Vítejte v KLDR

Uvidíte jen to, co vám režim povolí, setkáte se jen s lidmi, kteří jsou vycvičeni pro styk s cizinci, vyslechnete si mnoho propagandy a vyfotíte jen to, co je nezávadné. S tím vším musí počítat člověk, který se rozhodne navštívit Severní Koreu. Tak proč tam lidé vlastně jezdí? To byla otázka, kterou se rozhodla zodpovědět dokumentaristka Linda Jablonská. Přidala se proto ke skupině českých turistů a zaznamenala jejich cestu do Korejské lidově demokratické republiky. Snímek je pojat jako road movie - i když velmi omezená. Program je pevně stanoven a účastníky svazuje přísný režim, nemluvě o kulometech vojáků, kteří střeží "vaši bezpečnost". Společně s turisty navštívíte několik komunistických pomníků, místní knihovnu, rodnou vesničku vůdce Kim Ir Sena, ale například i nejstřeženější hranici na světě, která rozděluje Severní a Jižní Koreu. Striktnost a nesvobodu celého zájezdu můžete pocítit například při návštěvě Muzea armády, kde si návštěvníci vyslechnou propagandistický výklad místních dějin. Nejkontroverznějším počinem ke kterému komunistický režim turisty přinutí je potom vyjádření úcty před sochou Kim Ir sena.

Dokumentaristka absolvovala celý zájezd jako turistka a neměla šanci vidět nebo slyšet víc než kdokoli jiný. Celý snímek je proto postaven pouze na výpovědích účastníků zájezdu a jejich průvodců. Omezen je i výběr záběrů a Jablonská tak v dokumentu využívá i záběry z videokamer turistů. Dokumentu to přidává na autentičnosti a snímek je díky tomu obrazově pestřejší.
POSLECHNĚTE SI: Rozhovor s režisérkou Lindou Jablonskou

Kromě natočení samotné cesty se Jablonské podařilo zaznamenat ještě něco navíc - a to svéráznost českých turistů. Děsivá prázdnota a šeď Severní Koreje je tak doplněna o několik mini portrétů cestovatelů. Česká nátura přitom ze snímku přímo čiší - slivovice teče proudem, čeští turisté kupují semínka kimčongílije a na památku se fotí s místními vojáky. Na konci zájezdu se radují, že opustil hranice Severní Koreje se slovy: "Konečně svobodná Čína." Jablonské se tak podařilo odlehčit celkově dusivou totalitní atmosféru.

Z filmu: Vítejte v KLDR|foto: Aerofilms

Celý dokument je velmi zajímavý a svižný. Při některých záběrech vám tuhne krev v žilách a nutí vás k zamyšlení. Z kina ale nakonec budete odcházet s úsměvem na rtech , když si uvědomíte, že v kapse máte mobil a nikdo vás nesleduje zpoza rohu.