Vláda sice rozhoduje, ale úředníci nevědí, jak postupovat. Chybí prováděcí předpisy, stěžuje si ředitelka asociace malých podnikatelů

31. březen 2020

Omezení volného pohybu se prodlužuje nejméně do Velikonoc (do 11. dubna). V pondělí o tom rozhodla vláda. Stejně dlouho pak budou zavřené restaurace a většina obchodů (kromě potravin, lékáren a drogérií). Opatření platí už od 15. března, je ale otázka, jestli hlavně malí podnikatelé tak dlouho vydrží.

Pochybnosti má i generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová.

Čtěte také

„Je to zásadní problém,“ říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus. „Přestože většina národa chápe, že situace je vážná,… tak pro obchodníky je to další rána, protože mají příjmy na nule,“ dodává.

Mnozí jsou v nájmu a majitelé jejich provozoven nejsou ochotni o nějakém odkladu, nebo snížení nájmů ani slyšet.

„Ministr průmyslu a obchodu (a dopravy) Karel Havlíček (za ANO) včera oznámil, že bude navrhovat odklady nájmů, což se u nás v členské základně potkává nejen u obchodníků a restaurací. Ti by chtěli minimálně šestiměsíční odklad a pak 50% výši s tím, že by se to tak do dvou let postupně splácelo. Co nás teď nejvíc trápí, je udržet si hotovost a lidi, a to je zásadní problém,“ vysvětluje ředitelka asociace. 

Panika roste

Jak dlouho vydržíte? „Ti nejmenší nemají finanční rezervy, stejně tak OSVČ bez zaměstnanců. Ti dokonce avizují, že mají rezervy tak na jeden maximálně dva měsíce, a to jeden už je pryč… Panika u podnikatelů, hlavně těch nejmenších, je velká.“

Čtěte také

Základní problém pak Svobodová vidí v tom, „že vládní opatření přicházejí velmi rychle za sebou, ale jen v jakési hrubé podobě. Bez prováděcích předpisů, takže se v tom podnikatelé už neorientují.“

Volají tak na úřady, které jsou ale taky zavřené a preferují elektronickou komunikaci. „Takže se nikam nedovolají, na e-maily jim odpovídají s velkým zpožděním a ty odpovědi nejsou detailní, protože ani oni nemají prováděcí předpisy. Přitom některé z našich dotazů jsou velmi specifické,“ popisuje.  

Třeba o kurzarbeitu, o kterém se mluví už tři týdny, „se vláda nedohodla a přesunula to na dnešek, ale dnes je poslední den měsíce a řada firem tak uvažuje, že bude muset alespoň části zaměstnancům poslat výplaty. Přitom ale kurzarbeit je postavený na tom, že nejdřív vyplatíte mzdy, na které ale musíte mít prostředky, a pak uplatňujete kompenzaci,“ dodává.

Podle návrhu ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) by stát měl vyplácet živnostníkům postiženým koronavirovou krizí 15 tisíc korun měsíčně. Peníze by měli lidé dostávat po celou dobu trvání mimořádných opatření.

Víc si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru Martiny Maškové.

Spustit audio

Související