Vlkům ve Slezských Beskydech se narodila mláďata. Začalo jim náročné období

15. červenec 2022

Vlkům na česko-polském pomezí Slezských Beskyd se narodila vlčata. Rozšíření smečky je pravděpodobným důvodem, proč se v oblasti Jablunkova letos častěji objevují útoky vlků na hospodářská zvířata. Uvedlo to Hnutí Duha, jehož pracovníci spolu se zoology z Mendelovy univerzity v Brně vlky s malými vlčaty sledovali. Píše o tom český server Ekolist.

„Vlci se do Slezských Beskyd vrátili už před několika lety. První rozmnožování na české straně pohoří zdokumentovali vědci před dvěma roky v létě 2020. Z genetických analýz vyplývá, že přísluší ke karpatské vlčí populaci. Smečka se pohybuje jak na české, tak na polské straně,“ říká Miroslav Kutal z Hnutí Duha Šelmy a Mendelovy univerzity v Brně.

Podle Kutala teď rodičovský pár prochází obtížným obdobím, protože musí uživit mláďata, která zatím neumí sama lovit. Proto vlci vyhledávají nejdostupnější potravu.

„Rozumíme frustraci pastevců, kteří své chovy již zabezpečili, a přesto u nich došlo ke škodám. Bohužel žádné opatření není stoprocentní a v některých případech může nějakou dobu trvat, než chovatel najde to pravé řešení pro svůj chov. Proto nabízíme pomoc v podobě šetření příčin útoku nebo konzultace možností zabezpečení stád,“ dodává Kutal.

Podle odborníků se ale návštěvníci Slezských Beskyd o svoji bezpečnost bát nemusí. „Obavy ze střetu s lidmi nebo napadení člověka nejsou na základě dostupných informací na místě. K žádnému podobnému případu v České republice v posledních desítkách let nedošlo. Případy napadení člověka nejsou známé ani ze Slovenska, kde je koncentrace vlků vyšší než u nás,“ uvedl Jiří Labuda z Hnutí Duha Šelmy a Mendelovy univerzity v Brně.

autor: Marcel Faltys
Spustit audio
  • K hranicím konzervativních států USA bude jezdit mobilní interrupční klinika

    4. říjen 2022
    Pochod na podporu aktivit organizace Planned Parenting

    Americká organizace Planned Parenthood chce pomoct těhotným ženám ve státech, které nyní interrupce zakazují. Aby za zákrokem nemusely cestovat, otevře v Illinois první mobilní interrupční kliniku. „Naším cílem je zkrátit stovky kilometrů, které nyní musí lidé urazit, aby se jim dostalo péče a vyjít jim vstříc tam, kde jsou,“ řekla v rozhovoru pro americké NPR Yamelsie Rodriguezová z Planned Parenthood, která má na starost část státu Missouri, kde jsou interrupce zakázané.

    Mobilní klinika začne poskytovat konzultace a vydávat interrupční pilulky ještě letos. Působit bude na území státu Illinois. Tam je umělé přerušení těhotenství sice nadále legální, ale pro zdravotníky bude jednodušší vyjíždět k hranicím států, kde jejich občané volný přístup k interrupcím nemají.

    Obytný vůz, kde se zdravotníci chystají pomáhat lidem převážně z amerického středozápadu a jihu, bude obsahovat malou čekárnu, laboratoř a dvě vyšetřovny. Zpočátku bude poskytovat medikamentózní interrupce až do 11. týdne těhotenství. Od příštího roku by tam pak mohlo být možné podstoupit i chirurgické přerušení těhotenství.

    Planned Parenthood se teď snaží určit nejlepší trasy pro mobilní kliniku. Organizace zjišťuje, odkud pacienti přicházejí, a hledá zdravotnická zařízení, kostely a další místa jako potenciální zastávky. Později by mohlo mobilních jednotek vyjíždět víc, dodává National Public Radio.

  • Australská vláda chce zastavit vyhynutí 110 ohrožených zvířat, ochránci přírody to kritizují

    4. říjen 2022
    Australská ministryně životního prostředí a vodního hospodářství Tanya Pliberseková

    Austrálie představila plán, jak zpomalit vymírání a zachránit 110 druhů ohrožených zvířat. Do deseti let má také ochránit celkem 20 míst v zemi, půjde o 50 milionů hektarů pevniny i mořské oblasti.

