Víra a nevíra ve stínu továrních komínů. Náboženství hrálo pro dělníky mezi válkami velkou roli, říká historik

14. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Rozhlasový týdeník Radiojournal v boji s hospodářskou krizí (výřez z obálky)

Historikové Martin Jemelka a Jakub Štofaník letos vydali knihu nazvanou Víra a nevíra ve stínu továrních komínů: Náboženský život průmyslového dělnictva v českých zemích (1918–1938). Na konkrétní sociální skupině ukazují bouřlivé proměny náboženského života v Československu po první světové válce a během celého období první republiky.

Martin Jemelka zdůrazňuje, že velká část československé společnosti po první světové válce očekávala, že římskokatolická církev v Československu zanikne – a to dokonce včetně mnoha aktivních katolíků a katoliček. Jedním z důvodů bylo i vnímání římskokatolické církve jako spojenkyně Habsburků a dalších sil považovaných optikou tehdejšího českého nacionalismu za nepřátelské.

Historik Martin Jemelka s knihou Víra a nevíra ve stínu továrních komínů: Náboženský život průmyslového dělnictva v českých zemích (1918–1938)

Právě nacionalismus dal vzniknout i Církvi československé (dnes Církvi československé husitské), ale i Českobratrské církvi evangelické a dalším menším protestantským církvím. Průmyslové dělnictvo, na které se Martin Jemelka ve své práci zaměřuje, vznik těchto nových církví vítalo – právě ono bylo podle Jemelky společenskou vrstvou, která vznik nových církví přivítala nejjednoznačněji. Kromě jasné alternativy vůči římskokatolické církvi, která byla především v prvních letech po válce vnímána jako něco, co je v rozporu s českou národní identitou, lákaly už samotnou novostí.

Velká část dělnictva ale náboženství vášnivě odmítala. Výdobytkem první republiky pro ně byla změna zákona, díky které byla nevíra chráněna stejně jako kterékoli jiné vyznání. Pro Martina Jemelku je nicméně důležité, že vztah k víře – ať už pozitivní, nebo negativní – byl pro dělnictvo první republiky mnohem důležitější, než se obvykle předpokládá. To je také jedno z těžišť knihy, kterou společně s Jakubem Štofaníkem sepsal.

Zajímá vás víc? Mělo československé dělnictvo první republiky možnost setkat se s náboženskými tradicemi buddhismu nebo hinduismu? Na základě čeho se přiklánělo ke konkrétním náboženským společenstvím nebo o ně naopak ztrácelo zájem? Pusťte si celý pořad!

Spustit audio