Ve vlastní šťávě: Konzervování

Jsou konzervy, které nejen beru na milost, ale vzdávám za ně dík. Mezi ně patří samozřejmě nakládané okurky, v jejichž přípravě by hospodyňky například na Moravě mohly pořádat olympiády. Právě přichází jejich doba, a když už máte vychytaný nálev, nemusíte zůstat jen u nich. Vynikající je nakládaný květák, ředkev nebo cibulky spolu s česnekem a řepou, která to všechno obarví hezky narůžovo. Přijdou k chuti, až přijde zima.

Malé hříbky, klouzky nebo lišky v octě jsou prostě lahůdka a sušené houby jako bychom našli, až na Vánoce přijde čas černého kuby nebo dostaneme chuť na bramboračku. Další skvělou konzervou je zavařované ovoce, marmelády a džemy z rybízu, angreštu, jahod a malin, kompotované švestky, broskve, meruňky, třešně a višně.

Samozřejmostí, pokud jde o moje zásoby v kuchyni, jsou konzervovaná loupaná rajčata. Jen ten, kdo to nezkusil, by použil na přípravu opravdu dobré rajčatové omáčky nebo polévky cokoliv jiného. Ale tradice velí, abychom letošní úrodu paprik, cibule a rajčat zpracovali ve formě leča, což není nic tak náročného, a až tahle hezká doba pomine, rádi po lahvi leča sáhneme. Další věc, kterou například v mrazáku potkávám rád a bez rozpaků po ní sáhnu, je mražený hrášek, fazolové lusky, které se dají i sušit, sladké hráškové lusky a kukuřice.

A tak se dostáváme k cizrně v plechovce, která můj výčet zakončuje. Tytam jsou doby, kdy se pokrmy esteticky zdobily pomocí cibulových kroužků, nakládané řepy a sterilovaného hrášku – tomu jsem na chuť nepřišel. Ale řepa zavařovaná ve formě sterilovaného zelí je věc překvapivě dobrá, a když jsem ji jednou omylem použil na Nový rok ke kachně namísto červeného zelí, sklidil jsem slušný aplaus.

Vždycky po ruce a připravené k použití jsou staré dobré fazole, které mám rád už od časů, kdy jsem hltal rodokapsy a experimentoval s fazolemi na cibulce. Co jsem naopak téměř nesnášel, byla sterilovaná kapie, kterou jakási hlava otevřená korunovala notoricky známé rizoto, což ve školní jídelně obnášelo uvařenou rýži s vepřovým masem a sterilovaným hráškem, sypané jakýmkoliv strouhaným levnějším sýrem. Brrr. Radši ani nevzpomínat. A při výčtu konzervovaných hrůz nemůžu nevzpomenout odborné zkoušky na učilišti, kdy si kdosi přinesl uprostřed sezóny na kulajdu sterilovaný kopr. Ufff. Takže rozum a chuť do hrsti a nezavírejte dveře před věcmi, které nejsou tak špatné.