    Ministryně životního prostředí a vodního hospodářství Tanya Pliberseková uvedla, že vláda stanovuje „nejvyšší cíle, jaké jsme kdy viděli“, aby se pokusila zvrátit přírodní krizi, kterou mimo jiné zdokumentovala letošní zpráva o stavu životního prostředí. Informuje o tom britský Guardian.

    Ochránci přírody plán uvítali. Nelíbí se jim ale fakt, že podle nové strategie si vláda vybírá, která zvířata bude prioritně chránit, když podle vnitrostátních zákonů jich jsou na seznamu ohrožených druhů až dva tisíce.

    Australská vláda v odpovědi na tuto kritiku reagovala s tím, že do konce roku plán přezkoumá a na program záchrany původních druhů vyčlenila přes 224 milionů dolarů. Podle vědců by ale k řešení krize vymírání australských ohrožených druhů bylo potřeba skoro 1,7 miliardy dolarů ročně.

  • Dvě pětiny Britů plýtvají jídlem, protože už na něj nemají chuť, ukázal průzkum

    3. říjen 2022
    Plýtvání jídlem

    Alespoň jednou týdně vyhazuje nesnězené potraviny až 81 procent Britů. Ukázal to průzkum mezi dvěma tisíci respondenty, který publikoval server Independent. Mezi nejčastější jídlo, kterým plýtvají, patří kromě chleba, banánů a salátu i mléko, okurky nebo brambory. Tento zlozvyk je může vyjít na více než 25 liber měsíčně, v přepočtu tedy 700 korun.

    Téměř 37 procent respondentů uvedlo, že na potraviny zapomněli, dokud se nezkazily. Dalších 21 procent lidí mělo problém spotřebovat všechny suroviny, které koupili ve výhodném vícečetném balení. Dvě třetiny oslovených Britů mají problém ze zbytků uvařit nové jídlo, a až 39 procent lidí prohlásilo, že potraviny vyhodili rovnou do koše, protože už neměli chuť je jíst.

    I přes tyto výsledky 98 procent respondentů uvedlo, že jim není lhostejný problém plýtvání potravinami. Více než čtvrtina lidí by chtěla spotřebovat všechno jídlo, co si nakoupí, a nemít žádný nadbytečný odpad.

    Z průzkumu také vyplynulo, že čtvrtina těch, kteří mrhají potravinami, vyhazuje věci dvakrát týdně, což představuje 1,1 kilogramu jídla nebo odhadem téměř 27 liber měsíčně. Skoro polovina oslovených se ale cítí provinile, že tolik plýtvá, přičemž největšími důvody pro změnu byly úspora peněz a starost o životní prostředí.

  • Virální vylévání kýblů s ledem pomohlo k vývoji léku proti ALS

    3. říjen 2022
    Výzva Ice Bucket Challenge zasáhla celý svět

    V roce 2014 zaplavila internet videa, kde si lidé na hlavu vylévali kýbl plný ledové vody. V rámci takzvané Ice Bucket Challenge každý vždy nominoval někoho ze svých známých nebo přátel, kdo se měl výzvy zúčastnit jako další. Kbelíky s vodou a zmáčení lidé neznamenali jen internetový virál, ale také výrazný přínos pro svět výzkumu v boji proti amyotrofické laterální skleróze. Na svém webu o tom píše americké NPR.

    ALS Association, která pomáhá lidem s amyotrofickou laterální sklerózou a financuje její globální výzkum, uvedla, že až 2,2 milionu dolarů z prostředků, které byly vybrány díky výzvě Ice Bucket Challenge, šly na financování vývoje a testování nového léku. Ten smrtelné neurodegenerativní onemocnění zpomaluje.

    Lék nedávno schválený americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv ale není jediným, který z „ledové“ výzvy těží. Vybráno v ní bylo více než 115 milionů dolarů a Asociace ALS uvedla, že peníze šly na 130 výzkumných projektů ve 12 různých zemích a také 40 potenciálních léků, které jsou ve vývoji, uzavírá téma National Public Radio.

