Vidíme to jinak: Vysílání ze sociálně vyloučené lokality v Litvínově
Živé vysílání ze sídliště Janov v Litvínově završuje týden věnovaný sociálnímu vyloučení.
Když 17. listopadu 2008 vykročilo na 500 příznivců krajní pravice „dobýt“ sídliště Janov v Litvínově, mluvilo se o začátku pouliční války. Zatímco na Šluknovsku dnes politici zvažují hlavně represivní varianty řešení, v Litvínově se rozhodli pro opačnou strategii. Přizvali si na pomoc vládní Agenturu pro sociální začleňování v romských lokalitách a začali konat. Jak vypadá sídliště Janov tři roky po pochodu, jehož cílem bylo „vymýtit“ romské obyvatele tamních paneláků, na to vám odpoví živé vysílání ze sídliště Janov.
Jaký je skutečný stav janovského sídliště, které vypadá jako víceméně standardní česká skrumáž paneláků? Proč trpí špatnou mediální pověstí? Jaká je vlastně úloha Agentury pro začleňování v sociálně vyloučených lokalitách a proč je dobré pomoci těm, kteří nedosáhnou na komerční nájem? O tom jsme se bavili s lokálním konzultantem agentury Karlem Strakou.
První setkání s klientem v sociálně vyloučené oblasti je to nejdůležitější. Jak pomáhá terénnímu pracovníku Janu Houškovi z „neziskovky“ Společný život to, že je stejně jako většina lidí, s kterými pracuje, Rom? A kvůli čemu se vlastně sociální vyloučení často spojuje s romskou menšinou?
Typickým problémem sociálně vyloučených oblastí jsou dluhy. Jak je tomu v Janově a co se s tím dá dělat, nám řekla Magda Besedová z Poradny při finanční tísni.
Proč v některých městech převáží segregační praktiky? Jaký je rozdíl například mezi Chomutovem a Litvínovem? Existuje z pohledu lokálních politiků nějaký univerzální recept na řešení problému sociálně vyloučených lokalit? Proč nefunguje pouhá represe? A co vlastně může nabídnout městům Agentura pro začleňování v sociálně vyloučených lokalitách? O tom jsme si v druhé hodině vysílání z Janova povídali s poslancem a starostou Litvínova Janem Šťovíčkem a ředitelem Agentury pro začleňování v sociálně vyloučených lokalitách Martinem Šimáčkem. Dostali jsme se také k problémovým bodům soužití litvínovských s agenturou, k případu komunitního centra v Janově.
Jak lidé v Janově vnímají svoji vlastní situaci, popřípadě svoje sousedy?
Terénní pracovník města Litvínova Jan Kašpárek považuje za chronický problém bydlení. Co to znamená „prostupné bydlení“ a proč si myslí, že by bylo lepší, kdyby část bytového fondu vlastnilo město?
Jedním z klíčů k otázce sociálního vyloučení je vyřešit problém s byty. Janovské „prostupné bydlení“ znamená možnost dostat se postupně z ulice do vlastního nájmu. Jak celý systém funguje? A jaká je ve zmíněném problému role soukromých společností, které skoupily většinu janovských bytů? Systémem „prostupného bydlení“ prochází jen zlomek Janovských. Jaké jsou další způsoby jak řešit potíž s bydlením? Na to odpovídaly pracovnice sociálního odboru MÚ Litvínova Veronika Knoblochová a Lenka Klobouková.
Pro obyvatele Janova je při jednání s úřady často problém si uvědomit, na co mají a nemají právo. Práce s nimi pak někdy bývá jakýmsi házením záchranného kruhu pod tlakem aktuální situace. Na skepsi tak, podle Jana Houšky, není čas ani místo.
Ústřední roli při získání správných sociálních návyků hraje kromě rodiny samotné škola. Kde má být místo často kontroverzních speciálních škol a jaká je konkrétní situace v Janově? Podle ředitelky Janovské ZŠ Miroslavy Holubové i přes různorodou etnicitu žáků řeší ty samé problémy jako „běžné“ základní školy. Pro Markétu Říhovou pak učit v Janově rozhodně není za trest. Má na starosti prevenci, pracuje na ní se staršími žáky, tzv. peer aktivisty. Jednou z nich je Aneta Jungmanová. Hrají divadlo, připravují časopis Koumes a fungují jako vzor, obzvlášť pro mladší spolužáky.
Přenáší škola skutečně sociální rozdíly? Proč je podíl romských dětí z vyloučených lokalit, které jdou na SŠ nebo učiliště, tak malý? A jak změnit tuhle znepokojivou situaci? Bude to v každém případě vzdělání, které rozhodne, co se s vyloučenými lokalitami bude dít dál.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
