Vědci vytvořili nejdetailnější model lidské buňky. Vznikla tak interaktivní mapa buněčných struktur

18. listopad 2020

„Interaktivní krajina tvořená molekulami“ – tak nazvala firma Digizyme, která se zaměřuje na vizualizací vědy a technologií, svůj nový projekt. Ten je inspirován prací Davida Goodsella, který je známý především pro své barvení vnitřních buněčných částí.

Výzva to byla veliká, jak píše firma, která projekt vytvořila, v takovém rozsahu a zároveň tak podrobně se nikomu buněčnou strukturu rozebrat ještě nikdy nepodařilo. Zájemci teď mají příležitost celou mapu prozkoumat.

Jak je možné strukturovat nepřeberné množství, které právě lidská buňka obsahuje? Vědci museli rozlišit stovky různých proteinů od těžko rozpoznatelného pozadí. Díky tomu je mapa interaktivní, umí odfiltrovat proteiny nebo zvýraznit konkrétní část buňky.

Společnost Cell Signaling Technology, pro kterou Digizyme unikátní mapu vytvořila, se zabývá výrobou protilátek pro výzkum. Je významnou firmou v odvětví a její výrobky se používají například pro léčbu rakoviny nebo vývoj kmenových buněk.

Ve vzájemné spolupráci vytvořily firmy za šest let šest interaktivních krajin, které plynule přecházejí do rozsáhlého náhledu na celou mapu. Každá mapa zobrazuje odlišnou tematiku. Zkoumá se například přilnavost, mitochondrie, nebo proteosyntéza.

Spustit audio
  • Jedno procento farem ovládá 70 procent zemědělské půdy na celém světě. Ohroženo je klima i příroda

    26. listopad 2020
    zemědělství

    Podle zprávy, která se zabývá dopady nerovnoměrným rozdělením půdy na klima a přírodu, se situace od 80. let výrazně zhoršila. Vlastnictví půdy je stále koncentrovanější, což znamená menší podíl pečlivě spravovaných drobných podniků a také větší podíl škodlivých látek používaných přímo na farmách.

    Nejhorší situace panuje podle zprávy v Jižní Americe. Tato nerovnoměrnost způsobuje mimo jiné i migraci a konflikty, píše britský deník Guardian. Rozsáhlou studii vypracovala společnost International Land Coalition za pomoci svých partnerů, kterými jsou například Oxfam nebo Word Inequality Lab.

    Hlavní technický specialista společnosti Ward Anseeuw tvrdí, že situace nastala kvůli krátkodobým finančním nástrojům, které dnes utváří i globální životní prostředí. „V minulosti se tyto nástroje dotýkaly pouze trhů. Dnes je situace zcela jiná a dotýkají se všech aspektů našeho života včetně ekologie,“ říká Anseeuw.

    Nejvíce lidí bez půdy je v Latinské Americe, kde nejchudších 50 % obyvatel vlastní pouhé 1 % půdy. Naopak nejlépe je na tom Čína a Vietnam. V Asii a Africe se nachází největší množství rodinných farem.

    Celosvětově je coby rodinná farma vedeno 80 % až 90 % všech existujících zemědělských podniků, velikostí se však nemohou ani zdaleka porovnávat s komerčním zemědělstvím a jeho produkcí. Největší propast mezi rodinným a komerčním zemědělstvím je dlouhodobě v Evropě a USA.

  • Vinyla podpoří mladé hudební kritiky. Chystá cenu Jany „Apačky“ Grygarové za publicistiku

    25. listopad 2020
    02641142.jpeg

    Organizátoři hudebních cen Vinyla chtějí v příštím ročníku ocenit nejen hudebníky, ale také hudební publicisty. Posloužit k tomu má Cena Jany „Apačky“ Grygarové, pojmenovaná po významné publicistce, která působila v magazínech Freemusic nebo Full Moon a zásadně se podílela na exportování tuzemských umělců za hranice Česka.

    „Ocenění vnímáme především jako reflexi celého oboru hudební publicistiky, která tu není od toho, aby nám radila, co se nám má, či nemá líbit. Jsme přesvědčení, že je vhodné jednou za rok ukázat na texty, které se nějakým způsobem vymykají a pomáhají nám skrze hudbu chápat, co se děje s námi nebo se společností,“ říká k nové kategorii cen organizátor Pavel Uretšlégr.

