Ven ze století páry. Návrat gramodesek láká vývojáře „zelených“ a HD technologií

19. prosinec 2016

Obrovská obliba gramofonových desek způsobila návrat mamutích vydavatelství k formátu, který kdysi opustila. Dnes ale láká už i vývojáře nových technologií, kteří jsou si vědomi toho, že většina lisoven používá desítky let stará zařízení na hranici jejich životnosti. Nové prototypy gramodesek prý mají být ekologičtější a levnější, ale mohou nabídnout i delší hrací čas a lepší kvalitu zvuku.

„Zas ti hipstři,“ nese se facebookovými debatami. Zpráva o tom, že Britové letos utráceli více za gramofonové desky než za stahování hudby, obletěla minulý týden většinu zpravodajských serverů. Kromě toho, že vypovídá o návratu vinylů do módy, o kterém se ale mluví minimálně posledních pět let, tato novinka výborně ilustruje ještě jednu věc. Tou je obrovský komerční potenciál, který dnes vinylové desky mají, a to nejen pro vydavatelství, ale hlavně pro samotné výrobce. Poptávka v této oblasti totiž už roky převyšuje nabídku a kapely i hudební labely si dávno zvykly na několikaměsíční čekací lhůty. Ty se v továrnách na desky objevují hlavně před Vánocemi anebo s blížícím se dubnem, kdy se koná Record Store Day.

Čtěte také

Měsíce před konzumními hody jsou výrobní haly zavaleny nekonečnými reedicemi popových a rockových klasik, vycházejícími v desetitisícových nákladech. Jejich cílovou skupinou už navzdory rozšířeným představám nejsou jen hipsteři, protože své staré gramofony dnes ze sklepů vytahují i prošedivělí rockeři ze staré školy. Desky ale chrlí desítky let staré stroje ze zlaté éry vinylu, které jsou náročné na údržbu a nemají ani převratný výkon. A ani těch není dostatek. Nástup technologie kompaktního disku na konci 80. let totiž zpřetrhal vývoj nových technologií výroby gramofonových desek a v průběhu devadesátých let se mnoho starých strojů poslalo na smetiště. Lidé, kteří kdysi je vyráběli nebo opravovali, už mnohdy nežijí nebo jsou v důchodu a nedají se dohledat.

02534440.jpeg

Tato situace vedla některé firmy k tomu, aby začaly s vývojem výroby desek skoro od nuly. Z loděnické továrny GZ Media, která je největším producentem gramodesek na světě, jsou už dlouho slyšet zvěsti, že investuje do vývoje nových lisů pro vybavení poboček v zahraničí. Hned několik dalších firem ale letos ohlásilo, že pracují na nových technologiích, které by klasickou výrobou desek měly otřást a popostrčit ji do aktuálního tisíciletí.

Zelenější a levnější – tak je prezentována technologie vstřikovaného lisování, kterou nedávno představila holandská firma Symcon. Podle jejího návrhu by klasickou metodu, kdy se do lisu vloží koláč z PVC, do kterého se otiskne matrice a zbylý materiál se ořízne, mělo brzy vystřídat vstřikování plastové sloučeniny přímo do formy. Takový postup není úplně nový, používal se už ve druhé polovině minulého století k výrobě polystyrenových sedmipalcových desek. Jeho současná inkarnace by ale měla být použitelná na výrobu desek všech velikostí. Navíc má potenciál ušetřit velkou část energie, kterou ve starých továrnách spotřebují vysokovýkonostní lisy a taviče PVC koláčů. Neměl by vznikat ani odpadní materiál z ořezů, jehož recyklace je také energeticky náročná.

Všechny tyto výhody zástupci Symconu nezapomínají zmínit ve svých tiskových zprávách i v rozhovorech. Z ekologického hlediska je ale velmi zajímavá otázka použitých materiálů, o které se už tolik nemluví. Klasické gramodesky jsou totiž vyrobeny z PVC, což je poměrně problematický plast. Zátěž pro životní prostředí představuje už jeho samotná výroba, ale hlavní problém nastává ve chvíli, kdy se z něj stane odpad. Pokud skončí na skládce, uvolňují se z něj ftaláty nebo těžké kovy a při spalování unikají vysoce toxické dioxiny. „Nepoužíváme PVC,“ říká na rovinu Harm Theunisse ze Symconu, nicméně složení své hmoty si firma nechává pro sebe. Technologie zatím ještě není dotažená do konce, ale její vývojáři už dnes tvrdí, že po zvukové stránce by desky měly být srovnatelné s klasickými vinyly. Jsou však o něco méně odolné. Jejich výroba by sice měla být levnější kvůli ušetřené energii, ale na druhou stranu je nově používaná sloučenina o něco dražší než tradiční PVC. A deskám také trvá o něco déle, než sjedou z výrobního pásu.

03765966.jpeg

Rakouská firma Rebeat Digital k technologickým inovacím přistupuje s o něco ambicióznějším plánem. Letos v březnu si s pompou zažádala o registraci úplně nové technologie – HD vinylu. Vynález se podle všeho snaží reagovat na poptávku po fyzickém analogovém zážitku, který nabízí vinyl, a zároveň na audiofilskou posedlost křišťálově čistým soundem a špičkovými technologiemi. HD vinyl by údajně měl nabízet dvakrát větší kvalitu zvuku a o třetinu delší hrací dobu. Má to však jeden háček. Na normálních gramofonech HD vinyl sice přehrajete, ale k úplnému využití jeho výhod budete potřebovat speciální zařízení. O ceně HD gramofonů i desek se zatím dá jen spekulovat, ale nejspíš nemůžeme očekávat, že by byly levnější než klasické desky.

Čtěte také

Symcon s novou technologií výroby osvědčeného formátu sází na jistotu, jejich konkurent Rebeat se ale pouští na tenký led uvedení něčeho zcela nového. A tak je možné, že jeho HD vinyl dopadne jako kdysi mini-disk, tedy drobná inovace CD – chvilku se o něj konzumenti budou zajímat a nakonec skončí ve výprodejové sekci. Tam ale možná za čas najdeme i zmíněné vinylové reedice starých klasik. Na rozdíl od digitálních souborů v regálech se slevami ale mohou počkat, než přijde další vinylová renesance.

02534437.jpeg
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.