Videohry nezabíjí. Memy, které se snaží zbavit hráče stereotypů

Mem
Mem

Na začátku srpna se v USA odehrály dva případy střelby na veřejnosti, po nichž zůstalo celkem 32 mrtvých. Krvavé šílenství v obchoďáku v El Pasu a později v baru v Daytonu znovu otevřelo diskuzi, jak by se dalo krveprolití zabránit, a se svým vysvětlením přišel i prezident Spojených států Donald Trump. Na tiskové konferenci prohlásil: „Musíme zastavit glorifikaci násilí v naší společnosti. A to včetně strašlivých a děsivých počítačových her, které jsou nyní tak běžné.“

K Trumpovi se vzápětí přidali i další představitelé republikánské strany. Teorie, že počítačové hry podněcují k násilí, je stejně stará jako počítačové hry samy, nikdo ji ale nikdy nepotvrdil. Trump a republikáni samozřejmě moc dobře vědí, co dělají – předhazují veřejnosti nepřítele, aby skutečný viník krveprolití – tedy snadná dostupnost zbraní – zůstal skrytý. Na zbraně si průměrný volič republikánů nedá sáhnout.

Internetová komunita, která se samozřejmě sestává z velké části z hráčů, se ale rozhodla vrátit úder. A jak jinak to udělat než s pomocí memů? Bezprostředně po Trumpově projevu se na sociální sítě snesla smršť memů, které si z absurdního spojení střelby na veřejnosti a počítačových her dělají srandu. Objevují se v nich třeba babičky, které si jednou zahrály hru Candy Crush a pak se promění ve vraždící mašiny se samopaly. Nebo děti, které si nainstalují simulátor farmaření a vzápětí se z nich stanou vrahové.

Mem s babičkami, které si jednou zahrály hru Candy Crush a pak se promění ve vraždící mašiny se samopaly

Některé memy pracují s exaktními čísly. Jeden srovnává statistiky zisků videoherního průmyslu v každé zemi v přepočtu na obyvatele (vede Jižní Korea před Čínou) a počty smrtí ze střelby – tady samozřejmě USA vede s obrovským náskokem, zatímco Čína a Korea se pohybují v rámci statistické chyby. Podle jiné statistiky se grafy s prodeji a střelbou na veřejnosti dokonce rozchází – čím víc se prodává počítačových her, tím je Amerika bezpečnější. Další memy připomínají těžko vyvratitelnou pravdu, že lidstvo se střílelo dávno předtím, než vůbec vznikla první počítačová hra.

Memová válka použila i jeden z nepopulárnějších obrázkových memů současnosti – žena křičící na kočku, který spojuje dva zdánlivě nesouvisející obrázky. Na jednom je žena s výhružně vystrčeným prstem a naštvaným výrazem v obličeji, na druhém kočka sedící u jídelního stolu a salátu. Vtipných hlášek je spousta, v naší variaci žena reprezentuje poblázněnou veřejnost, stoická kočka zase hráče počítačových her, kteří se snaží čelit hysterii s klidem a rozvahou.

Sociálními sítěmi proběhla i hashtagová kampaň #VideoGamesAreNotToBlame and #GamersAreGood, která se snaží bořit stereotypy spojené s hráči. Mění obraz hráčů, který – přiznejme si – není v médiích úplně nejlepší.

Generační válka politiků, kteří si z teenagerů – podobně jako mnohokrát předtím – snaží udělat obětního beránka svého „spravedlivého“ tažení. Nejde jim ale o nic jiného než o to, udržet se u moci. Tentokrát ale má mladá generace ve své kulturní válce zbraň. Tedy memy. Paradoxně je jejich protivníkem zrovna prezident, který na své cestě do Bílého domu formáty memové kultury také hojně využíval – na jeho podporu je vyráběli příslušníci alt-right komunity. Tak snad tentokrát budou memy sloužit k něčemu pozitivnímu.

Poslechněte si dnešní Fenomem a zjistíte, jak internetová komunita s pomocí memů bojuje proti tvrzení, že počítačové hry navádí k násilí. Proč se bát babiček hrajících Candy Crush a co na to říká žena křičící na kočku?