Vědci vytvořili mutaci enzymu, která rozloží plastové láhve během několika hodin

9. duben 2020

Vědci vytvořili mutantní bakteriální enzym, který je schopný rozložit plastové láhve za účelem recyklace během několika hodin. Enzym, původně objevený v kompostu, redukuje láhve na chemikálie, které jsou poté použity k výrobě nových láhví.

Dostupné recyklační technologie byly dosud schopné vyrobit pouze plasty vhodné na výrobu oděvů nebo koberců. Společnost Carbios, stojící za průlomem, uvedla, že má za cíl do pěti let začít recyklovat v průmyslovém měřítku.

Informace o novém enzymu byly zveřejněny ve středu v časopise Nature. Výzkum začal screeningem 100 000 mikroorganismů považovaných za nadějné kandidáty, součástí byl také klíčový enzym rozkládající listy v kompostu, objevený roku 2012.

Vědci enzym analyzovali a zmutovali pro zlepšení schopnosti rozkládat materiál PET, ze kterého se vyrábějí láhve na nápoje. Optimalizovaný enzym použili k rozložení tuny plastových láhví. K 90% rozkladu došlo během 10 hodin. Materiál pak vědci použili k vytvoření nových potravinářských plastových láhví.

Společnost Carbios uzavřela dohodu s biotechnologickou společností Novozymes o výrobě nového enzymu ve větším měřítku pomocí hub. Uvádí se, že cena enzymu bude tvořit pouze 4 % z ceny původního plastu.

„Všichni víme, že plast má pro společnost velkou hodnotu, je využíván v potravinářském průmyslu, v medicíně, v dopravě. Problém je v plastovém odpadu,“ říká zástupce generálního ředitele společnosti Carbios Martin Stephan. Pokud se pomocí nové technologie začne recyklovat v průmyslovém měřítku, mohlo by dojít ke značnému snížení procenta plastu, který končí na skládce anebo spálený v ovzduší.

Spustit audio
  • Město pro každého. Architekt Okamura chce mladým lidem vysvětlit, jak funguje město

    15. červen 2021
    Z knihy Město pro každého

    Jak funguje město, jak ho chápat a jak v něm žít? Základní otázky, na které se snaží odpovědět kniha Město pro každého s podtitulem: Manuál urbanisty začátečníka. Zaměřuje se na čtrnáct hlavních městských problémů.

     

    „První inspirací pro mne byla komiksová učebnice urbanismu No Small Plans a její autorka Gabrielle Lyon, na kterou jsem narazil během svého výzkumného pobytu na Fulbright-Masarykově stipendiu v Nadaci chicagské architektury před třemi lety,“ popisuje hlavní autor publikace, architekt a děkan Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci Osamu Okamura v rozhovoru pro web Czechdesign.cz.

    Kniha si zakládá na originálním výtvarném řešení, které měla na starosti umělecká dvojice Jiří Franta a David Böhm. Autoři vytvořili obrovský model papírového města, detaily všedního života pak zachytili v ilustracích a na fotkách. „Na modelech si lze snadno představit variabilitu, jakou město ve skutečnosti má. Možná lépe, než kdybychom všechno nakreslili. Město je jako stavebnice, je to proměňující se organismus, a proto jsme zvolili tenhle přístup,“ vysvětluje v rozhovoru David Böhm.

    Okamura by byl rád, kdyby se knížka stala určitou příručkou pro lidi, kteří se chtějí zapojit do městského plánování. Primárně je ale určena pro mladší čtenáře. „Knihu jsem v první řadě psal pro středoškoláky, jako nastupující zvídavou a brzy aktivní generaci obyvatel současných měst. Díky bohatým ilustracím však dovede skvěle oslovit jak mladší čtenáře na úrovni druhého stupně základní školy, tak ji, díky odbornějšímu pojetí textu i spoustě zajímavých faktů, dat a statistik, ocení i dospělí,“ vysvětluje architekt. Autoři průvodce městskou architekturou by rádi ke knize uspořádali i výstavu a sérii veřejných diskuzí.

  • Ikea ve Francii dostala kvůli špehování svých zaměstnanců pokutu milion eur

    15. červen 2021
    Obchodní dům Ikea

    Nábytkářský gigant Ikea má podle francouzského soudu zaplatit pokutu ve výši jednoho milionu eur. Justice ho uznala vinným, že mezi lety 2009 a 2012 špehoval svoje zaměstnance. Informují o tom zahraniční média, včetně BBC.