    Cena Jany „Apačky“ Grygarové si klade za cíl motivovat hlavně mladé publicisty, věkový limit pro oceněné je 27 let. Na rozdíl od dosavadních kategorií, kde výběr bez přihlašování umělců provádí odborná porota, musí sami autoři nebo jejich redakce díla aspirující na ocenění pro mladé hudební novináře/ky přihlásit na e-mail: tomas@vinyla.cz, a to nejpozději do 31. prosince 2020. Vítězný/á autor/ka bude vyhlášen/a během slavnostního večera cen Vinyla dne 24. února 2021.

  • V Nottinghamu o víkendu zmizela část Banksyho díla

    25. listopad 2020
    V Nottinghamu o víkendu zmizela část Banksyho díla

    Když v říjnu streetartový umělec Banksy potvrdil autorství graffiti na jedné z nottinghamských zdí, lidé před ní ve městě stáli fronty. Dívka s pneumatikou kolem pasu a před ní nepojízdné kolo. Ani ne měsíc poté ale jedna z částí tohoto díla zmizela.

    Jako první si toho podle The Guardianu všimla učitelka z místní základní školy Tracy Sansom, která se na Banksyho instalaci šla v neděli ráno podívat. „Když jsem přišla, hned jsem si řekla: Pane bože, to kolo je pryč.“ Organizace The Nottingham Project na svém twitterovém účtu později uvedla, že kolo je v pořádku a v bezpečí a bylo odstraněno po domluvě s majitelem budovy.

    U graffiti ale už stojí náhrada. Dovezl ji tam jeden z místních obyvatel Kyle Myatt. Kolo koupil za dvacet liber. „Udělal jsem to, aby byli lidi veselejší. I když to kolo nikdo neukradl, jsem stejně rád, že jsem tam dal náhradní a pořád to vypadá jako původní Banksyho dílo,“ řekl Myatt stanici BBC.

  • I v Ugandě mají ženy příznivější podmínky pro podnikání než u nás

    24. listopad 2020
    starší žena - podnikatelka

    Průzkum společnosti MasterCard  byl proveden v 58 zemích světa, které zahrnují 80 % veškeré ženské pracovní síly. Na první místo žebříčku nejlepších zemí se vůbec poprvé dostal Izrael.

    Je to mimo jiné díky tomu, že ženy v Izraeli mohou k nastartování svého podnikání získat od státu granty a jiné finanční podpory. Podle dat GEM jsou ženy v Izraeli v průměru o 2,3 % více než muži vedeny k tomu, aby využívaly podnikatelských příležitostí, které zvýší jejich nezávislost a ekonomickou soběstačnost. Izrael se v žebříčku posunul na špičku ze čtvrtého místa, které obsadil minulý rok. Na druhém místě jsou Spojené státy, za nimi následuje Švýcarsko. Velký posun zaznamenaly země, jako je Polsko či Švédsko, které se obě dostaly do první desítky. Například Švédsko skočilo ve srovnání s minulým rokem o 17 míst, a to na osmé místo žebříčku.

    Pro Českou republiku nevyznívá průzkum zrovna nejpříznivěji. Z 58 zemí světa se Česko nachází na 45. místě mezi Nigérií a Ugandou. Znamená to, že podmínky pro podnikání žen jsou v Česku v průměru horší než v Ghaně či v Rumunsku. Česko si dokonce ve srovnání s minulým rokem pohoršilo o dvě příčky. 

    MasterCard provádí každý rok průzkum, kterým chce zjistit, jak přívětivé jsou pro ženy podmínky k podnikání ve vybraných zemích světa. Situaci hodnotí na základě několika ukazatelů. Například sleduje, jak snadný či obtížný mají ženy přístup k finančním prostředkům nebo k vysokoškolskému vzdělávání.

