Velký bariérový útes přišel kvůli změně klimatu už o polovinu korálů

16. říjen 2020

Množství korálů na Velkém bariérovém útesu se od roku 1995 snížilo o víc než polovinu.

Studie australského Centra pro výzkum korálů (Center of Excellence for Coral Reef Studies) podle serveru Inhabitat varuje, že Velký bariérový útes je v nebezpečí. Výzkum byl založen na analýze počtu korálů všech velikostí v letech 1995 až 2017.

Vědci, kteří za studií stojí, připisují mizení korálů emisím skleníkových plynů a varují, že pokud se produkce emisí nezkrotí, Velký bariérový útes zmizí. Spoluautor studie Terry Hughes řekl zpravodajství The Guardian, že masivní úbytek korálů vědci zaznamenali v letech 2016 a 2017, kdy teplota moří dosahovala rekordních výší.

Výzkum publikovaný v časopise Proceedings of the Royal Society zahrnuje životní cyklus korálů v letech 1995 až 2017. I když z útesu ubývají korály všech velikostí, Hughesův tým se zajímá o mizení těch velkých, bez kterých se útes nedokáže regenerovat. Podle vědců se tady zdá, že některé druhy korálů jsou postiženy víc než jiné.

Správa mořského parku ve své loňské zprávě, kde hodnotí kondici útesu za posledních pět let, označila jeho výhledy za „velmi špatné“. Znovu upozornila na to, že korály vymírají kvůli stoupající teplotě moří, kterou způsobují skleníkové plyny v atmosféře.

Spustit audio
  • Kamení místo koal. Australská vláda povolila rozšíření lomu na úkor přírody

    27. říjen 2020
    koala

    V australském Novém Jižním Walesu se rozhodli rozšířit kamenolom. Kvůli tomu se vykácí 52 hektarů lesa, kde žijí koaly. Navzdory protestům rozšíření povolila australská federální ministryně životního prostředí.

    „Nechali jsme zpracovat aktuální analýzu nezávislým odborníkem, který zjistil, že tam žijí jedna až dvě koaly…,“ říká ministryně Sussan Ley. Analýza podle jejích slov nedošla k závěru, že by dotčená vegetace sloužila k výchově mláďat. Koaly se přes ni spíše přesouvají jinam, a ne ve velkých počtech, cituje ministryni australský veřejnoprávní rozhlas a televize ABC. Lom si podle ní zaslouží poděkování za to, že vysadí 74 hektarů lesa, čímž vytvoří koridor pro koaly.

    Místní, kteří proti rozšíření těžby protestovali, jsou rozhodnutím šokováni. Podle jejich analýzy, kterou zpracovali ekologové z tamní univerzity, je místo naopak velmi důležité a projekt koaly poškodí. Aktivistům se nelíbí ani slíbený koridor. „Jde o něco, co je třeba vysadit, takže fakticky to znamená, že musíme počkat 15 až 20 let, než stromy vyrostou,“ říká Chantal Parslow Redman, která poblíž lomu žije.

    V kontrastu s aktuálním děním je pak skutečnost, že samotný stát Nový Jižní Wales podle britského deníku The Guardian nedávno zjistil, že pokud se nezlepší životní podmínky koal, do roku 2050 vyhynou v celém státě.

    Přečtěte si také Koala medvídkovitý je funkčně vyhynulým druhem, může za to odlesňování a klimatická změna.

  • V Nizozemsku se kradou nacistické uniformy a zbraně. Muzea se bojí o své exponáty

    27. říjen 2020
    Válečná expozice, Oorlogsmuseum Overloon

    Válečná muzea napříč Nizozemím se obávají krádeží. Mohou za to sofistikované loupeže z poslední doby. Zloději se zaměřují na uniformy i zbraně nacistického Německa.

    Jak píše britský deník The Guardian, před dvěma týdny bylo vyloupeno Oorlogsmuseum v Ossendrechtu. Mezi ukradenými předměty byly mimo jiné stejnokroje SS, padáky a střelné zbraně. „Vyvrtali díry do dveří, aby mohli zevnitř otevřít klikou. Když jsem spal, nic jsem odvedle neslyšel,“ říká majitel muzea Jan de Jonge.

    Zloději si odnesli i pušku FG 42. „(…) Je to velmi vzácná zbraň, ale měl jsem možnost ji v muzeu vystavit. Všechno, co ukradli, bylo německé. Nic od Spojenců nevzali. Francouzská, anglická i kanadská část zůstaly netknuty,“ popisuje de Jonge a dodává, že zvláště německé oblečení z druhé světové války je vzácné.

