Věčný svit zářících měst. Světelný smog maže rozdíl mezi dnem a nocí, přitom by stačilo zhasnout

„Světelné znečištění je umělé světlo, které člověk vyrobí a vypustí do noční oblohy. Zatímco ve dne svítí slunce a světlo potřebujeme, tak v noci je cizorodou látkou. V momentě, kdy osvětlujeme lampami ulice nebo reklamy, tak světlo vypouštíme do ovzduší a zemská atmosféra má  schopnost ho rozptylovat a přenášet ho i jinam, než kam potřebujeme svítit,“ říká Pavel Suchan z Astronomické ústavu Akademie Věd a předseda odborné komise pro světelné znečištění.

Důsledkem světelného smogu je, že už nikde v Evropě nenajdeme původní noční tmu. Jen na území České republiky je jeden a půl milionu lamp, ale výrazným světelným znečišťovatelem jsou i obchodní a logistická centra, a hlavně venkovní reklama.

Čtěte také

Na současné pandemii nevyspání se podílí i světlo. Displeje telefonů, žárovky i ledky škodí

Přesvětlená obloha ale netrápí jen astronomy. Rozdíl mezi dnem a nocí je klíčovým faktorem pro celou řadu rostlin a živočichů. Díky množství světla jsou totiž schopni určit změnu roční doby. Umělé světlo jim vnímání ročního cyklu komplikuje.

„Pro živočichy je klíčové, aby měli jasné pojetí, kdy přichází jaro a kdy podzim. Například aby se mláďata rodila v době, kdy mají šanci na přežití, kvůli migraci aby věděli, kdy mají odletět do příznivějšího prostředí, aby věděli, kdy si mají začít ukládat tuk nebo dělat zásoby na zimu nebo kdy mají začít hibernovat,“ vysvětluje chronobioložka Zdeňka Bendová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Přesvětlená obloha ale netrápí jen astronomy. Rozdíl mezi dnem a nocí je klíčovým faktorem pro celou řadu rostlin a živočichů. Díky množství světla jsou totiž schopni určit změnu roční doby|foto:Unsplash,CC0

Negativní dopad má umělé světlo především na hmyz. Jeho rapidní úbytek představuje problém pro celou přírodu, protože tvoří základní složku potravního řetězce řady dalších živočichů. Hmyzí druhy jsou totiž přitahovány k lampám nebo jinému zdroji světla, kolem něhož krouží a pomalu umírají vyčerpáním nebo se stávají snadnou kořistí predátorů. Některé vědecké studie dokazují, že světelný smog má vliv i na různé vývojové fáze hmyzího života.

Stále více městských samospráv si uvědomuje, že se světlem nenakládají dostatečně ohleduplně, a snaží se se světelným znečištěním něco dělat. Několik pilotních projektů podniká i hlavní město Praha. Ve vybraných pražských parcích aktuálně zkouší takzvané biodynamické lampy.

Jedná se o druh osvětlení, které dokáže samo měnit intenzitu i barvu světla. V praxi to vypadá tak, že v momentě, kdy kolem lampy nikdo nejde, tak sníží svou intenzitu svícení až o několik desítek procent. Naplno se rozsvítí až v momentě, kdy zaznamená pohyb. Lampa je také schopna svítit ve dne a v noci světelnými zdroji o různých vlnových délkách, což je ekologičtější. 

Ve vybraných pražských parcích aktuálně zkouší takzvané biodynamické lampy. Jedná se o druh osvětlení, které dokáže samo měnit intenzitu i barvu světla (ilustrační foto)|foto:Pixabay,CC0

Dalším pražským projektem je vybudování čtyřiceti chytrých lamp s nejrůznějšími „smart“ senzory na pražských Vinohradech. Ty by do budoucna mohly sloužit jako nabíjecí místa pro elektromobily.

Tyto zkoušky mají posloužit jako základ k nové koncepci veřejného osvětlení, jejíž vznik pražští zastupitelé posvětili v loňském roce. Hotový dokument by měli dostat k projednání na jaře 2021. Řešit by se v něm měla nejenom budoucí ekologická, zároveň ovšem funkční modernizace pouličního osvětlení, ale i třeba regulace nasvěcování městských památek. Právě světla mířící na fasády domů a odrážející se do nebe patří společně s reklamami k velkým světelným znečišťovatelům. 

Ke zmírnění světelného smogu ale může přispět každý sám jako jednotlivec. V první řadě je důležité se zamýšlet nad tím, kdy a kde svítíme. Světla, která nejsou potřeba, zhasínat a svítit jen tam, kde je to opravdu nezbytné. Když nám svítí světlo do okna, zatáhneme záclony nebo žaluzie, zvířata a rostliny ale tuto možnost nemají.