Víc než polovina německých teenagerů neví, co se stalo v Osvětimi a Březince

Vstup do Osvětimi: brána s nápisem Arbeit macht frei

Jen asi 47 % německých studentů ve věku 14 – 16 let ví, že Osvětim-Březinka byl nacistický koncentrační tábor.

Vyplývá to ze studie Forsa institutu a nadace Körber Foundation. O trochu lepší výsledky měli středoškoláci starší 17 let. 71 % z nich v průzkumu tvrdilo, že ví, o jaké místo se jedná. Podle celkových výsledků tak 86 % všech dotázaných včetně dospělých odpovědělo správně. Studie se snažila podle serveru Deutsche Welle také zjistit přístup Němců k hodinám dějepisu. 95 % si podle závěrů myslí, že je středoškolské vzdělávání v historii důležité. Průzkum realizoval Forsa institut, a to na vzorku víc než tisíce německých obyvatel ve věku nad 14 let a více než pěti set středoškolských studentů.

Historik Sven Tetzlaff, který se průzkumu také zúčastnil, je přesvědčený o tom, že samostatných hodin věnovaných jen dějepisu nemají děti ve věku 14 – 16 let v Německu dostatek. V příslušných ročnících se totiž podle něj v některých spolkových zemích neučí historie odděleně vůbec. Považuje to za jeden z důvodů, proč je povědomí studentů v této věkové skupině o Osvětimi tak malé. Nadace Körber Foundation je propojená s úřadem prezidenta. Pro děti a studenty pořádá nezisková organizace mimo jiné dějepisnou soutěž.

Spustit audio
  • Děti čtou díky Gretě Thunberg o záchraně planety. Počet prodaných knih o ekologii se zdvojnásobil

    19. srpen 2019
    Greta Thunbergová

    Šestnáctiletá Švédka Greta Thunberg, která se celosvětově proslavila bojem proti klimatické změně, inspirovala mladé lidi, aby se více zajímali o to, jak zachránit planetu. Někteří z nich čtou o ohrožených druzích, další o tom, jak zbytečně neplýtvat. Množství nových dětských knih zabývajících se změnou klimatu, globálním oteplováním a přírodou se tak za poslední rok více než zdvojnásobilo.

    Kromě počtu titulů se podle dat společnosti Nielsen Book Research zdvojnásobily i prodané výtisky. Vydavatelé proto mluví o takzvaném efektu Grety Thunberg (Greta Thunberg effect). Mezi takové knihy patří podle britského nedělníku The Observer „krásně ilustrovaná faktografická kniha“ A Wild Child’s Guide to Endangered Animals, apokalyptická novela Where the River Runs Gold nebo příručka Kids Fight Plastic. Na obálce titulu Earth Heroes je samotná Thunberg. Kniha od novinářky Lily Dyu popisuje dvacet osobností bojujících s klimatickou krizí, mezi něž patří vedle švédské studentky například i dokumentarista David Attenborough či návrhářka Stella McCartney. Ta se proslavila navrhováním oblečení a bot, které se nevyrábí ze zvířecí kůže ani dalších živočišných materiálů. 

  • Island má za sebou první pohřeb zaniklého ledovce

    19. srpen 2019
    Lidé míří na smuteční ceremonii za ledovec Okjökull

    Svět letos zaznamenal nejteplejší červenec všech dob. Na západě Islandu při smuteční ceremonii na holou skálu, kterou dřív býval ledovec Okjökull, přibili bronzovou plaketku pro příští generace. „Ok je prvním islandským ledovcem, který roztál. V dalších dvou stech letech čekáme, že všechny další ledovce potká stejný osud. Tento památník připomíná, že víme, co se děje a co je třeba udělat. Jen vy víte, jestli jsme to udělali,“ zní text na plaketě.

    Text je nadepsán titulem „Dopis budoucnosti“ a napsal ho islandský spisovatel Andri Snaer Magnason. Jeho cílem je rozšířit povědomí o dopadech klimatických změn. „Postupné mizení ledovce je něco, co člověk může opravdu prožít a pochopit, je to vizuální zkušenost,“ řekl Julien Weiss, profesor aerodynamiky na berlínské univerzitě, který se zúčastnil ceremoniálu se svou ženou a sedmiletou dcerou. „Člověk necítí klimatické změny každý den. Je to něco, co se děje z lidského pohledu velmi pomalu, ale z hlediska geologického se to děje velmi rychle.“

    Ledovec původně v roce 1890 pokrýval 16 km čtvrtečních. V roce 2012 měl rozlohu jen 0,7 km čtvrtečních. O dva roky později už glaciologové Okjökullu status ledovce sebrali. Taková jsou aspoň data z výzkumu Islandské univerzity. „Připomínáme si tu jeden zmizelý ledovec, ale zároveň tím chceme zdůraznit, o co přicházíme – co nám umírá před očima. A to po celém světě. Chceme upozornit na to, že tohle je něco, co ‚dokázali‘ lidé, a že to není nic, na co bychom měli být hrdí,“ řekla Katrín Jakobsdóttir, islandská premiérka. Výstupu na sopku se zúčastnilo přes sto lidí včetně ministra životního prostředí Guðmundura Ingi Guðbrandssona či bývalá irské prezidentky Mary Robinsonové. V době, kdy se akce chystala, jsme o jejím plánování psali zde.

