Ve vlastní šťávě: Jídlo jako placebo

Nikdo jiný to nevěděl. Až mě polilo, když mně přišli pochválit ten výborný zvěřinový guláš a ptali se na detaily receptu. Ohleduplně jsem zapřel pravý stav věcí a přednesl líbivou verzi.

Dříve nebo později se s tím setká skoro každý kuchař. Lidi milují jídlo s příběhem. Nikdy jsem toho nechtěl zneužívat a je smutnou pravdou, že spousta lidí na tom má postavený slušný byznys. Říká se tomu placebo efekt. Slovo placebo pochází z latinského slova placere a to znamená „líbit se“. Když se vám to nelíbí, říká se tomu nocebo a znamená to „škodit“.

Je zábavné pozorovat, jak lidi platí vysoké částky za obilí, plevel či rostliny odkudsi s pocitem, že právě udělali něco pro svoje zdraví. A kupují si tím pocit, že se tak skutečně děje. V podstatě se takhle dá prodat téměř cokoliv. Prokázat obsah zdraví prospěšných látek není tak těžké a potom stačí už jen dát do kupy nějakou legendu o dávno zapomenuté zázračné bylině a komerční úspěch je téměř jistý. Další hit je původ té které suroviny.

Když jsem byl mladší, fascinovalo mě, jak dobře je to zařízené, když na jedné straně hranic mluví německy a o pár metrů dál zase česky. Až potom mi to někdo vysvětlil. Napřed se namaluje čára a potom se to zorganizuje a uklidí tak, aby všechno bylo, jak má být. Takže stejně to může fungovat i s jahodami nebo mrkví. Poláci chodí sbírat houby do Krkonoš a Jizerek, ale mrkev nebo jahody z Polska jsou natolik polské a jiné než ty naše, že někteří z nás by je prostě nepozřeli!

Jahody|foto: Fotobanka stock.xchng

Jedna slečna z Brna třeba opovrhovala zahraniční produkcí natolik, že vlastenecky prohlásila, že jí jiné než české jahody prostě nechutnají. A to se pozná jak? To mi bohužel nevysvětlila. Možná stačí placebicky přelepit nálepku na krabičce nebo ji prostě sundat a jahody dát do stylového košíku. Jednoho až překvapí, že to funguje navzdory tomu, že v té době tady ještě jahody nedozrály...

Stejně tak jsem měl několik vášnivých debat o rajčatech například. Jak se pozná rajče ze zahrádky vedle rajčete pěstovaného hydroponicky. Tento způsob pěstování údajně vymysleli Egypťané a umožňuje pěstovat zeleninu třeba i na poušti. Je to špatně? Já myslím, že je to skvělý nápad. Hlavně v době, kdy je velká část zemědělské půdy v rozkladu a lidí je jak much. Poznáte rozdíl? Ve vší úctě k vám, myslím, že ne. Je to opravdu efektivní metoda. Ale věřte tomu, co vám udělá dobře.