Veganská nádivka ani volské oko není problém, říká veganská blogerka Nikoleta Kováčová

2. duben 2021
Ve vlastní šťávě

Velikonoce jsou z gastronomického hlediska jednoznačně časem zeleného lupení, vajec a jehňat nebo kůzlečího masa. O tom, co se stane, když živočišnou složku vynecháme, jsme se bavili s Nikoletou Kováčovou známou jako Surová dcérka. Na svém blogu připravuje hravé rostlinné verze klasických jídel, které potěší nejen vegany.

Nikoleta pochází se Slovenska, ale vzhledem k tomu, že mnoho tradičních jídel naše kultury sdílí, její vzpomínky na Velikonoce v dětství se o tolik neliší. Jidášky nebo mazance se dají celkem pohodlně upéct i z mouky a rostlinného mléka, stejně tak beránek – ten je prostě převlečená bábovka a vzhledem k poměrně dlouho známému vynálezu kypřicího prášku lze upéct nejen z třeného, ale i jakéhokoli litého těsta.

Největší velikonoční výzvou jsou čistě vaječné pokrmy, jako vaječná tlačenka nebo slovenská specialita zvaná hrudka nebo syrek, který se připravuje svařením vajec a mléka a následným překapáním přes plátno.

„Podle mě by to šlo, plánuju to zkoušet z tofu a s černou solí, která dodá tu vaječnou chuť kvůli síře, asi to zkusím příští rok. Potom jsou výzvou samozřejmě různá těsta, všeobecně odpalované těsto je nejkomplikovanější… Dávám tomu ještě tak rok a pak se mi snad povede, to je dlouhodobý proces, který někteří vegani označují za svatý grál,“ směje se Kováčová.

Samotná vajíčka na koledu taky nepostrádá – nakonec, většina dětí se těší spíš na sladkou nadílku než košík vajec natvrdo. Jako dítě jsem milovala čokoládová vajíčka, hlavně ta plněná! Když nebylo plněné, byl to trochu smutný zážitek. Kdybych nebyla tento měsíc nemocná a měla energii, měla jsem skořápky už rozdělané a chtěla jsem je plnit nějakou pěnou a džemem, aby tam byl i ‚žloutek‘ i vaječná pěna okolo. Nerozdala bych je sice koledníkům, ale snědla bych je sama a byla pak hodně šťastná!

Přestože jsou pro mnohé konzumenty rostlinné alternativy a svíčková, která je bez svíčkové, nepochopitelné, podle Kováčové mají své místo nejen kvůli tradici a do kuchyně navíc přináší určitou hravost.

„Většina veganů se nevzdala masa kvůli tomu, že by jim nechutnalo, ale kvůli etice nebo ekologii. Pro lidi, kteří jen začínají s rostlinnou stravou, jsou tyhle alternativy přínosem, často jsou zvyklí hlavně na tu naši českou a slovenskou, nebo jak říkám rakousko-uherskou kuchyni, a kdybychom je rovnou zavalili saláty, whole foods a dalšími exotickými věcmi, tak kdo ví, jestli by je to uspokojilo. Někdy je lepší zveganizovat to, co už známe, než se dostaneme k dalším, které už mohou být i exotičtější.“

Jak se dělá klasická nádivka bez masa? Proč se vlastně stala Nikoleta vegankou? Jaký typ jídla má největší úspěch a co je její oblíbené jarní jídlo? Proč doma v dětství zanevřeli na sladkého velikonočního beránka? Poslechněte si celý rozhovor. 

 

Spustit audio

Související

Více o tématu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.