  • Čtete Jane Austenovou? Podívejte se, co četla ona

    19. srpen 2019
    Jane Austenová

    „Přála bych si, abych ve svých mladých letech více četla a méně psala,“ svěřila se Jane Austenová své sestřenici Caroline.

    Ačkoliv Austenová sama rozsáhlou knihovnu nevlastnila, v době jejího života si to mohli dovolit jen ti majetnější, měla přístup ke knihovně v Godmersham Park, kde bydlel její bratr Edward Austen Knight a kde svůj čas trávila i ona. Představu o tom, které knihy Jane Austenová četla, a které tedy ovlivnily její vlastní tvorbu, si lze vytvořit z virtuální podoby sbírky z Godmersham Park.

    Projekt se nazývá Reading with Austen a podle Petera Sabora, ředitele The Burney Center, které má virtuální knihovnu na svědomí, se „Austenové můžeme podívat přes rameno a vidět to, co viděla ona, když se procházela knihovnou a vybírala si svazky“.

    Na webu si je možné knihu po knize prohlédnout celá tři křídla sbírky. Zobrazit si lze bibliografické údaje, fotografie knih a v některých případech i odkazy na digitální verzi knihy nebo informace o tom, kde se svazek fyzicky nachází nyní.

    Ještě lepší přehled toho, co Austenová skutečně přečetla, si lze udělat ze seznamu literárních děl, které Austenová zmínila ve svých dílech nebo dopisech. Podobný projekt v minulých letech vznikl i v Česku pod názvem Osobní knihovny, prohlédnout si lze třeba seznam knížek Karla Čapka, Boženy Němcové, Jaroslava Ježka a dalších.

    Podívejte se taky na Na Moravu Demla, do Kyrgyzstánu Ajtmatova. Liberatura vybírá knížky na bloumání světem.

  • Česká mapa velkochovů nově zobrazuje i jejich fotky. Není to pěkný pohled

    16. srpen 2019
    Podle iniciátorů projektu v tuzemsku klecové velkochovy pečují o 5,8 milionu slepic chovaných na snášení vajec

    Na české mapě velkochovů si lze nyní zobrazit nejen informace o provozovatelích a počtech zvířat, ale nově i fotografie z některých chovů. Organizace NESEHNUTÍ, která provozuje web Hlava na hlavě, chce tímto způsobem ukázat reálné podmínky v českých velkochovech.

    Fotografie pochází z míst, jako jsou výkrmny kuřecích brojlerů, klecové, halové a voliérové chovy nosnic, porodny a výkrmny prasat, mléčné farmy nebo chovy býků na výkrm. A obvykle to není moc pěkný pohled, na některých záběrech lze vidět i mrtvá či umírající zvířata. „Fotografie z různých typů českých velkochovů, které jsme na mapě zveřejnili, zobrazují zvířata v často šokujících a velmi nevyhovujících podmínkách. Je ale zjevné, že nejhorší podmínky pro zvířata panují tam, kde dochází k drastickému omezení jejich pohybu, to znamená v klecových chovech nosnic, v klecích pro prasnice a v individuálních kotcích pro telata,“ vyjmenovává Barbora Kosinová z NESEHNUTÍ. Fotografie jsou nyní dostupné asi u čtyřicítky velkochovů z celkem více než dvou tisíc znázorněných na mapě. „Fotogalerie u jednotlivých velkochovů budeme průběžně doplňovat. Vyzýváme proto ty, kdo mají k dispozici fotografie z velkochovu, aby nám je zaslali ke zveřejnění,“ žádá Kosinová. Podmínky se podle autorů mapové aplikace napříč velkochovy příliš neliší. „Záběry ukazují, že podmínky chovu často nesplňují ani minimální požadavky stanovené zákonem a jsou pro zvířata velmi nevyhovující,“ myslí si Adam Schejbal ze stejné organizace. NESEHNUTÍ tímto vyzývá veřejnost, aby se svým podpisem připojila k Evropské občanské iniciativě požadující zákaz klecových chovů v Evropské unii. Organizace je součástí celoevropské koalice nevládních organizací Konec doby klecové, která sdružuje více než 150 organizací usilujících o zrušení klecových velkochovů hospodářských zvířat.

