Vraťme Airbnb ke kořenům, ozývá se čím dál častěji. Co dál s krátkodobými pronájmy?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pohled na pražskou Dlouhou třídu, jednu z ulic nejvíc postižených overturismem

V druhé části nepravidelné série magazínu Spot Město v éře Airbnb jsme se na možná řešení krátkodobých pronájmů, které výrazně ovlivňují život ve městech, zeptali Tomáše Lapáčka z pražského IPRu a radního jedné z nejpostiženějších čtvrtí Jana Votočka z Prahy 1. Oba hosté se shodli na regulaci „sdíleného“ ubytování. Jaké jsou ale konkrétní kroky, které může (nejen) Praha v nejbližší době udělat?

První městská část je bezpochyby oblastí nejvíc postiženou masovým turismem a s ním souvisejícími krátkodobými pronájmy. Z původně sdíleného ubytování se stalo výnosné podnikání, na které dopláceli hlavně místní obyvatelé. Už předchozí vedení radnice Prahy 1 se snažilo problematické soužití starousedlíků a turistů řešit, krátkodobé pronájmy měl v gesci místostarosta Pavel Nazarský (Pirátská strana). Na začátku letošního roku se do čela radnice dostalo nové vedení a majetkovou a bytovou politiku má na starosti Jan Votoček z TOP 09. 

„Nemáme nic proti sdílenému ubytování, pokud je skutečně sdílené, tedy na principu zimmer frei,“ vysvětluje stanovisko radnice Votoček. „Jsme ale zásadně proti ubytovacímu byznysu, to jest proti hotelovým službám bez hotelového zázemí. Dům je kolaudovaný k bydlení, ne jako ubytovací zařízení.“ Jan Votoček ale upozorňuje, že městská část má jen velmi omezené možnosti konání a nemůže třeba ani vydat závaznou vyhlášku. Praha 1 spolupracuje například s magistrátní komisí, ale podle Votočka jde uskutečňování změn zatím ztuha. „Právo každého vlastníka využívat svůj majetek má ovšem určité hranice – tam, kde narušuje práva ostatních,“ uzavírá radní.   

Turisti v Praze – overturismus

Potřebu regulovat byznys s krátkodobými pronájmy považuje za důležité i ředitel Sekce strategií a politik Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy Tomáš Lapáček. Zdůrazňuje, že IPR neprosazuje zákaz Airbnb a podobných platforem, ale spíš jejich udržitelné zakomponování do chodu města. „Cílem je, aby ten proces byl čistý, legitimní a férový,“ říká Lapáček. Airbnb považuje do jisté míry za pozitivní fenomén jako součást sdílené ekonomiky. „V Praze se to ale od původního konceptu vzdálilo a jde o podnikatelský záměr nevelkého počtu subjektů, což nepovažujeme za správné,“ vysvětluje. 

Debatu o tom, jak by měly případné regulace vypadat – jestli omezit možnost krátkodobého ubytování na určitou část roku, na typ nemovitosti nebo jinak, převrátila na hlavu epidemie koronaviru. Během ní se takto pronajímané byty vyprázdnily a majitelé se je teď snaží nabízet na delší dobu. Lapáček ale varuje před přehnanou radostí. „Pokud nezačneme jednat, majitelé je, hned jak to bude možné, začnou zase nabízet přes Airbnb a vše se může vrátit třeba i s větší intenzitou.“         

Podobně jako Jan Votoček tvrdí i Lapáček, že jednat je nutné na vyšší než jen městské úrovni. Ředitel Sekce strategií a politik se domnívá, že prvním krokem by mělo být nastavení systému licencí, označování „provozoven“, monitoringu a sankcí. Je třeba ale poskytnout úředníkům data, aby případná kontrola byla efektivní. Významným hráčem teď bude pravděpodobně Ministerstvo pro místní rozvoj, na případu Prahy se totiž podle Lapáčka ukazuje, že města mohou tak složité a mnohovrstevnaté problémy řešit jen obtížně.

„Je také možné, že miliony lidí zavřených teď ve městech budou chtít po uvolnění trávit víc času na venkově. Otázka krátkodobých pronájmů se tak může v budoucnu týkat i sídel, která je zatím vůbec neřeší,“ upozorňuje Tomáš Lapáček.   

 

„Snažíme se pomoci tak, jak to jde.“ Jaké konkrétní kroky začala Praha 1 podnikat? Jak skloubit potřeby místních s otevřeností vůči cizincům? Poslechněte si kompletní rozhovory v audiu. V sérii magazínu Spot Město v éře Airbnb se podíváme na „sdílené ubytování“ z různých úhlů, v dalších částech uslyšíte názor magistrátních politiků nebo poskytovatelů krátkodobých pronájmů.