    Sbírka byla soukromá a nebyla pojištěna. Podle de Jonga se věci dají prodat na mezinárodním trhu. Vykradeno bylo i muzeum v Beeku. „Věděli, co hledají. Jediné, co mě napadá, je to, že si to někdo objednal. Mnoho z ukradených věcí je natolik unikátních, že se nedají prodat,“ říká majitel instituce Wim Seelen.

    Policie zatím nikoho ani v jednom případě nezatkla. Nizozemská válečná muzea se proto raději připravují – některá zpřísnila bezpečnostní opatření, další uschovala své cenné exponáty.

  • Greta Thunberg bude na jeden den šéfredaktorkou švédských novin. Chce dát prostor vědcům

    27. říjen 2020
    Greta Thunberg

    Významný švédský deník Dagens Nyheter udělá z Grety Thunberg na jeden prosincový den svou šéfredaktorku. Mladá aktivistka je dlouhodobě nespokojena s tím, jak média informují o klimatické krizi. Ne všem se ale krok redakce zalíbil.

    „Neplánuji vydání zaplnit komentáři nebo hrůzostrašnými příběhy. Raději bych tam viděla studie toho, co se nyní děje, a hlubší analýzy klimatické krize. A rozhovory s lidmi, kteří se opravdu vyznají, jako jsou třeba vědci,“ vysvětluje Thunberg pro samotný Dagens Nyheter.

    S nápadem zapojit aktivistku přišla redakce poté, co Thunberg deník v září navštívila. Podle šéfredaktora Petera Wolodarského si čtenáři poslední dobou často stěžovali, že jeho noviny nechápou klimatickou krizi tak vážně, jak by měly. K tomu, aby se zlepšily, jim má pomoci právě známá aktivistka.

    Rozhodnutí se ale setkalo i s kritikou, píše web švédského veřejnoprávního rozhlasu Sveriges Radio. Šéfredaktorka deníku Svenska Dagbladet Anna Careborg by podle svých slov něco takového nikdy neudělala. Jak řekla, je důležité stanovit hranici mezi aktivismem a novinařinou.

    Přečtěte si také Greta Thunberg natočí pro BBC dokumentární seriál nebo Jak se vůbec opovažujete... Z memů s Gretou Thunberg mrazí v zádech.

  • Egypťanky se postavily sexuálnímu násilí. Přidaly se známé osobnosti i nejvlivnější mešita

    26. říjen 2020
    Protest za ženská práva v Egyptě

    Téměř každá žena v Egyptě se někdy setkala se sexuálním napadením či obtěžováním. Léta se kvůli nepsaným pravidlům, chybějícím zákonům nebo výkladům náboženství obávaly ozvat. Nyní se ale situace začíná lepšit a stále více žen i mužů na problém veřejně upozorňuje.

    Jak píše britská veřejnoprávní BBC, vše začalo letos v červenci, kdy se vůči studentovi Ahmedu Bassamu Zakiovi začala na internetu vznášet obvinění ze znásilnění, obtěžování, útoků a vydírání. Během několika dnů byl zatčen a byl obžalován ze sexuálního napadení tří dívek mladších 18 let, kterým zároveň vyhrožoval, a také z toho, že další, čtvrtou dívku vydíral. Obžalobu odmítá.

    Studentka Nadeen Ashraf, jež na případ upozornila na svém instagramovém účtu Assault Police, je podle svých slov ohromena reakcí a rychlostí, s jakou se věc řeší. Problémem se začal zabývat i tamní parlament, konkrétně ochranou osobních údajů žen v případech sexuálního násilí.

    Díky aktivitám Sabah Khodir, která se sama stala obětí a přestěhovala se kvůli tomu do Spojených států, se do věci vložila i nejvyšší náboženská autorita v zemi, mešita al-Azhar. Vydala prohlášení, v němž se postavila za ženy. To, jak se žena oblékne, podle mešity nikoho neopravňuje k útoku. Přidaly se i známé osobnosti, a to nejen ženy, ale i muži. Například dobrodruh Omar Samra. Prohlásil, že je z chování mužů velmi naštvaný. A to i kvůli tomu, že problémy i přes pozitivní trend přetrvávají.

    Hromadné znásilnění v luxusním káhirském hotelu z roku 2014, které si útočníci natočili, je toho důkazem. Devět mužů z mocných egyptských rodin v něm znásilňuje jednu dívku. Prokurátor je sice nechal zatknout, spolu s nimi ale za mříže putovali i svědci a další lidé spojení s případem. Svědci a další nyní musí podstoupit zdravotní vyšetření. Zároveň jim byly zabaveny mobily i laptopy. Podle kritiků tím úřady vzkazují ženám, že pokud nahlásí znásilnění nebo ho chtějí dosvědčit, musí počítat s tím, že i ony možná skončí za mřížemi.

