Ve vlastní šťávě: Zachraňujte jídlo, ať nekončí v popelnicích
Fenomén záchrany potravin, šetrného nakládání s jídlem a všechny aktivity s tím související doslova cloumají světem. Pravda je, že současný stav, kdy veškerá obrovská nadprodukce potravin končívá často z malicherných důvodů na skládce či v kompostu, je dlouhodobě neudržitelný.
Iniciativa Zachraň jídlo nejsou žádní hipíci. Jde o velice pragmatickou a racionální problematiku a je dobře, že se jí aktivně ujal někdo i v České republice. Sám jsem se o téma hospodaření v kuchyni, které s mou profesí velice úzce souvisí, poprvé začal zajímat v souvislosti s čínskou kuchyní, která je velice praktická a důsledně si hledí zpracování surovin s co nejmenším odpadem v kuchyni, ale i šetrnou a energeticky nenáročnou přípravou. Ani mě nepřekvapilo, když jsem se později dozvěděl, že michelinový šéfkuchař pan Pospíšil, který působí v Německu, považuje za samozřejmé, když na konci jeho směny odpadkové koše téměř zejí prázdnotou. V první řadě nenakupuje a nepoužívá víc surovin, než je nezbytně nutné. Za druhé důsledně zpracovává všechno, co zpracovat jde, a v tomto duchu si staví koncept. A za třetí drtivou většinu potravin, které nezpracuje okamžitě, dokáže využít v druhém plánu.
Čtěte také: Ve vlastní šťávě: Zaoraná úroda aneb Přestaňme si lhát o stavu českého zemědělství
Iniciativa Zachraň jídlo, to už jsou skuteční záchranáři. Jejich projekty, jako je Hostina pro tisíc, která má v množství větším než velkém demonstrovat, kolik jídla se dá připravit z tzv. odpadu, nebo právě probíhající Paběrkování, které pomáhá zemědělcům dostat z polí do Potravinové banky zeleninu a ovoce, které by se jinak použily na opětovné pohnojení polí, jsou akce velkého rozsahu. Ale správný kuchař ví, že halíře dělají talíře, a je jeho svatou povinností a v jeho vlastním zájmu, aby mu z kuchyně odcházelo odpadků co nejmíň.
Holandský server například nedávno zveřejnil video, ve kterém byl použit starý, suchý chléb, který se namáčel, nechal rozkvasit a opětovně se využil pro zadělání a prokvašení dalšího těsta na chleba. Suchý chléb a drobky z něj se ve venkovské kuchyni používají na topinky, strouhanku, španělské migas, italské bruschetty, do náplní a nádivek nebo se s nimi zahušťují omáčky a polévky. Slupky z čisté a dobře vyprané zeleniny lze použít na vývary, z bramborových slupek z nových brambor jsou báječné smažené chipsy. Zelenina tzv. druhé kategorie, která neokouzluje svým vzhledem, barvou a pravidelností tvarů, se hojně využívá pro přípravu freshe nebo na čatní, pesta, kečupy a salsy. Jen marnotratník pošle na stůl drůbež i s kostí, když může použít na přípravu vykostěné maso a kosti dát do vývaru, místo aby je bez užitku ohlodané házel do koše.
Čtěte také: Hostina, která mohla skončit na skládce
Ale veškerá hospodárnost v domácnosti začíná právě při nákupu. Pokud byste chtěli podpořit iniciativu Zachraň jídlo v jejích projektech, jistě si rychle najdete způsob, jak na to. Pro začátek se pokusme zamyslet nad tím, co a v jakém množství dáváme do košíku v obchodě.
Přes 900 kg brambor pro potravinovou banku zachráněno! Pojeď někdy taky! #paběrkování http://t.co/rPmiJXbr2M pic.twitter.com/BW8S4QgiOl
— Zachraň jídlo (@zachranjidlo) 18. Srpen 2015
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.