    Rozsudek se týká francouzské pobočky firmy. Bývalý generální ředitel společnosti Ikea France Jean-Louis Baillot dostal pokutu 50 tisíc euro, kromě toho taky dvouletý podmíněný trest. Ikea měla využívat soukromé detektivy a policisty ke shromažďování soukromých údajů o čtyřech stovkách zaměstnanců. Šlo o informace o životním stylu, ale taky kriminální historii.

    Když skandál v roce 2012 odhalili novináři, firma propustila své čtyři vysoce postavené představitele a změnila vnitřní kodex. Soud se zabýval chováním patnácti vedoucích pracovníků a bývalých vedoucích jednotlivých obchodů. Kromě toho byli kvůli předávání důvěrných informací souzeni taky čtyři policisté.

  • Hnízdící mořské ptáky v Kalifornii vyděsil dron, zanechali po sobě dva tisíce opuštěných vajec

    15. červen 2021
    Rybák obecný

    Mořské ptáky v ekologické rezervaci Bolsa Chica v Kalifornii vyděsil dron natolik, že ve velkém opustili svoje hnízdiště. Na pobřeží nechali opuštěná vejce. Píše o tom ekologický zpravodajský web Inhabitat.

    Tři tisícovky rybáků obecných odletěly poté, co nelegální dron narazil přímo do míst, kde ptáci právě hnízdili. Na místě tak zůstaly až dva tisíce neživotaschopných vajec. „Nikdy jsme tady neviděli nic tak devastujícího, bylo to pro mě opravdu těžké,“ řekla manažerka přírodní rezervace Melissa Loebl pro Los Angeles Times.

    Dodala ale, že havárie dronu nebyla jediným důvodem, proč ptáci odletěli. Zvířata podle ní rušili třeba i cyklisti, kteří nerespektují nařízení a v rezervaci odbočují z vyznačených tras. Kromě toho lidé často přijíždí se psy, kteří mohou některá volně žijící zvířata vyděsit.

    Drony nejsou ve státních přírodních parcích povoleny, právě kvůli nebezpečí, které pro divokou zvěř představují. Vědci teď mají o osud mořských ptáků obavy hlavně kvůli tomu, že budou zřejmě těžko hledat jiné místo k hnízdění. Příliš vhodných mokřadů totiž v oblasti nezbývá.

  • V Indii zemřela hlava zřejmě největší rodiny světa. Kuriózní klan lákal pozornost turistů

    14. červen 2021
    Rodina Ziona Chana na snímku z roku 2011. Od té doby se klan značně rozrostl

    V indickém státě Mizóram zemřel 76letý muž, který o sobě tvrdil, že je hlavou největší rodiny na světě, vedl sektu, která mužům umožňuje polygamii. Informace o jeho rozvětvené rodině se rozchází, podle BBC měl ale zřejmě 38 manželek, 89 dětí a 36 vnoučat (jiné zdroje uvádí například 39 manželek a 94 dětí).

    Zprávu o smrti Ziona Chana na Twitteru oznámil tamní vládní politik Zoramthanga. Ten zároveň „s těžkým srdcem“ vyjádřil svou soustrast a připomněl, že život širokého rodinného společenství velmi lákal turisty. Zvědavci si jezdili prohlédnout hlavně čtyřpodlažní dům, kde rodina žila. Ten má údajně 100 pokojů a jde zřejmě o největší atrakci ve státě.

    Navzdory velké slávě a pozornosti však podle BBC nelze zcela jistě potvrdit, že Chana byl hlavou skutečně největší rodiny na světě.

  • Mladická nerozvážnost. Američtí hasiči vyprošťovali malého mývala, který se zasekl hlavou v kanálu

    14. červen 2021
    Mládě mývala uvězněné v krytu od kanálu

    Hasiči nedaleko amerického Detroitu zachraňovali minulý týden mládě mývala, které se zaseklo v krytu od kanálu. Podle zasahujících požárníků se s takovým případem ve své kariéře doposud nesetkali. Nějakou dobu nevěděli, jak zvířeti pomoct, nakonec se ale zvíře dostalo v pořádku ven, píše server Good News Network.

    Když hasičská jednotka přijela na místo, mýval měl hlavu uprostřed krytu kanalizace a nemohl ji vyndat. „Zkoušeli jsme různé možnosti, jak ho dostat ven a neublížit mu. Ale byl tam doopravdy úplně zaseknutý,“ popsal situaci hasič Brian Lorkowski pro místní zpravodajství Mlive.com.

    Nejdříve hasiči zkusili potřít zvířeti krk mýdlem, ale to nepomohlo. Mýval se navíc urputně bránil, kousal a škrábal. Situaci zachránil až jeden duchapřítomný obyvatel, který z nedalekého domu přinesl kuchyňský olej, díky němuž se mládě dostalo ven. Na místě ho potom ohledal veterinář a potvrdil, že zásah přežilo bez následků. „Zachraňovali jsme už hodně zvířat, hlavně kachny, ale mývala poprvé,“ dodal Brian Lorkowski.