  • Woodstock minutu po minutě: poslechněte si jeho záznam v „reálném“ čase

    16. srpen 2019
    Jimi Hendrix hraje Star Spangled Banne, hudební festival Woodstock 1969

    Pokud jste příliš mladí na to, abyste měli vzpomínky z Woodstocku z roku 1969, nebo jste tehdy nemohli vycestovat do USA, můžete si nyní hudební produkci festivalu minutu po minutě poslechnout z domu. A to bez všudypřítomného deště a bahna, které návštěvníky festivalem provázely.

    Tím, že se alespoň pomyslně přidáte k půl milionu jeho tehdejších návštěvníků, můžete oslavit jeho už 50. výročí. Od včerejšího večera Woodstock vysílá filadelfské rádio WXPN a snaží se tak kopírovat skutečné časy tehdejších vystoupení. Pokud se přidáte dnes večer pět minut před sedmou místního času, můžete ještě stihnout páteční, sobotní i nedělní produkci, kterou zakončuje vystoupení Jimiho Hendrixe. Kromě 32 hudebních vystoupení nově rekonstruovaná stopa obsahuje i záznam promluv, které zaznívaly z pódia. Na webu rádia si lze zobrazit i seznam produkcí, dnešek třeba začíná vystoupením Joan Baez a končí koncertem Grateful Dead. Rádio si lze poslechnout třeba online skrze internetový prohlížeč, další možnosti jsou popsané na jeho webu.

  • Aurora Cerebralis nad potemnělou Prahou. Festival Lunchmeat zahájí Dasha Rush v Planetáriu

    16. srpen 2019
    Dasha Rush si zjevně dala na svém prvním albu vydaném někým jiným opravdu záležet

    První ze zahajovacích večerů jubilejního desátého ročníku audiovizuálního festivalu Lunchmeat je odtajněn, proběhne 30. září. Experimentální zvuková umělkyně Dasha Rush ve spolupráci s vizuálním umělcem Alexem Guevarou vytvořila impozantní 360° prostorovou projekci, kterou uvede dva týdny po její berlínské premiéře v pražském Planetáriu, které patří k jedněm z největších v Evropě.

    Dasha Rush se často inspiruje v extrémních přírodních jevech či v temných zákoutích lidské mysli, aby to všechno následně tavila do mnohovrstevnatého techna. Tentokrát připravila dílo Aurora Cerebralis, které pracuje s obrazy generovanými mozkovou aktivitou a nervovými spojeními. „V Aurora Cerebralis se obrazy a zvuky desynchronizují a synchronizují v reálném čase. Komplexní prostorový zvuk vyvolává přechodné neurologické chvění, které mění naše vnímání času stejným způsobem, jakým ohýbá nebo rozšiřuje skutečný prostor,“ říká Dasha Rush. První zahajovací koncert, který Lunchmeat kurátoruje spolu s magazínem FACT, proběhne 30. září ve 20:30. Další dva zahajovací večery svůj program teprve odtajní, jisté už je, že návštěvníky zavedou do prostoru CAMPu či do klubu Ankali. K dalším jménům, která se na Lunchmeatu objeví, patří například slovenská hudebnice Katarzia, která představí své audiovizuální pojetí loňské Antigony, nebo eklektický ohýbač gabber a trance reality HDMIRROR.

  • Pedagog Masarykovy univerzity bere místo přednášek studenty po stopách Alexandra Velikého

    16. srpen 2019
    Jiří Kouřil s replikou antické vojenské výzbroje z dob Alexandra Velikého

    Vyučující Jiří Kouřil z Filozofické fakulty MU už druhý rok připravuje pro studenty předmět s názvem Expedice po stopách Alexandra Velikého. Jeho zakončením je výprava po cestách slavného vojevůdce.

    Interaktivní způsob výuky má podle vyučujícího i ty výhody, že se studenti mohou vžít do pocitu vojáků tím, že si musí nosit vlastní věci na dlouhých pochodech, musí šetřit vodou i jídlem nebo třeba držet noční hlídky. Podle anotace předmětu se studenti například naučí trasu tažení Alexandra Velikého, orientovat se v jeho vojenské taktice a bojových technikách nebo porozumět osobnosti Alexandra Velikého. Do kurzu se ale už teď hlásí více studentů, než je jeho kapacita. Zájem studentů se bude patrně ještě zvyšovat. Studenti, kteří už na výpravách byli, budou totiž chtít pokračovat, ale hlásit se budou i noví zájemci. Jde především o studenty Ústavu klasických studií, jsou mezi nimi ale i studenti politologie nebo fakulty sportovních studií. Převažují mezi nimi muži, jezdí ale i dívky. V předešlých dvou semestrech prošli studenti s vyučujícím jen Evropou. První trasa začínala Řeckem přes Bulharsko a Rumunsko. Druhá trasa navázala v Bulharsku přes Makedonii, Albánii a zpět do Řecka až k Thébám, které Alexandr srovnal se zemí. Příští rok ale vyrazí studenti s vyučujícím do Asie. V plánu je i africké tažení, přes Libanon a Egypt.

