Vřelé srdce pod krustou ledu. Vydejte se na túru současnou islandskou hudební scénou

Místní hudební scéna je bohatá a vzhledem k malé rozloze ostrova silně provázaná. Z 80. let, kdy na scéně zářila kapela KUKL v čele s mladou Björk, jež se nebála vystoupit naživo v britské televizi s odhaleným těhotenským břichem, na Island dovanuly silné vlivy post punku, které jsou znát dodnes. Není to ovšem jen žánrově vyhraněný rock, silná blackmetalová subkultura se svými vlastními rituály, nadaní skladatelé a skladatelky filmové hudby, prapodivní písničkáři nebo zástupy popových zpěvaček.

Hildur – Picture Perfect

Scandi-popové ikony se nevyhnuly ani Islandu, zpěvačka Hildur však patří k tomu málu, co nenabízí přeslazené verze prvních lásek ani patetické rozchodové hity. Není se ani čemu divit, svou dráhu nenastartovala jako zpěvačka, má vystudovanou hru na cello. Dlouho jako cellistka působila v popové kapele Rökkurró. Kromě toho vyjížděla na turné jako doprovod skladatele vážné hudby a pianisty Ólafura Arnaldse. Poselstvím jejích skladeb je pak především genderová rovnoprávnost. Skladba Picture Perfect není výjimkou.

Kælan Mikla – Kalt

Jedna z nejzajímavějších a zároveň mimo Island nejznámějších kapel je bezesporu trio Kælan Mikla. Hravost a jistá pohádkovost, která je mnoha tamějším kapelám společná, se tady projevuje už v názvu – Kælan Mikla je islandský název pro jednu z postav knih o Mumíncích od finské spisovatelky Tove Jansson. Bicí automat, monotónní temné synťáky navazují na to nejlepší ze starých postpunkových dob. Kælan Mikla zpívají islandsky a jejich koncerty připomínají okultní seance. V minulosti se jim podařilo například nahrát povedený živák pro KEXP a jako předkapelu si je vybrali američtí Drab Majesty. Potvrzují i provázanost jednotlivých hudebníků na tamější scéně, samy vedou label Hið Myrka Man, na kterém najdete žánrově podobné kapely, například čistě postpunkové Börn nebo povedenou kompilaci Myrkramakt. V rámci jejich aktivit se jim tak podařilo vytvořit poměrně silnou síť kontaktů a známých i mimo Island – především v Mexiku a Latinské Americe obecně, v USA či Japonsku.  

Hórmónar – Kynsvelt

Hlavním inspiračním zdrojem pro experimentální punkovou pětici Hórmónar jsou jasně už od prvního tónu američtí Sonic Youth. Texty v islandštině se snoubí s absencí jakéhokoliv strachu a obav z všemožných jiných nástrojů, najdeme u nich atmosférické synťáky i saxofonové party přecházející do zběsilého noisu. Celé to ovšem stojí a padá na vražedných riffech a až kabaretním přednesu zpěvačky Brynhildur Karlsdóttir. Hórmónar se zároveň úspěšně vyvazují z mystického odéru, jaký je (často právem) lokálním kapelám přisuzován, a sází především na syrovou a dravou energii.

Misþyrming – Orgia

Bylo by zarážející, kdyby na Islandu chyběla silná (black)metalová scéna. Jako u ostatních subkultur a hudebních komunit i zde platí, že malý počet příslušníků způsobuje, že v kapelách potkáváme stále ty stejné obličeje. Obrysy místní blackové scény položila počátkem nultých let kapela Svartidauði. Už od počátku byla komunita orientována hodně ostře, údajně se pro pěst nešlo daleko a pozéry mezi sebou nesnesou místní metalisté dodnes. Do našeho seznamu se vklínili Misþyrming, již vydali koncem května své třetí album Algleymi. Spolu s další místní kapelou Naðra provozují kazetový label Vánagandr, který je ideální vstupní branou do současného islandského black metalu.

Reykjavíkurdætur – HÆPIÐ

Reykjavíkurdætur znamená v překladu „Dcery Reykjavíku“ a jedná se o volný ženský rapový kolektiv, který čítá okolo 14 členek. Kromě rapu se věnují všemu možnému – od prodeje spodního prádla po hraní v reykjavickém městském divadle. Celý kolektiv vznikl v roce 2013, kdy se uskutečnil nápad uspořádat čistě ženský rapový večírek, z něhož nakonec vzešly aktivity Reykjavíkurdætur. Rapují především v islandštině, popřípadě občas sáhnou i do angličtiny, o všem možném – od sexu po místní politické problémy. Reykjavíkurdætur vystoupí 22. června na Radio Wave New Wave Stage v rámci festivalu Metronome.

Hildur Guðnadóttir – Evacuation

Byla by velká chyba opomenout zásadní počin, který přišel z Islandu letos na jaře spolu s veleúspěšnou sérií z produkce HBO o katastrofě v Černobylu. Za temnými dronovými aranžemi, které dokreslují tragické události spjaté s výbuchem atomové elektrárny poblíž města Pripjať, je podepsána skladatelka Hildur Guðnadóttir. Ambientní ruchy, nenápadné vrstvení a především lezavá tíseň, které se jí podařilo do soundtracku zakuklit, patří k tomu nejpůsobivějšímu, co se dalo zatím letos na tomto poli slyšet.