Víra vs. nacionalismus. Zapomenutý příběh německých evangelíků v Čechách a na Moravě
Se založením nezávislé Československé republiky se rozhodli čeští evangelíci založit také svou vlastní nezávislou církev. Spojili se tak dohromady ti, kteří doposud patřili k lutherskému a kalvínskému společenství, a s odkazem na tradici české reformace si dali jméno Českobratrská církev evangelická. Na českém území ale zůstalo víc než sto tisíc německy mluvících evangelíků, kteří se do národně pojaté církve nevešli.
O pohnutém příběhu těchto lidí, který skončil vyhnáním Němců po druhé světové válce, jsme si povídali s církevním historikem Peterem Morée.
Všechny kontakty mezi církvemi se ale rozdělením nerozpadly. Trvaly především vazby mezi staršími faráři, kteří spolu studovali ve Vídni. „To bylo strašně důležité obzvlášť ve dvacátých letech, kdy se muselo vyjednávat nové postavení ve vztahu ke státu. Tam velmi často Českobratrské církev evangelická zastupovala hlasy německé evangelické církve. Tak jak opačně za války, kdy německá církev mluvila za české evangelíky k německým státním orgánům,“ vyvětluje Morée.
Klíčový zlom přinesla samozřejmě třicátá léta a potom protektorát a válka. Mezi mladší generací německých farářů vznikl konflikt, který si přinesli ze studí v Německé říši. Několik z nich chtělo po vzoru tzv. Německých křesťanů včlenit Adolfa Hitlera do své víry jako pokračování božího zjevení a zbavit křesťanství jeho židovských základů. Nacisté ale nakonec spor v církvi prohráli a vedení se postavilo na stranu tzv. Vyznávajících křesťanů.
Právě spor o to, zda se propojí křesťanská víra s národem a nacionalismem či nikoli je podle Petera Moréeho na celém historickém příběhu zásadní a má platnost i do dnes, kdy nacionalismus nejen v křesťanských kruzích znovu nabývá na popularitě. Netýká se přitom jen německých evangelíků a diskusi o nacismu, ale i českých evangelíků a diskuse o vyhnání Němců po válce.
Co se stalo s majetkem německých evangelíků po odsunu? Jak se stavěli k vyhnání svých českých bratří a sester čeští evangelíci? A jak se vyvíjely jejich vztahy po pádu komunistické diktatury?
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