  • Nepál zpřísnil podmínky pro získání povolení ke zdolání Everestu. Nutný bude doprovod horského vůdce

    16. srpen 2019
    Horolezci na Mount Everestu

    Každý, kdo se pokusí dobýt Mount Everest, bude muset mít horolezecké zkušenosti a bude nucen prokázat svou trénovanost. Rozhodla o tom nepálská vláda po sezoně, která si na nejvyšší hoře světa vyžádala velké množství životů.

    Povolení ke zdolání nejvyšší hory světa, které nepálská vláda vydává, bude nově podmíněno nutností mít vylezený alespoň jeden vrchol v Nepálu vyšší než 6500 metrů. Žadatelé rovněž budou muset doložit dobrý zdravotní stav a fyzickou kondici. Nově bude povinný také doprovod trénovaným horským vůdcem. Píše o tom BBC. Na nových pravidlech se shodla komise složená z vládních činitelů, horolezeckých odborníků a členů agentur zastupujících horolezeckou komunitu. Založena byla poté, co horští vůdci a horolezci kritizovali nepálskou vládu za to, že výstup na nejvyšší horu světa povolila každému, kdo si zaplatil 11 000 dolarů. Oprávněnost kritiky horolezců a horských vůdců dokládá fakt, že jen během letošního května na Everestu zemřelo nebo se ztratilo jedenáct lidí. Devět na nepálské straně a dva na tibetské. „Horolezci mířící na Everest a další osmitisícové vrcholy musí podstoupit základní a výškový výcvik v lezení,“ uvedl panel ve zprávě předložené vládě.

    Kromě špatné trénovanosti některých horolezců mohl vést k tragickým událostem na Everestu i velký počet turistů, kteří dostali povolení horu zdolat. V takzvaných zónách smrti se potom tvořily zácpy a horolezcům docházely lahve s kyslíkem. Tyto problémy zdůraznil Simon Lowe, generální ředitel britské horolezecké společnosti Jagged Globe. S tím ale úplně nesouhlasí členka panelu Mira Acharya. „Horolezci zemřeli v důsledku výškové nemoci, srdečního infarktu, vyčerpání nebo slabosti, a nikoli v důsledku dopravních zácp,“ řekla webu The Guardian. Podle ní by povinnost být doprovázen horským vůdcem měla odradit horolezce od individuálních pokusů zdolat vrchol, které ohrožují životy.

    Na území Nepálu leží osm ze čtrnácti nejvyšších vrcholů světa a příjmy spojené s horolezectvím jsou pro obyvatele chudé země klíčové. I přesto se ale vláda zavázala doporučení panelu přijmout a na jejich základě změnit zákony.

  • Novozélandské lišejníky považované za přírodní variantu Viagry mohou být pro člověka nebezpečné

    15. srpen 2019
    Lišejníky

    Lišejníky rostoucí na chodnících, silnicích a skalách po celém Novém Zélandu získaly v poslední době díky internetu pověst sexuálního dráždidla pro muže, jakési přírodní Viagry. Novozélandští botanikové ale před jejich konzumací varují. Podle nich sice mají určité vlastnosti shodné s Viagrou, zároveň ale mohou být pro lidské tělo toxické.

    Před lišejníkem s odborným názvem xanthoparmelia scabrosa, který roste pouze na Novém Zélandu a v Tichomoří, varují vědci z University of Otago. „Nikdy nebyl testován a je poněkud toxický, takže není vhodné ho konzumovat. Přestože je to předchůdce Viagry, jeho konzumace ve velkém množství může být skutečně velmi škodlivá,“ řekla listu The Guardian Allison Knight zabývající se na Otagu výzkumem lišejníků. Produkty vyrobené z lišejníků mohou také obsahovat různé znečišťující látky, například psí výkaly, výfukové plyny, ale i těžké kovy, jako olovo, arsen, rtuť, měď nebo zinek. Lišejníky totiž rostou hlavně v městských oblastech. Píše o tom server Newsroom.

    Popularita takzvaných sexy pavement lichen (sexy chodníkových lišejníků) roste v poslední době hlavně mezi muži v Číně. Na serveru Alibaba se prodávají stovky produktů vyrobených z nich v cenovém rozmezí 12–300 dolarů za kilogram.

    Na druhou stranu řada lišejníků může být pro člověka prospěšná. V dnešní době probíhá mnoho výzkumů, které se snaží zjistit, jak je lze využít například ve zdravotnictví. V budoucnu by se mohly používat například místo antibiotik, vůči kterým se stanou bakterie rezistentní.