  • Kupec v online aukci na Novém Zélandu dal za pokojovou rostlinu víc než 400 tisíc korun

    14. červen 2021
    pokojové květiny, pokojovky, rostliny

    Novozélanďané evidentně milují pokojové rostliny. V neděli se tam jedna taková v online aukci prodala za 27 100 novozélandských dolarů, v přepočtu tedy více než 400 tisíc korun. Na aukční stránce se o ni v posledních minutách strhl doslova boj, píše americká CNN.

    Podle informací od prodejce s přezdívkou hurley88 má vydražená rostlina botanický název Rhaphidophora tetrasperma. Jde o velmi vzácný kus s osmi listy (a devátý se každou chvíli rozvine). „Každý list je pestrý a dobře zakořeněný v 14 centimetrů velkém květináči. Upřednostňuji osobní převzetí,“ píše na aukčním webu Trade Me. Registr rostlin na stránkách botanické zahrady Royal Botanic Gardens uvádí, že tento rostlinný druh pochází z Thajska a Malajsie.

    Mluvčí platformy, kde byla rostlina prodána, Millie Silvester pro CNN uvedla, že jde o „nejdražší pokojovou rostlinou, která kdy byla v aukci prodána“. Je prý podle ní zřejmé, že obliba pokojových rostlin roste. Průměrná cena jedné pokojovky na webu Trade Me stoupla za dva roky z třiceti čtyř na osmdesát dva novozélandských dolarů.

    Zajímá vás, jaký mají k rostlinám vztah mladí Češi? Poslechněte si reportáž Monstero, má lásko. Jak se mileniálové zamilovali do pokojovek a proč jim to tolik svědčí?.

  • Ujguři žijí v děsivé dystopii. Zpráva Amnesty popisuje rozsáhlé porušování práv muslimské menšiny

    11. červen 2021
    V západočínské provincii Sin-ťiang dochází dlouhodobě k represím příslušníků etnika Ujgurů. The China Cables – uniklé vládní dokumenty – potvrdily existenci masových vězeňských táborů v regionu

    Nová zpráva hnutí Amnesty International hovoří o tom, že menšina Ujgurů je vystavena masovým internacím, mučení a soustavnému porušování základních lidských práv. Jejich postavení v čínské společnosti přirovnává k životu v děsivé dystopii. Důkazy lidskoprávní organizace ale Peking odmítá.

    Organizace, která monitoruje porušování lidských práv, údajně shromáždila více než 50 zásadních případů týkajících se Ujgurů, Kazachů a dalších převážně muslimských menšin, které potvrzují podezření z toho, že jsou menšiny ze strany čínského režimu vystaveny masovým internacím a mučení na policejních stanicích a v pracovních táborech. Čínskou oblast Sin-ťiang z hlediska života většinově muslimských menšin ve zprávě přirovnávají k děsivé dystopii vytvořené čínským státem.

    Výpovědi lidí, kteří byli drženi v pracovních táborech na severozápadě Číny, se týkají hlavně mučení při pravidelných výsleších. Zadržení měli sedět spoutaní na kovových židlích v bolestivých polohách a během výslechů na policejních stanicích je zřízenci měli chodit pravidelně bít. Organizace zmiňuje i spánkovou deprivaci vězňů a přeplněné policejní stanice. Muslimští Ujgurové měli být bezdůvodně zatýkáni za zákonné jednání a během tvrdých výslechů na stanicích sedět svázaní se zakrytým obličejem.

    V rozsáhlých internačních táborech nemají podle zprávy všichni zadržení Ujgurové žádné soukromí a v případě porušení základních pokynů jsou vystaveni drakonickým trestům. Zpráva Amnesty zmiňuje například případ muže, který zemřel poté, co byl téměř tři dny v kuse připoután k železné židli před svými spoluvězni. Všichni zadržení se pak povinně učí mandarínštinu a dějiny čínské komunistické strany.

    „Lidské svědomí by měla šokovat zjištění o mučení, násilné propagandě a dalším šokujícím jednání v internačních táborech, zatímco další miliony obyvatel musí žít v neustálém strachu v rámci neustálého dozorovacího aparátu,“ uvádí zpráva, která apeluje na zrušení podobných táborů a vyzývá státy OSN k důkladnému prošetření podmínek života ujgurské menšiny. Čína všechna nařčení z porušování lidských práv v oblasti Sin-ťiang odmítá a tvrdí, že v táborech pouze pořádá kurzy mandarínštiny a pomáhá příslušníkům muslimských menšin se zapojením do pracovního procesu. Informuje o tom deník Guardian.

