Viking Thorgal: legenda belgického fantasy komiksu připomíná impresionistické obrazy

První z nich byla klasická drsná hrdinská fantasy o vzpouře na vikingské veslici. Druhá připomínala spíš Tolkiena a hemžilo se to v ní skřítky, magickými hady a čtyřrukými obry. Ve třetí se děj přesunul dokonce do vesmíru na kosmickou loď a byla to akční dobrodružná sci-fi.

Na další české vydání Thorgala jsme museli čekat až do roku 1999, kdy nakladatelství Crew vydalo album s názvem Lučištníci. Belgický fantasy komiks u nás od té doby vychází hodně nepravidelně, napřeskáčku a v různých vydavatelstvích. Je proto dobře, že jsme se letos dočkali hned dvou nových thorgalovských alb od nakladatelství Egmont – dvanáctého dílu s názvem Město ztraceného boha a třináctky, nesoucí podtitul Mezi zemí a světlem.

Thorgal je jednou z největších legend francouzskojazyčného dobrodružného komiksu. Vikingský válečník s mimozemským rodokmenem přitom není žádný krvelačný barbar, ale naopak usedlý rodinný typ, který od života nechce nic jiného než trávit čas se svojí rodinou co nejdál od lidí. To se mu příliš nedaří a okolnosti ho pořád a pořád nutí opouštět domácnost a vyrážet za různými nebezpečnými dobrodružstvími. Obvykle proto, že mu někdo unese jeho děti, což se stane jak ve zmíněných dvou albech, která letos vyšla česky, tak v nejnovějším pokračování s názvem Šarlatový oheň, jež bylo vydáno loni v Belgii.

Město ztraceného boha a Mezi zemí a světlem završují cyklus, ve kterém se Thorgal vydává do země Qaa, což je fantasy obdoba Latinské Ameriky. Kromě indiánských kmenů, provozujících kruté rituály s lidskými oběťmi, tu hrdinové narazí i na mimozemské technologie maskované za magické schopnosti. Alba ukazují, jak plynule dokáže Thorgal v rámci dobrodružné akční fantasy střídat různé polohy a prvky, díky čemuž je jeho svět mimořádně pestrý a zajímavý.

Z knihy Thorgal: Město ztraceného boha |foto: Egmont Publishing

Zatímco u nás známe Thorgala zatím pouze z alb, která v originálech vycházela v osmdesátých letech, v Belgii už se příběhy vikingského nedobrovolného dobrodruha dopracovaly k pokračování s číslem 35. Loňské, zatím poslední thorgalovské album Šarlatový oheň je svým způsobem přelomové. Thorgalův dvorní autor Jean Van Hamme už před několika lety uvolnil scenáristický trůn Yvesu Sentemu a ten ho zase loni postoupil Xavieru Dorisonovi. Dorison je autorem solidní středověké detektivky o monumentálním náboženském spiknutí Třetí zákon, která letos vyšla také česky. Na novém thorgalovském albu se to nepřekvapivě projevuje tak, že v něm jde také o monumentální náboženské spiknutí.

Daleko zajímavější posun ale proběhl v kresbě. Malíř Grzegorz Rosiński, který kreslil dosud všechna thorgalovská alba, v Šarlatovém ohni hodně posunul svůj styl směrem k impresionismu. Jeho malba je uvolněná, plná divokých barevných ploch a nejasných kontur, které dodávají vyprávění intenzivní dramatičnost. Pokud by Claude Monet někdy namaloval akční fantasy komiks, vypadal by nejspíš dost podobně jako Šarlatový oheň.

Více o Thorgalově rodinném životě, míchání magie s technologií a impresionistické fantasy si poslechněte v posledním díle Ektoplasmy!