Ve vlastní šťávě: Postřehy živnostníka

6. červenec 2012

Když už jednou pracujete jako živnostník neboli osoba samostatně výdělečně činná, jste buď dobrodruh, nebo to máte dobře spočítané. Já jsem tedy nejspíš ten dobrodruh.

Trvalo mi hodně dlouho, než jsem pochopil, že živnostník, který dělá melouchy, je v podstatě sebevrah. A od chvíle, kdy mi to došlo, mě pokusy některých klientů, překvapivě převážně z řad živnostníků a podnikatelů, začaly tu bavit, jindy zase pobuřovat. A jednoho dne to nějak dokapalo a já jsem si sepsal ta nejzajímavější vyjádření některých z nich. Pro zajímavost, jestli někdo z vás ví, kolik si za hodinu práce účtuje třeba takový automechanik nebo instalatér a co všechno považuje za práci, budu vděčný, když mi dáte vědět.

Jeden z prvních požadavků byl opravdu legrační a přišel ve chvíli, kdy se moje výroba v podstatě začala potápět. Jeden z klíčových odběratelů si se mnou dal schůzku a potom, co jsme si vzájemně postěžovali, jak se nám nedaří, a sdělili si, jak se chystáme snižovat náklady, abychom zachránili, co se dá, mi můj milý protějšek navrhl, abych – v případě, že se mi podaří snížit náklady – poměrně snížil cenu svých výrobků, aby z toho měl něco i on... A další špeky jen cituji:

„Plně respektujeme cenu!“
„To jsem moc rád, tak tedy cena za dopravu je 6,50 za kilometr a cena za práci 150 korun bez daně za hodinu.“
„Aha... A nemohl byste si to tedy nachystat doma ve svém volnu a jen nám to dovézt?“

nebo

„Z rituálních důvodů potřebuji, abys ten dort upekl v našem košer nádobí a z našich surovin.“
„Tak jo. A máte formu na dort?“
„Ne.“
„A něco, z čeho by se dal upéct dort?“
„Ne.“

nebo

„My děláme všechno oficiálně a na doklad.“
„To samozřejmě respektuji! Já jsem plátcem daně a kuchařské práce tedy budou včetně 20 % DPH.“
„Aha. Ale my nejsme plátci... A nešlo by to tedy bez dokladu?“

02656510.jpeg

nebo

„Přijel byste nám postavit menu pro jednu akci do Brna a naučit to kuchaře vařit?“
„Jistě, bude to stát náklady na cestu tam a zpět a 1 500 korun bez daně za den práce.“
„No... My mysleli, kdybyste měl cestu do Brna, že byste se jen zastavil...“

nebo

„Budete chodit externě vařit do naší restaurace, dáme vám 120 korun na hodinu a nemusíte se o nic starat, prostě jen vařit?“
„To beru.“
A po měsíci:
„Napíšete mi nějaké menu a kalkulace? Jo a vy jste si neobjednal suroviny na tu sobotní akci?“

Jak vidíte, je to docela legrace, dělat kuchaře na volné noze.

autor: Michal "Rachad" Hromas
Spustit audio