Vnoučata si nebudou prohlížet fotky z cloudu. Kouzlo klasických, nedokonalých foťáků je tu pořád

„Lidi deset let fotili na telefony a digitály a nikdo neměl fotky. Máme je v cloudu, v úložištích na internetu, ale není to ta klasická fotka, kterou by člověk měl v ruce, v albu, v krabici od bot. Jde samozřejmě vytisknout i fotky z mobilu, ale to už není ten proces a nemá to takové kouzlo.“ Vysvětluje Radovan Pavlišta, který provozuje obchod s analogovými foťáky a ambasádu lomografie v jednom.

Foťáky na film nekupuje jen starší generace, která se nesmířila s přechodem do digitální doby. Velmi často jsou to mladí lidé, které fascinuje neopakovatelnost a jedinečnost analogu. Nezajímá je ale střední třída kvalitních kompaktních fotoaparátů. Hledají spíš něco jedinečného. Vedle jednorázových foťáků se znova vyrábí fotoaparáty, jejichž úroveň byla v podstatě nízká. Jako Lomo, nebo Diana:

Kouzlo polaroidu ve fotografii Fotonaut|foto: Fotonaut Press Kit

„Ty fotky z nich jsou natolik nepovedené a špatné, že mají svoje kouzlo. Třeba Diana byl grandiózně špatný plastový foťák, který se vyráběl v šedesátých letech v Hong Kongu.“ Podobné je to i s původem ruskými fotoaparáty Lomo, které se podobně jako Diana a další značky znovu vyrábí v lehce aktualizovaném designu a veselých barvách.

Vedle remaků starých foťáků zažívá v posledních letech velkou popularitu i focení na Polaroid, které je hlavně ve světě umění zdánlivě nesmrtelnou stálicí. S Polaroidy v minulosti pracovala řada umělců. Z těch nejznámějších jmen můžeme zmínit Helmuta Newtona nebo Andyho Warhola a z žijících fotografů například Jurgena Tellera, který v lednu vystavuje v pražské galerii Rudolfinum.

Před pár lety se na stejném místě prezentoval právě s polaroidovými fotkami v rámci skupinové výstavy Only the Good Ones. Vedle umělců si ale Polaroid v posledních letech oblíbili i amatérští nadšenci. Lidé, kteří chtějí jednoduše zachytit své zážitky neobvyklou a neopakovatelnou formou.

Andy Warhol by Edo Bertoglio #polaroid pic.twitter.com/rpkEEzgTe2

— JoFukyolotusbluekarm (@Fukyolisergikar) 16. prosince 2016

„Baví nás ta hmatatelná forma, že to nejsou jen jedničky a nuly. Další kouzlo spočívá ve specifické barevnosti a daném formátu Polaroidů. Fotografii máte hned a je už rovnou nějakým způsobem zarámovaná,“ vysvětlují Tomáš Nosek a Michal Čáp, kteří provozují polaroidovou galerii Polagraph. Analogové technologie podle nich inspirovaly i vzhled jednoho z vlivných sociálních médií současnosti, Instagramu.

Fotonaut

Zajímavým příkladem inspirace starými fototechnikami je také projekt Fotonaut, za kterým stojí skupina mladých designérů z Česka. Spojili dva principy, ateliérové focení a fotobudku. Vytvořili samoobslužný fotoaparát s minimalistickým elegantním designem, který svým vzhledem odkazuje na staré ateliérové zrcadlovky na trojnožkách.

„V klasických fotokoutcích se lidé stydí, a proto se v nich neradi fotí. Kouzlo fotobudky je v tom, že před vámi není člověk, ale stroj. Naše stroje vyrábíme komplet v Česku a momentálně jich máme dvanáct. Je o ně velký zájem, cestujeme díky tomu po celé Evropě," říká designér Martin Prošek z kolektivu Fotonaut.

Fotobudka Fotonaut české výroby a designu|foto: Fotonaut Press Kit

Vedle moderních fotobudek Fotonaut se díky nadšení jednoho mladého páru můžete stále vyfotit i v klasických starých fotobudkách: „Jde o zařízení ze šedesátých let, které jsme zrekonstruovali a staráme se o ně. Samotný vynález fotobudky je ale mnohem starší, z roku 1925. V Americe na něm zbohatnul emigrant ze Sibiře Anatol Josepho. Přístroj si nenechává žádné negativy a pracuje jen s pozitivním obrazem. Díky tomu to, co se odehraje za závěsem v budce, zůstane jen na vaší fotografii,“ popisuje Martina Němcová. Staré fotobudky s původní technologií momentálně potkáte například u Radlické kulturní sportovny nebo v klubu Rock Café v Praze.

Kouzlo analogové fotografie pulzuje současné generaci stále v žilách|foto: Fake Kafe

Více si po kliknutí na tento odkaz můžete poslechnout v pořadu, který připravila Veronika Ruppert.