  • Bodyshaming existuje i ve virtuálních světech. Někteří hráči online her uráží avatary

    3. říjen 2022
    avatar metaverse

    Virtuální svět dává hráčům naprostou volnost v tom, jak budou jejich avatary vypadat. Standardy krásy se ale podle webu americké televize CNN promítají i do něj. Někteří uživatelé na sebe verbálně útočí jen kvůli vizáži jejich virtuálních postav. Urážlivé poznámky a nevhodné komentáře si často vyslouží tzv. plus size avatary nebo postavy bez svalů a sexy oblečení.

    Debatu vyvolal skandál, který se stal na online platformě Second Life už v roce 2017. Herní módní značka tu ve svém virtuálním obchodě prodávala digitální oblečení pro štíhlé avatary. Modelky na sobě měly croptopy s nápisy jako „žádné tlustoprdky“ nebo „žádné tlusťošky“. To část komunity Second Life pobouřilo a do virtuálního obchodu začaly na protest přicházet avatary plnější postavy s transparenty propagující body pozitivitu.

    Podle spisovatele a dlouholetého uživatele online platformy Second Life Wagnera Jamese Aua se s vývojem techniky mění i nároky, které hráči na avatary mají a to mezi nimi vyvolává negativní vztahy a konflikty. „Lidé říkají: ‚Můžeš být čímkoli. Můžeš být tak moc krásná, jak jenom chceš, tak proč sis vybrala být tlustá?“ řekl vysvětlil CNN uvažování hráčů virtuální hry Second Life, jež funguje už skoro dvacet let.

    Na to, jak velkou váhu může „virtuální krása“ mít, upozorňuje i studie The Business of Fashion z minulého roku. Podle ní přibližně 70 procent amerických spotřebitelů generací X až Z považuje svojí digitální identitu za důležitou. Tím, že platformy čím dál víc dávají lidem možnost přesně se ztvárnit, ale zároveň otevírají dveře šikaně, obtěžování nebo dokonce rasismu. Tedy problémům, které se odehrávají v reálném životě, pokud člověk neodpovídá převládajícím standardům krásy.

  • Mexický podnikatel zapálil kresbu Fridy Kahlo. Dílo bude žít dál v podobě NFT

    30. září 2022
    plamen kresba ohniště

    Mexický podnikatel Martin Mobarak nedávno šokoval dav lidí na večírku v Miami, když na něm na konci července zničil kresbu od světoznámé umělkyně Fridy Kahlo. Obrázek namalovaný tuší a akvarelem s názvem Fantasmones Siniestros neboli Zlovětstní duchové muž podle videa zveřejněného na internetu připevnil ke sklenici na martini a zapálil. Fotografie originálu teď chce prodávat jako NFT.

    Prodejem takzvaných nezaměnitelných tokenů chce podnikatel vydělat přes 40 milionů dolarů, což je více než 1 miliarda korun. Rozhořčení milovníků umění nezmírnil ani fakt, že chce část výdělku věnovat na charitu a mimo jiné i významným mexickým uměleckým institucím, včetně muzea Fridy Kahlo. Mexický Národní institut výtvarného umění a literatury ale nedávno uvedl, že peníze nepřijme, upozorňuje server VICE. Podle vládních úředníků podnikatel také možná porušil zákon, podle kterého je poškození uměleckého díla trestným činem.

    Kunsthistorici ale upozorňují, že není zdaleka jasné, zda spálená kresba byla skutečně originálem od Fridy Kahlo. Sporná je například její hodnota. Podnikatel tvrdí, že byla oceněna na více než 10 milionu dolarů, tedy skoro čtvrt miliardy korun, což je podle některých odborníků až příliš vysoká částka. Znalci umění a galeristé také podle serveru VICE podotýkají, že o Martinovi Mobarakovi nikdy předtím neslyšeli a pokud by vlastnil vzácné umělecké dílo od Fridy Kahlo, věděli by o tom.

