Vlajka pro Tibet. Proč je pro Česko důležitá tibetská otázka?
„Minulá koalice v čele s primátorkou Adrianou Krnáčovou usilovala o velmi vstřícné vztahy s Čínou. Chceme v Praze otočit kormidlo zpátky,“ vysvětluje radní hlavního města Hana Kordová Marvanová z hnutí STAN, proč na pražském magistrátu po letech zavlála tibetská vlajka. Proč se vztah s Tibetem v Česku přetavil i do vnitropolitických bojů? Poslechněte si magazín Přes čáru i se sinoložkou Olgou Lomovou a komentátorem Českého rozhlasu Petrem Nováčkem.
Vlajku na podporu Tibetu letos vyvěsily stovky českých obcí, městských částí a různých institucí. Po letech se k podpoře vyvěšením červenomodré vlajky se zasněženou horou a žlutým sluncem přidala i Praha. Hlavní město tak s novou politickou reprezentací podle posledních kroků mění postoj k Číně.
„Považuji za důležité u nás v zemi, která zažila čtyřicet let totality, prosazovat dodržování lidských práv. Když se před třemi lety v Praze konaly manévry v souvislosti s návštěvou čínského prezidenta, mnoha lidem v ulicích bylo bráněno vyjádřit svůj názor. Bylo mi z toho stydno,“ říká Marvanová.
Patří ale otázka mezinárodních vztahů do komunální politiky? „Já si myslím, že ano,“ odpovídá komentátor Petr Nováček. „Já jsem vždycky patřil ke komentátorům, kteří odmítali představu, že jsou komunální volby jen záležitostí stavby kanalizace nebo stadionu. Je to věc aktivity občanství. To, že i ve vesnicích vyvěšují tibetskou vlajku, je přece úžasné.“
Vzdor malých proti velkým
Oficiální politika podpory Tibetu, kterou v 90. letech zahájil Václav Havel, je v kontextu následujících let mezi postoji jiných českých vrcholných politiků spíše výjimkou a dodnes je předmětem ostrých politických debat. „Tady nejde jen o Tibet jako o specifickou oblast, kulturu, národní osud. Tibet je podle mého názoru především symbolem vzdoru proti aroganci moci. Nám je přirozeně Tibet sympatický prostě proto, že je to ten malý, který vzdoruje tlaku těch velkých,“ myslí si česká sinoložka Olga Lomová. „Historická otázka statusu Tibetu je velmi složitá a většina lidí o tom příliš neuvažuje. Vidí ale Tibet jako společenství lidí, které má pozoruhodnou kulturu a které usiluje o své přežití.“
Česká republika patří v Evropě k tradičně aktivním státům v oblasti kampaní a sdružení na podporu Tibetu. Ať už je to akce Vlajka pro Tibet, nebo další akce proti porušování lidských práv, které organizují nevládní organizace. Zájem o tibetskou problematiku udržují i česká média, která se o problematiku zajímají. Vychází u nás Tibetské listy a otázka se řeší i na akademické půdě.
„Kdyby nebyly dostupné informace o Tibetu a nebyly tu konkrétní skupiny lidí, které se tomu intenzivně věnují, tak bychom se tím povstáním tolik nezabývali,“ říká Marvanová. „Dějinně s Tibeťany cítíme, protože jsme něco podobného málem zažili,“ tvrdí Nováček. „I když náš stát vypadal jinak, tak byl neustále ohrožen. To je v národu pochopitelně zakódováno. Ne náhodou platilo známé úsloví, že kdo má Čechy, ten má klíč k Evropě. Pro nás je to velmi vážná věc. My jsme z jedné strany měli Rusko, z druhé strany rozpínavé Německo. Musíme si vážit své dnešní pozice a uvědomit si, že nebýt jistých okolností a jistých politiků, tak bychom stále mohli být v nejistém postavení. Proto máme pro Tibet jisté pochopení.“
Jak se za poslední tři desetiletí proměnila politika podpory Tibetu, kterou v 90. letech zahájil prezident Václav Havel? A může Česku třeba uškodit ve vztahu s Čínou, když se postaví za lidská práva v Tibetu? Poslechněte si celý magazín Přes čáru, který obsahuje také rozhovor s premiérem tibetské exilové vlády Lozangem Sangjem.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