  • Výjimečný rok 2020 podle oxfordského slovníku necharakterizuje jen jedno slovo

    24. listopad 2020
    Mladý pár na nádraží v Pardubicích

    Vydavatelé oxfordských slovníků letos poprvé nevybrali jen jedno slovo roku, ale zmiňují hned celý seznam – koronavirus, lockdown nebo pandemie. Jazykovědci analyzovali více než 11 miliard slov v letos uveřejněných zprávách a dalších informačních zdrojích.

    Jak píše britský The Guardian, letošek je podle lingvistů výjimečný hlavně tím, že se některé do té doby čistě vědecké pojmy dostaly mezi běžné uživatele. Většina lidí si například v uplynulých měsících osvojila pojem „číslo R“, které odkazuje na rychlost šíření nákazy. Do frekvence užívání slov se ale promítly i události nesouvisející s koronavirovou pandemií. Prudce rostlo například používání spojení „black lives matter“ nebo fráze „konspirační teorie“. V roce 2019 se slovem roku podle oxfordských slovníkářů stalo spojení „stav klimatické nouze“.

  • Méně cukrovky, více zlomenin. Vegani mají o 43 % vyšší riziko zlomenin kostí, tvrdí poslední studie

    23. listopad 2020
    vegan

    Studie publikovaná v odborné časopise BMC Medicine tvrdí, že lidé, kteří konzumují pouze veganskou stravu, mají o 43 % vyšší riziko zlomenin kostí než ti, kteří konzumují maso. Studie byla provedená na téměř 50 000 účastníků žijících ve Velké Británii a 3941 z nich mělo za sebou nějakou zlomeninu. Byli mezi nimi ale disproporčně zastoupeni vegani, vegetariáni a pescetariáni.

    Riziko jednotlivých typů zlomenin ale ve výzkumu kolísá. Například u zlomenin kyčlí se jedná až o 50 % vyšší pravděpodobnost zlomeniny. Předešlé studie ukázaly, že vyšší riziko zlomenin je způsobené nižším indexem tělesné hmotnosti – body mass index (BMI) a nižší mírou vápníku. Tato studie podle Dr. Tammy Tong, nutriční epidemioložky z Oxfordské univerzity, kde výzkum probíhal, potvrdila, že vegani, kteří mají v průměru nižší BMI i nižší příjem vápníku a bílkovin, mají vyšší riziko zlomenin.

    Vedoucí výzkumu, doktorka Tammy Tong na druhou stranu říká, že vyvážená a převážně rostlinná strava vede k nižšímu riziku onemocnění srdce nebo cukrovky. Jedním z limitů studie je podle Independentu také to, že většina účastníků byli bílí Evropané. Autoři studie také neměli přesné údaje o konkrétních příčinách zlomenin a nebyli ani schopni sledovat, do jaké míry dochází u veganů k nahrazování vápníku.

  • OK, mileniále. Britská generace boomerů je ekologičtější než jejich děti a vnoučata

    23. listopad 2020
    mileniál - generace y

    Generace mileniálů se často pyšní svým ekologickým smýšlením. Deník Guardian ale upozorňuje na čerstvý britský průzkum, ve kterém se jako ekologicky aktivnější jeví tzv. baby boomeři.

     

    Zhruba polovina respondentů starších pětapadesáti let v průzkumu tvrdí, že nakupuje lokální produkty, pořizuje méně oblečení, které je odolnejší, a snaží se vyhnout používání jednorázového plastu. Z generace mileniálů se k podobnému „zelenému chování“ přihlásila pouze čtvrtina respondentů.

    Mladší lidé se totiž domnívají, že na ekologicky šetrné chování nemají čas ani peníze, tlumočí výsledky průzkumu Steven Day, spoluzakladatel společnosti Pure Planet. Ta funguje jako distributor energie z obnovitelných zdrojů a právě ona je zadavatelem celonárodního průzkumu. „Je uklidňující vidět, že když mají lidé více času, třeba když už mají dospělé děti nebo tolik neřeší vlastní kariéru, dělají udržitelnější rozhodnutí,“ dodává k průzkumu Day.