  • Kolumbijské indiány masakrují gangy. Ani čtyři roky po mírové smlouvě s guerillou FARC nemají klid

    26. říjen 2020
    Protest proti masakrům (21. 10. 2020, Bogota, Kolumbie)

    Lidé z kolumbijského venkova, převážně původní obyvatelé této latinskoamerické země, jsou postupně masakrováni gangy. Podle svých slov nemají zastání u vlády. Bojí se, že budou vyvražděni.

    V Kolumbii sice v roce 2016 oficiálně skončil konflikt mezi vládou a guerillou FARC, násilí však pokračuje. Téměř padesát let trvající válku vystřídaly masakry a vraždy lidí na venkově, píše americký deník The New York Times.

    Poté co odešly partyzánské jednotky, se očekávalo, že je vystřídá stát – policie, úřady a armáda. Ty ale podle kritiků nikdy nepřišly a místo nich se na scéně objevili kriminálníci. Vesnice a indiánské komunity totiž často leží na cestách, kudy se pašují drogy, nebo v místech bohatých na nerosty a dřevo. Odpor či spolupráce s konkurencí jsou trestány krví.

    Tento rok přišlo o život už 233 aktivistů a šéfů tamních společenství. Od podepsání mírové dohody už více než tisíc, informuje tamní nezisková organizace Indepaz. Masakrů bylo letos podle jejích dat 68. Zástupci utlačovaných komunit se proto vypravili do hlavního města Bogoty a požadují od vlády zastání.

    „Pokud se před světem nevzchopíme a neřekneme, že se to děje, budeme vyvražděni,“ uvedl jeden z protestujících Ermes Pete z jihozápadu země. „Jsme tady, protože se bojíme o své životy,“ dodal Samay Sacha. Situaci chtěli řešit přímo s prezidentem Ivánem Duquem, ale nebylo jim vyhověno.

  • Chile už nechce Pinochetovu ústavu. Rozhodli o tom voliči v referendu

    26. říjen 2020
    Chilané se radují z výsledku referenda o změně pinochetovské ústavy

    Referendum o ústavě v Chile vyhráli odpůrci dosavadního znění základního zákona. Aktuální text byl přijat ještě za diktátora Augusta Pinocheta. Pro bylo téměř osmdesát procent voličů.

    Po sečtení téměř 90 % hlasů se ukázalo, že 78 % voličů hlasovalo pro změnu ústavy, informuje britská veřejnoprávní BBC. Davy lidí oslavují vítězství v ulicích hlavního města Santiaga i v dalších městech a obcích, píše britský deník The Guardian. Lidé také rozhodli o tom, že nové znění bude navrženo ústavodárným shromážděním, jehož členové projdou volbami. Půlku sněmu budou tvořit ženy, půlku muži.

    „Ode dneška musíme všichni spolupracovat na tom, aby nová ústava byla zárukou jednoty, stability a budoucnosti,“ řekl před národem prezident Sebastián Piñera. Ústavodárné shromáždění by mělo nový základní zákon předložit voličům k posouzení v polovině roku 2022. Referendum o ústavě bylo vyhlášeno po protestech proti nerovnosti a velkým životním nákladům. Při střetech s policií zemřelo 30 civilistů a tisíce jich byly zraněny.

  • „Informační katastrofa“. Ukrajinští umělci reagují výstavou na výbuch v Černobylu z roku 1986

    23. říjen 2020
    ARTEFACT: CHornobyl 34

    Sto umělců z Ukrajiny sestavilo multimediální expozici o černobylské katastrofě z roku 1986. Jde o první digitální výstavu, která se této události věnuje. S názvem ARTEFACT: CHOrnobyl 34 je součástí španělského festivalu umění nových médií a audiovizuálních technologií MADATAC.

    Ukrajinská umělecká iniciativa ARTEFACT tvrdí, že jaderný výbuch v Černobylu nebyl jen humanitární, ale i informační krizí. „Nehoda v černobylské jaderné elektrárně je příkladem toho, jak může mít informační katastrofa v jednom státě důsledky pro celý svět,“ říkají umělci k výstavě.

    Z celkem padesáti instalací vyzdvihuje kulturní web The Calvert Journal projekt Olesji Gerašenkovové Pravda. Umělkyně na pozadí pripjaťské zničené krajiny digitalizovala 12 čísel novin Pravda z roku 1986. Archiv odhaluje, že první zmínka o černobylské explozi se objevuje dvanáctý den po jaderné havárii v kratičkém článku.