    Poškozování uměleckých děl a jejich přeměna na NFT je rostoucím trendem mezi umělci, kteří experimentují s myšlenkou umění v digitálním světě. V roce 2021 prodal Brit Damien Hirst 10 000 obrazů, z nichž každý měl svojí vlastní NFT kopii. Majitelům dal rok na to, aby se rozhodli, zda chtějí originál, nebo tzv. nezaměnitelný token. Umělec teď plánuje spálit 4 581 obrazů majitelů, kteří se rozhodli pro NFT, uzavírá téma server VICE.

  • Až milion ptáků v Česku zemře po nárazu do skla. Lidé teď můžou pomoct

    30. září 2022
    Pták a sklo

    Po nárazu do skleněné plochy ročně zahyne v Česku až milion ptáků. Na nebezpečí upozorňuje Česká společnost ornitologická. V rámci Týdne skleněného zabijáka proto žádá veřejnost o pomoc s mapováním těchto rizikových míst. Osvětová akce potrvá od 3. do 9. října. Informuje o tom český server Ekolist.

    „Stačí obejít skleněné plochy v okolí. Když pak lidé najdou zabitého nebo zraněného ptáka, je důležité zadat informace o nálezu – datum, čas, místo a fotodokumentaci – do databáze birds.cz,“ vysvětluje Gabriela Dobruská, která za osvětovou akci zodpovídá. Na webu jde mapovat riziková místa celoročně.

    Pro ptáky jsou nebezpečné třeba zrcadlící pláště obchodních center a výškových domů, průhledné spojovací krčky budov nebo prosklené stěny zastávek. Týden skleněného zabijáka si klade za cíl zpřesnit poznatky o počtu ptačích úmrtí po nárazu do těchto objektů a posílit komunikaci s jejich majiteli.

    „Náraz do prosklené plochy patří vedle sražení autem a úhynu na drátech a sloupech vysokého napětí k nejčastějším důvodům, proč u nás divoce žijící ptáci hynou. Jde o neviditelný, ale velký problém,“ říká pro Ekolist Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické.

    Podle Viktora nedokáže pták průhlednou plochu zaznamenat jako překážku a narazí do ní v plné rychlosti. U plášťů budov je pak nebezpečné, že zrcadlí oblohu nebo okolní zeleň a pro ptáky tak vytváří fikci možného průletu.

    Plochy lze podle Viktora zabezpečit, silueta jednoho dravce podle něj ale nefunguje: „Slouží k tomu například barvy na sklo, samolepící fólie nebo samolepky s nejrůznějšími motivy, na tvaru ani barvě nezáleží, musí být ale maximálně deset centimetrů od sebe a z vnější strany – jinak by v případě zrcadlení nebyly vidět“.

    Ornitologové varují, že ročně zemřou po nárazu do průhledných ploch až dvě miliardy ptáků. Tyto plochy budou od 3. do 9. října mapovat kromě Česka i lidé v zahraničí a to v rámci globální kampaně Global Bird Rescue.

  • Za posledních deset let zemřelo více než 1 700 ochránců přírody. Jeden za dva dny

    30. září 2022
    Protest klima demonstrace

    V posledních deseti letech zemřelo násilnou smrtí přes 1 700 klimatických aktivistů a ochránců přírody. Skutečné číslo ale může být podle environmentální organizace Global Witness vyšší.

    „Tohle není klimatická nouze. Jsme na prahu šestého masového vymírání a tito aktivisté se tomu jenom snaží zabránit. Nezaslouží si ochranu jenom kvůli nějakým morální zásadám, tady jde o planetu Zemi,“ upozorňuje ve zprávě indická aktivistka Vandana Shiva.

    Za vraždy jsou nejčastěji odpovědní nájemní vrazi, skupiny organizovaného zločinu nebo místní vlády. Pro obránce půdy a životního prostředí jsou nejnebezpečnější Brazílie, Kolumbie, Filipíny, Mexiko a Honduras. Podle organizace Global Witness každé dva dny zemře násilnou smrtí jeden aktivista.

    Nebezpečí ochráncům přírody nejčastěji hrozí v nízkopříjmových zemích. Častějším terčem jsou také původní obyvatelé. Bezmála 40 % obětí pochází právě z původních komunit, ty přitom tvoří jenom 5 % světové populace, upozorňuje britský server Guardian.