  • Ukrajince pobouřila dětská soutěž o to, kdo namaluje lepšího oligarchu. Šlo o umělecký projekt

    23. listopad 2020
    Dětské obrázky z ukrajinské soutěže Můj oblíbený oligarcha

    Mladý ukrajinský umělec Maksym Chodak uspořádal ve městě Dnipro dětskou výtvarnou soutěž na nezvyklé téma Můj oblíbený oligarcha. Informuje o tom ukrajinský deník Deň.

    Na konci září Chodak vyzval děti od šesti do čtrnácti let, aby mu zasílaly své obrázky bohatých Ukrajinců. V tiskové zprávě se psalo, že „cílem soutěže je projevit vděčnost oligarchům, kterým jsme už léta zavázáni za ekonomický rozvoj, zlepšení image Ukrajiny a uchování přírodního bohatství země“. Umělec také zdůraznil, že „dětské oči vidí upřímněji, proto bude zajímavé podívat se na jejich obrázky oblíbených oligarchů“.

    Akce už během října upoutala pozornost ukrajinských novinářů, kteří spekulovali, jestli nějak souvisí s blížícími se komunálními volbami. Organizátoři ale na otázky médií neodpovídali. Děti poslaly celkem 26 obrázků, které soutěžily ve třech věkových skupinách. Vítězná dílka zobrazují Ihora Kolomojského (oligarcha, jehož jmění podle odhadů přesahuje miliardu dolarů), bývalou ukrajinskou premiérku Juliji Tymošenko a Viktora Pinčuka (1,4 mld. dolarů). Ocenění se ale dostalo také osmileté Anastasii, která namalovala svou učitelku, a sedmileté Sofiji, která do soutěže zaslala portrét maminky.

    Když se 1. listopadu na facebookové stránce akce objevily informace o výsledcích soutěže a video z předávání cen, mnoho uživatelů sociální sítě na to reagovalo kriticky. Svůj záměr umělec vysvětlil až 17. listopadu. Smyslem soutěže podle něj byla kritika vlivu oligarchů v ukrajinské společnosti. Ve svém prohlášení napsal: „Politické výzvy k boji s mocí oligarchů slýchám od dětství. Vyrostl jsem, ale nic se nezměnilo.“ Kromě toho chtěl poukázat na zneužívání dětí k politickým účelům.

    Soutěž uspořádal v rámci uměleckého projektu, jemuž se společně s umělci z různých ukrajinských měst věnoval během své rezidence v dněperské galerii ArtsvitZa rozhořčené komentáře je umělec rád, dle jeho vlastních slov totiž dokazují, „že společnost oligarchii netoleruje, což je samozřejmě dobře“. „Byl bych zklamaný, kdyby se ukázalo, že lidé jsou oligarchům opravdu vděční,“ prohlásil. Těší ho také to, že projekt měl širokou odezvu v médiích a dozvěděli se o něm i lidé, kteří se o současné umění jinak nezajímají. Díla jsou nadále vystavena v galerii Artsvit.

  • Ve vánočním smrku určeném pro Rockefellerovo centrum přijela do New Yorku sova

    20. listopad 2020
    Ve vánočním smrku určeném pro Rockefellerovo centrum přijela do New Yorku sovička

    S tradičním vánočním stromem do Rockefellerova centra na Manhattanu přicestoval letos i nájemník – samec sýce amerického, jedné z nejmenších sov, které žijí v regionu. Skoro čtyřhodinovou cestu z lesa u města Oneonta přežil bez zranění a mezi větvemi ho našli až překvapení zaměstnanci, kteří měli transport 23metrového smrku na starosti.

    Manželka jednoho z nich kontaktovala newyorskou záchrannou stanici, aby nahlásila nález sovího mláděte. Ornitologové ale zjistili, že Rockefeller, jak ho pojmenovali, je dospělý samec a to, že je velký asi jako plechovka od piva, je pro jeho druh úplně běžné. Od svého příjezdu do záchranné stanice se pták podle chovatelů nenasytně cpe mršinami myší a je zjevné, že nejedl několik dní. Je ale v dobré kondici a podle CNN se připravuje na vypuštění do přírody.

    Protože je sýc americký stěhovavý pták, nic mu podle ornitologů nebrání si v novém domově zvyknout. Dopravovat zpět do Oneonty ho záchranáři kvůli vyčerpávající cestě nechtějí.