Věděla jsem, že jestli ho pochovám, pukne mi srdce, říká Zuzka o porodu mrtvého syna
„Běžně se stává, že žena odchází po porodu mrtvého dítěte z nemocnice, v ruce má pár papírů s kontakty a to je všechno, co jí je oficiální systém schopný zajistit,“ říká porodní bába Alžběta Samková.
„Když se něco takového stane, měl by být na místě krizový intervent. Nejen kvůli rodičům, ale i kvůli zdravotníkům. I ti totiž potřebují ošetřit, aby se u příštího porodu nebáli, dokázali takovou situaci zvládnout a opravdu pomoct,“ vysvětluje porodní bába.
Zuzce před šesti lety umřel syn. Jeho smrt nemá vysvětlení, prostě se stala, v momentě, kdy Zuzka čekala v nemocnici na plánovaný císařský řez. „Nikdy mě nenapadlo, že se něco takového může stát, tohle téma mě úplně minulo,“ říká. Sama má za sebou dlouhou cestu a díky pomoci odborníků a díky sdílení s ostatními rodiči, kteří přežili svoje děti, si už dneska nevyčítá, že miminko na sále nedokázala pochovat.
Čtěte také
„Rodičům, kteří to zvládnou, to můžu doporučit, protože si myslím, že ten pocit, to je nejvíc, co vám může zůstat. Já jsem ho ale nemohla vidět. Byla jsem přesvědčená o tom, že jestli si ho pochovám, pukne mi srdce,“ popisuje Zuzka. Celý rozhovor o tom, jak se dokázala se synem rozloučit, najdete v magazínu Houpačky.
Lucie Burdová z organizace Dlouhá cesta dokázala přetavit svoji vlastní zkušenost porodu mrtvé holčičky do pomoci druhým rodičům, kteří přišli o děti. Patnáct let pracuje jako poradkyně pro pozůstalé.
„Dítě by mělo v rodině dostat svoje pevné místo, i když tam fyzicky není. Pak se nestane, že jeho další sourozenci jsou jen jeho náhradou. Dovolme si říkat nahlas, kolik máme dětí, i když je všechny nemáme kolem sebe,“ říká Lucie.
Pusťte si Jiné stavy o tom, jak zvládnout tragédii potratu psychicky i fyzicky a co dělat, pokud jste v roli přátel nebo známých rodičů, kteří přišli o dítě.
Poslechněte si magazín Houpačky, kde uslyšíte celý Zuzčin příběh v rozhovoru O smrti syna: Pomohlo mi slyšet, že nejsem blázen a že myslet na sebevraždu je úplně OK. Potratům jsme v pořadu věnovali také v díle s názvem „Ta láska je stejná, ať žena potratí v šestém týdnu, nebo v šestém měsíci,“ říká porodní bába Alžběta Samková. Houpačky můžete sledovat i na Instagramu.
Související
-
O smrti syna: Pomohlo mi slyšet, že nejsem blázen a že myslet na sebevraždu je úplně OK
„Nikdy mě nenapadlo, že se něco takového může stát, je to šok a bolest, která nejde popsat,“ říká Zuzka, které před porodem náhle a bez lékaři stanovené příčiny zemřel syn.
-
„Ta láska je stejná, ať žena potratí v šestém týdnu, nebo v šestém měsíci,“ říká porodní bába
O spontánních potratech, jejich příčinách a následcích jsme mluvili v Houpačkách s porodní asistentkou Alžbětou Samkovou.
-
S pocity viny se žije vždycky špatně, říká psycholožka v rozhovoru o potratech a jejich důsledcích
Jak může žena žena prožívat situaci, kdy se rozhodne ukončit těhotenství, případně se dítěte po porodu vzdát, a zanechá logicky potrat šrám na duši?
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