    Gerašenkovová k tomu doplňuje, že čtení novin bylo za totalitního režimu „otevřeně schizofrenní zkušeností“, a věří, že to bylo právě „takovéhle do očí bijící ignorování pravdy“, které vedlo k pádu SSSR.

    Multimediální expozice je do šestého listopadu k online zhlédnutí tady.

  • Moře Laptěvů v Severním ledovém oceánu ještě nezamrzlo, podle vědců to ovlivní celou polární oblast

    23. říjen 2020
    Výprava do Severního ledového oceánu vědcům odhalila, že jej v nejbližších dekádách pravděpodobně čekají léta bez ledu

    Moře Laptěvů, které leží severně od Sibiře na okraji Severního ledového oceánu, není poprvé v historii v druhé polovině října zamrzlé. Severní Rusko má za sebou rekordní vlny veder a nadprůměrně teplý je podle vědců i Atlantik, jehož vody do moře pronikají. Klimatologové varují, že to bude mít dopad na celou polární oblast.

    Jak připomíná britský deník The Guardian, teplota oceánu se v této oblasti nedávno vyšplhala o víc než pět stupňů nad obvyklý průměr. Grafy rozsahu ledu v moři Laptěvů tento podzim ukazují, že v Arktidě je rekordní množství otevřeného moře.

    Vyšší teploty vzduchu nejsou jedinou překážkou pro tvorbu ledu. Změna klimatu také do Arktidy přivádí víc mírných proudů vzduchu, které narušují obvyklé rozvrstvení mezi teplými hlubokými vodami a chladným povrchem.

    „Ledu od roku 2007 pořád ubývá,“ říká Walt Meier, vedoucí vědecký pracovník amerického Národního datového centra pro sníh a led. Dodává také, že průměrná tloušťka ledu je v porovnání s 80. lety minulého století poloviční. Sestupný trend bude podle něj pokračovat, dokud Arktida nebude mít první léto bez ledu. „Data a modely naznačují, že k tomu dojde mezi lety 2030 a 2050. Nejde o to, jestli se to stane, ale kdy,“ nastiňuje budoucnost.

    Vědci se obávají, že opožděné zamrznutí zesílí další nežádoucí přírodní procesy. Menší ledový příkrov hůř odráží sluneční světlo, což je jeden z důvodů, proč se Arktida otepluje dvakrát rychleji než globální průměr. Moře Laptěvů je přitom „rodištěm“ ledu. Ten se obvykle už v září tvoří u pobřeží a pak putuje na západ. Nese živiny přes Arktidu a na jaře se rozpadá v úžině Fram mezi Grónskem a Svalbardem.

    Pokud se led na moři Laptěvů vytvoří pozdě, bude tenčí a roztaje pravděpodobně dřív, než do Framské úžiny dopluje. To bude znamenat míň živin pro arktický plankton, který pak nedokáže čerpat tolik oxidu uhličitého z atmosféry.

  • V tchajwanském knihkupectví nakupují zákazníci ve tmě. Lépe se soustředí, říká jeho ředitelka

    23. říjen 2020
    Knihkupectví Wuguan Books

    Malé tchajwanské knihkupectví Wuguan Books je prodejnou i uměleckou instalací zároveň. Zákazníci tu nakupují v absolutní tmě, jen malé reflektory tlumeně svítí na každý prodejní exponát.

    Jedinečné knihkupectví navrhl architekt a designér Chu Chih-kang, který stojí mimo jiné i za prodejnou knih Fangsuo v Čcheng-tu. Tu asijská média označila za nejkrásnější knihkupectví v Číně.

    V temném tchajwanském obchodě je 400 poliček, každá jen s jednou knihou. „To proto, aby se zákazníci mohli na knihu dostatečně soustředit. V prostředí, kde nevidíte, co je okolo, jsou vaše smysly zostřeny,“ vysvětluje zpravodajské stanici CNN ředitelka knihkupectví Su Yu-shan. „I když nemáme tak velký výběr jako jiné knižní obchody, lidi tu tráví hodně času,“ říká.

    Ve tmě jsou podle ní zákazníci pozornější a také odvážnější a kupují si knihy, za které by se v běžném obchodě styděli, třeba erotické publikace nebo knihy o duši a emocích. Knihkupectví je momentálně kvůli „citlivým“ knihám v nabídce přístupné jen lidem starším 18 let.

    Přečtěte si také Knihy do každé vsi. Moldávie otevřela v pozdním komunismu 1500 knihkupectví, dnes zbylo jen sedmdesát.