Ve vlastní šťávě: Salmonela vrací úder

Bylo jen otázkou času, kdy se ucho utrhne a rodící se hravý český street food doplatí na svou lehkomyslnost. Na začátku této rulety se zdravím návštěvníků stojí bezesporu bílá místa v legislativě ošetřující podmínky prodeje a dohled na prodejce na akcích typu farmářské trhy nebo food festivaly. Ale vinu nelze přičítat jen úřadům. Pokud samotní organizátoři food akcí a festivalů umožní výrobu a prodej přímo na místě konání, měli by si třeba už jen v zájmu vlastního dobrého jména – když už ne v zájmu života a zdraví svých návštěvníků – proklepnout nejen amatéry, ale i prodejce z řad profesionálů. Konzultovat podmínky se školeným hygienikem, požádat o spolupráci i hygienickou stanici a během akce přímo na místě kontrolovat podmínky a ve vlastním zájmu poskytnout prodejcům konzultace.

Ty prodejce a dodavatele, jejichž provoz nebo produkty vzbuzují pochybnosti, by pak organizátoři měli poslat pryč, nebo si vynutit nápravu nedostatků. On je to punk a děsnej odvaz. Ale jen do chvíle, než se při třicetistupňových vedrech bez řádného chlazení a s dost omezenou možností dodržovat základní hygienické minimum někdo po vaší zmrzlině, hambáči nebo majonéze přiotráví. Po jídle zespoda chlazeném a ledovaném, ale shora bombardovaném slunečními paprsky.

Jen dobře připravený a ostřílený profík nebo naopak pomatený amatér absolutně neznalý rizik si na ulici dá betl, kdy na jedné straně stojí vejce nebo maso a na druhé horké slunce a bakterie. Udržet systém a dokázat zachovat teplotu určité úrovně až do tepelné úpravy je věcí kvalitního chlazení a ze strany pořadatele to vyžaduje zajistit dostatečný a spolehlivý zdroj energie. Ze strany prodejce se vyžaduje, aby použil něco spolehlivějšího, než je polystyrenový box s chladicím médiem. To není příliš efektivní chlazení. Při dnešní nabídce sortimentu bílé techniky a velkých autochladniček by to neměl být problém. Pokud na ně nemáte, je na místě přehodnotit menu a prostě vynechat maso a vejce.

Dalším úskalím je čistota. Ta dostává na festivalech pořádně na zadek. Fouká vítr a nese s sebou všelicos. Z toho důvodu hygienici vyžadují, aby byl stánek krytý minimálně ze tří stran a ze shora. Musíte si někde mýt ruce – ideálně mýdlem – a voda by měla být teplá. A potom by se ruce měly ještě opláchnout. Jenže kde vzít uprostřed ničeho kohoutek s teplou vodou? Další možností jsou jednorázové rukavice, ale fakt pořádná hromada, protože kontaminovaná latexová rukavice je v podstatě stejně špinavá jako ruka. Pracovní plocha by měla být omyvatelná, a ne porézní. Tepelně upravovat jídlo bychom měli spíše důkladně. Zahrávat si v polních podmínkách s pomalou úpravou při nízké teplotě je tzv. o hubu.

Pouliční stánky s jídlem na Filipínách|foto: CC BY 3.0

Zdá se tedy, že nad street foodem a festivaly visí Damoklův meč, začnou probíhat intenzivněji kontroly a hříšníci budou pykat. Proč by taky měl pykat někdo jiný? Takže pro všechny foodies a dobrodruhy s hambáči, zmrzlinou a holandskou omáčkou či vejcem Benedikt doporučuji – kombinujte pestrou nabídku prodejců karavanů, kteří mají zboží na slušné úrovni, s profesionálním vybavením v nerezu. Používejte dezinfekční roztok na sanitaci povrchů, v lednici mějte míň než osm nad nulou a snažte se mít čisté ruce. A každopádně – přehodnoťte svůj sortiment. Maso, mléko a vejce jsou na hraně a v hledáčku kontrol i v profesionálním provozu.