    Největší počet obětí se zabýval dopady důlního a těžebního průmyslu, těžbou dřeva a zemědělstvím. Tito aktivisté jsou podle zprávy environmentální organizace klíčoví, jelikož se snaží zabránit nejhorším dopadům klimatické krize.

    Letos v červnu byl v brazilském Vale do Javari zavražděn britský novinář Dom Phillips, který psal přímo pro server Guardian. Společně s ním zemřel i Bruno Pereira, brazilský expert zabývající se původními komunitami. Muži pracovali na knize o udržitelném rozvoji v Amazonii. V současnosti úřady dvojnásobnou vraždu vyšetřují.

    Monitoring organizace zahájila po smrti kambodžského ekologa Chuta Wuttyho v roce 2012. Aktivistu zabili poté, co se s organizací Global Witness podílel na vyšetřování nelegální těžby dřeva. V roce 2020 dosáhl počet vražd aktivistů rekordu, když jich zemřelo 227. Loni zemřely násilnou smrtí dvě stovky ochránců přírody včetně padesáti kolumbijských farmářů.

  • Kavárna v Kapském Městě nabízí housenkovou nebo jílovou zmrzlinu

    29. září 2022
    Zmrzlina

    Housenky, sušené ryby a jíl by nejspíš ve zmrzlině očekával málokdo. Kavárna v Kapském Městě si jako své poslání zvolila oslavu africké kultury a jídla, a tak právě i tyto ingredience přidává do nabízených mražených dezertů.

    „Ručně vyráběná, autentická africká zmrzlina,“ hlásá cedule u vchodu do Tapi Tapi. Uvnitř je pult plný zmrzlin v různých odstínech béžové a hnědé. 

    Tshego Kale, dva a dvacetiletý student a brigádník v kavárně, vysvětluje menu: „První je prekese a džem z umkokoly. Prekese je koření ze západní Afriky, někdy se používá do polévek,“ říká. „Umkokola je kyselé ovoce, ale zmrzlina je sladká a nahořklá.“ Následuje rooibos, fermentovaný ananas a limetka: „Je sladká, ale ne moc, ideální v horkých dech.“

    V nabídce jsou i tři zmrzliny obsahující chin chin – smažený snack ze západní Afriky. V jedné ze zmrzlin v kombinaci s africkým chilli, v další s jílem, který jí dodává zemitou chuť.

    V jiné zmrzlině je egusi, kombinace semen používaných v západoafrické kuchyni, smíchána s dýní, skořicí a muškátovým oříškem. „Lidé ze zámoří říkají, že chutná jako Vánoce,“ uvedl Kale pro The Guardian.

    Kavárna Tapi Tapi a její africká zmrzlina je duchovním dítětem Tapiwy Guzhy, který přišel do Kapského Města jako student ze Zimbabwe. Za dva roky od otevření vytvořil asi 900 příchutí.

    Každá várka, kterou vyrobí, je jedinečná a nikdy se neopakuje. Jeho cílem je využít zmrzlinu jako prostředek pro vzdělávání a inspirování lidí africkými chutěmi. Při výrobě nové příchutě vždy myslí na přísadu a na to, čeho chce jejím použitím dosáhnout.

    Nápad založit kavárnu měl v roce 2018, když prováděl post doktorandský výzkum v oblasti rostlinné biotechnologie a potřeboval změnu. „Hledal jsem způsoby, jak komunikovat o vědě, aniž bych se musel spoléhat na vědecký proces – vydávání časopisů, konference a uchovávání znalostí v akademických prostorách.“

    Po dobu deseti let vyráběl zmrzlinu s použitím suchého ledu, který mu dodávali do výzkumné laboratoře. Viděl to na kuchařské show. Jednoho dne mu došlo, že nevyrábí specificky africkou zmrzlinu. „Uvědomil jsem si, že je něco špatně. Ve chvíli, kdy zakusíte chuť, která vás spojí s domovem, vaší kulturou, vaší zemí, je to úplně jiný zážitek.“

    Dal si rok a půl na to, aby naspořil dostatek peněz, pak dal výpověď v práci a začal podnikat. Tapi Tapi otevřel v únoru 2020.