Ve vlastní šťávě: Vaření pro jednoho aneb Co mít doma, aby nebyl hlad?

Od zeleniny se rozhodně vyplatí držet si doma žlutou cibuli na vaření a popřípadě červenou na saláty. Ani česnek se vám zase tak rychle nezkazí a nějakou dobu vám v kuchyňské skříňce vydrží. Rajčata už touhle dobou za moc nestojí, ale rozhodně bych si nakoupil pár plechovek loupaných. Feferonka nebo chilli paprička ustojí taky poměrně dost – ovšem doporučuju ji rozhodně neskladovat v chladničce, ale raději nechat usušit, pokud ji nezpracujete dost rychle. Brambory začnou klíčit, s tím nehnete, ale pokud žijete v paneláku, v určité generaci bytů byly v kuchyních spíže s průduchy, aby byl špajz větraný a chladnější než zbytek bytu. Tam vám brambory nějaký týden vydrží. Bramborám a kořenové zelenině svědčí suché a chladné místo.

Červená cibule, zelenina (ilustrační foto)|foto: Alexej Maximov

Těch pár dalších kousků zeleniny nebo bylinek si domů vždycky donesete, to už problém není. Téměř všechny bylinky se dají sušit nebo mrazit. Jde jen o to, jak výkonný mrazák máte, mělo by to být rychle a „nasucho“. Pomalé vymražení dává vzniknout drobným krystalkům ledu, které potraviny roztrhají – tedy nevratně poškodí jejich integritu. To je fajn u masa na řízky, když vás nebaví klepat maso paličkou, nebo třeba u chobotnice. U zeleniny je to nanic. Sušeným bylinkám zase nějakou chvíli trvá, než se jakžtakž vrátí do kondice, a co si budeme povídat, je to taky kompromis.

Chleba peču kvasový – takový mi vydrží zabalený v čisté utěrce normálně na lince několik dní, teprve koncem týdne už začíná tvrdnout. Pokud máte pečiva nazbyt, doporučuju opět mrazit. Pokud nebudete čekat, až začne chleba tvrdnout, ale zamrazíte ho čerstvý, bude i po rozmražení ve slušné formě. Pokud jste sami, nakrájejte si chleba na krajíce a pečivo zamrazujte v porcích a odděleně. Vždycky používám papír, ale mnohem vhodnější je třeba plastový box. Jestli se totiž může něco zvrtnout, je to namražení pečiva, při rozmrazování vlhkost krajícům chleba nepřidá. Chleba se dá taky usušit – buďto ve formě kostek, nebo v krajících, které jste potom schopni rozlámat. Drobky chleba se hodí na zahušťování polévek nebo guláše, a když se opraží, jsou vynikající na španělské migas. Když si zamrazíte tousťák nebo vánočku, poslouží potom na zemlbábu.

Těsto na žitno-pšeničný chleba Šumava v pomoučených ošatkách|foto: Jana Davidová-Kracíková

Vejce jsou v pohodě. Moje spořivá bábinka je mrazila, občas jí zbývaly bílky z nějakého pečení a ty potom přidávala třeba do polévek. Vždycky je fajn mít doma při ruce sušené těstoviny, rýži a čočku – ta je uvařená na to šup. V pohodě jsou fazole a cizrna v plechovce, a když mám sušené, doporučuju pořídit si tlakový hrnec, v papiňáku uděláte luštěniny bez namáčení a do dvou hodin na kaši se špetkou jedlé sody. Požitkářům doma visí kousek suchého salámu nebo klobásy typu chorizo nebo čabajka, ty se samotné nejí, ale po troškách poslouží jako vynikající aditivum do spousty jídel, i kdyby to měla být jen míchaná vajíčka. A když jsme mluvili o tom papiňáku, doporučuju pořídit malou remosku. Kvůli pečení pro jednoho se rozhodně nevyplácí zapínat na několik hodin celou troubu – je zbytečně velká.

Rozhodně se vyplácí plánovat nákupy, nekupovat zbytečně moc potravin a naučit se je správně uskladňovat. Z toho, co jsem vyjmenoval výše, se dá během několika minut uvařit dobré jídlo pro jednoho i víc strávníků. Nějaké recepty si řekneme zase za týden. Mějte se krásně a užívejte čas svátků.