  • Anthony Hopkins vysvětlil rozpačité zakončení letošních Oscarů. Zprávu o svém vítězství zaspal

    11. červen 2021
    Anthony Hopkins

    Po ukončení předávání letošních filmových cen Oscar mohli odcházet diváci od obrazovek zmatení. Závěrečné vyhlášení kategorie Nejlepší herec, ve které zvítězil Anthony Hopkins za roli ve snímku The Father, totiž zůstalo bez jeho projevu. Rychlé utnutí ceremonie pak slavnostní večer uzavřelo poněkud rozpačitě.

    Zcela prozaické důvody, proč na nejprestižnější filmové ocenění herec v přímém přenosu nijak nereagoval, teď konečně vysvětlil v rozhovoru pro britskou televizi ITV.

    Třiaosmdesátiletý herec v něm upřesňuje, že neočekával vítězství, a tak šel během ceremoniálu, který sledoval z domova, radši spát. „Ve stejné kategorii byl Chadwick Boseman, tak jsem si šel lehnout,“ naráží Hopkins na to, že největším favoritem na sošku pro nejlepšího herce byl loni zesnulý herec za roli ve filmu Ma Rainey – matka blues. Informuje o tom deník The Independent.

    „Nechtěl jsem být cynický, prostě jsem to jenom vůbec nečekal. Vzbudila mě až v pět ráno zpráva od mého agenta, že mám Oscara,“ dodává. V rozhovoru také vysvětluje, že později nahrál ze svého domu ve Walesu děkovnou řeč, v níž vzpomíná i na zmíněného Chadwicka Bosemana. „Chci mu vzdát hold, protože od nás odešel příliš brzy. A znovu vám všem děkuji,“ zakončuje svůj proslov.

    Cenu za nejlepší herecký výkon si z letošních Oscarů odnesl Hopkins za roli ve filmu režiséra Florian Zellera, kde po boku herečky Olivie Colman ztvárnil muže bojujícího s demencí, který se vyrovnává se ztrátou svého známého světa.

    Poslechněte si také A vy jste kdo? Excelentní Anthony Hopkins zápasí v dramatu The Father s Alzheimerovou chorobou.

  • Izrael se stal prvním státem na světě, který zakázal prodej kožešin. Tamní média ale kritizují výjimky v zákoně

    11. červen 2021
    liška

    Stát Izrael jako vůbec první na světě zakázal prodej kožešin. Nový zákon, který už oficiálně přijalo izraelské ministerstvo ochrany životního prostředí, začne platit za šest měsíců. Rozhodnutí přivítala organizace PETA, izraelská média ale upozorňují, že v zákoně jsou stále velké mezery.

    „Toto je historické vítězství, které ochrání nespočet lišek, norků, králíků a dalších zvířat před jejich zabitím kvůli kožešinám,“ uvádí v oficiálním vládním prohlášení ministryně ochrany životního prostředí Gila Gamliel.

    V podobném duchu na rozhodnutí izraelské vlády reagovala americká organizace PETA, která bojuje za práva zvířat. Podle jejích zástupců je schválení zákona výsledkem jejich dlouholetého snažení o prosazování zvířecích práv ve světě. Kritici ale upozorňují, že zákon je hlavně symbolický a dosavadního prodeje kožešiny se příliš nedotkne.

    Nová zákonná vyhláška sice zakazuje řediteli Úřadu pro přírodu a parky vydávat povolení k dovozu a vývozu kožešin, obsahuje ale jednu zásadní výjimku. Jak informuje deník The Times of Israel, zákon stále umožňuje prodej kožešin pro účely „náboženství, náboženské tradice, vědeckého výzkumu, vzdělávání nebo výuky“. Taková formulace umožňuje další výrobu štrajmlů neboli mohutných mužských kožešinových baretů, které o šábesu a dalších svátcích podle tradice nosí ortodoxní židé.

    Právě tento kus oblečení je vyráběný ze sobolích a liščích ohonů a jeho cena dosahuje až 5 000 dolarů. Jedná se prakticky o jediný kožešinový výrobek, který Izrael vyváží, a zákon se omezení nebo změny jeho výroby nedotýká.

    Podle americké neziskové organizace Humane Society je každý rok kvůli kožešinám zabito okolo jednoho milionu zvířat, na vině je především poptávka módního průmyslu. Další miliony zvířat jsou pak podle organizace zabity v divočině, zejména ve Spojených státech, Kanadě a Rusku.