Ve vlastní šťávě: Řepná kampaň
Přichází zima a s ní takzvaná zimní zelenina. To je ta, co vám vydrží dlouho. Třeba kořenová jako mrkev, celer a pastinák či petržel. A taky dýně nebo řepa.
Dýně jsou teď plné stránky, řádky i talíře. A tak vedu kampaň za řepu. Řepnou kampaň. Nebyla to láska na první pohled. Potkali jsme se ve školní jídelně. Ona byla na kostičky a sterilovaná. Já z ní nebyl nadšený. Až ve dvaceti jsem ji potkal znovu. Já malinko zmužněl a ona plavala v boršči. Bylo jí tam hodně a já měl hlad. A už to bylo. Potom jsem zjistil, že ten boršč byl tak dobrý právě díky ní. A to měl být teprve začátek.
Na Nový rok se u nás sejde celá rodina (a že nás je!) a máma peče kachnu nebo husu. K tomu se patří knedlíky a zelí, to je jasná věc. Od chvíle, co jsem se chopil vařečky, mě maminka vždycky ráda vidí. Po pozdravu následuje výčet obsahu ledničky a otázka, co s tím budeme dělat. A tak mě jednou vrazila milá moje matka do kuchyně, ať dělám, co umím. A já se činil. Našel jsem v lednici sklenici nakládaného červeného zelí a udělal ho, jak se patří. Všem to chutnalo ještě víc než jindy. A já dostal od mámy vynadáno, že nepoznám nakládanou řepu. Potom mi přišel do cesty plněný kapr – gefilte fiš – a k němu patří jako k doktorovi sexy sestřička salát z řepy a křenu. Trochu nasládlý, trochu kyselý a pěkně řízný.
Řepa mě totálně rozsekala ve formě želé s třtinovým cukrem a červeným vínem jako doprovod k pěně z kozího sýra. To bylo v Brně. Na to konto jsem začal dělat slaný koláč z řepy s kozím sýrem. Velmi charakteristická záležitost. To nebylo pro každého. Ale já už se nedal zastavit. Jakmile ve vztahu dospějete k okamžiku, kdy jste si ukázali všechno, začíná teprve ta pravá legrace! A bylo to jako se vším. Někdy jsem byl jediný, kdo se opravdu bavil a komu chutnalo.
Jako například chlodnik. Vychlazený vývar z řepy – tedy vlastně to byl vývar z boršče silný jak Gustav Frištenský. Podávaný se zakysanou smetanou a snítkou kopru. Úžasně jsem si pochutnal. K mé lítosti jako jeden z mála, to je třeba říct. Ovšem pokud bych zvolil ruskou variantu s nudličkami uzeného jazyka nebo šunky, nakládané okurky, v tomto případě solené, a vejcem natvrdo, tak bych byl možná přesvědčivější.
No a finále v podobě carpaccio z červené řepy s rukolou a husími škvarky, to už by dostalo leckoho. Stejně tak kaše z červené řepy, ve které plave jen pár brambor, aby se to hezky vázalo s pečínkou a salátem. A tímhle pozváním končím svou řepnou kampaň. Třeba vám to pomůže najít si k ní cestu...
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.