Všechno, co jste se báli vědět o síťové neutralitě a nechtěli jste se zeptat

Nejoblíbenějším příkladem, který vysvětluje, jak by fungoval internet bez principu síťové neutrality, je jeho rozdělení do „rychlostních pruhů“ podle toho, jak který zákazník platí. V současnosti, dokud síťová neutralita platí, mají v kabelech poskytovatelů internetu všechna data stejnou prioritu – je jedno, jestli jde o e-mail vaší babičky nebo streamování seriálu na Netflixu. Podle nových pravidel by se ale Netflix mohl dohodnout s poskytovatelem, že za dohodnutou cenu bude poskytovatel prioritně odbavovat právě jeho data, a e-mail vaší babičky se tak možná trochu zpozdí.

Podle dosavadních pravidel nesmějí poskytovatelé internetového připojení nejen urychlovat a zpomalovat určitá data, ale nesmí ani blokovat obsah, který neporušuje zákon. Princip síťové neutrality ale už letos v únoru Trumpem jmenovaný předseda Federální komise USA pro komunikaci (FCC) Pai oslabil tím, že povolil praxi známou jako zero rating. Poskytovatelé díky tomu mohou legálně nepočítat data spotřebovaná konkrétní aplikací do vašeho datového plánu. Pokud se vašemu poskytovateli zachce, nemusí do vašeho limitu zaznamenávat třeba data, která spotřebujete například používáním Spotify. Ani ve stávající podobě tedy rozhodně nejsou pravidla pro zachovávání síťové neutrality dokonalá.

Netflix a hypotetická nová konkurence

Proč by si nemohla internetová společnost připlatit za prioritu svých dat? Například Netflix  může podle některých odhadů za zhruba třetinu veškerého internetového provozu v Severní Americe. Dohodnout se s poskytovateli a za poplatek tak zajistit, že se vám streamované seriály nebudou sekat, by přece mohlo být výhodné jak pro Netflix, tak pro vás. Zastánci síťové neutrality však varují, že z takovýchto možností by dokázaly těžit jen velké společnosti. Google, Amazon a Netflix si to určitě můžou dovolit. Co ale hypotetický příští Netflix? V posledních letech se ve Spojených státech čím dál víc diskutuje monopolizace a centralizace moci v Silicon Valley. Konec síťové neutrality by tento trend urychlil a mohl by zaškrtit budoucí inovace.

Pro odpůrce síťové neutrality představují důležitější, druhou stránku investice a inovace nikoliv přímo v Silicon Valley, ale na poli poskytovatelů internetu. Libertariánský Reason Magazine konstatuje, že síťová neutralita představuje zbytečnou regulaci, která tlumí vývoj právě na tomto poli. Šéfredaktor magazínu Nick Gillespie tvrdí, že navýšení investic do internetové infrastruktury je přitom právě v tento moment potřebné. „Jedním z hlavních dopadů zavedení síťové neutrality v uplynulé dekádě byl přímo historický pokles investic do internetové infrastruktury, což je z dlouhodobého hlediska špatné pro všechny uživatele. Proč byste se ostatně obtěžovali s navyšováním vaší datové kapacity, když existuje velká pravděpodobnost, že vláda v podstatě znárodní vaše kabely?“ ptá se Gillespie.

Gillespie tak přizvukuje předsedovi FCC Paiovi, který vyjádřil podobné obavy o upadající investice. Steve Kovach ve svém sloupku pro server Business Insider však tvrdí, že k poslednímu výraznému propadu investic poskytovatelů internetu do infrastruktury došlo během hospodářské krize. V následujících letech opět stoupaly a od roku 2013 se drží na stabilní úrovni. „Propady ve výši investic jsou navíc mnohdy způsobeny ukončením velkých projektů spíše než vládní regulací. Například když poskytovatel AT&T úspěšně zavedl technologii LTE,“ píše Kovach.

Ale co s konkurencí?

O problému síťové neutrality nejde mluvit bez kontextu amerického trhu, který je pod nadvládou obrovských firem jako AT&T, Comcast, Verizon. Ve většině regionů Spojených států má monopolní postavení vždy jedna z těchto společností. Nabídky megakorporací jsou diverzifikované a typy služeb a obsahu, které poskytují, se mnohdy překrývají s firmami jako Skype nebo Netflix, které chtějí využívat jejich služeb, aby se dostaly ke svým zákazníkům.

Poskytovatelé se tak mohou dostat do střetu zájmů a v momentě, kdy FCC nebude hájit síťovou neutralitu, mohou zneužít svého dominantního postavení. Kvůli takovýmto případům začala FCC před dekádou pravidla ohledně síťové neutrality zavádět. Ať už šlo o Comcast blokující provoz torrentů, nebo AT&T blokující videochat FaceTime, protože konkuroval jeho telefonním linkám.

Netflix může za třetinu internetového provozu v USA|foto: NATS Press Office, CC BY-NC-ND 2.0

Předseda FCC Pai tvrdí, že v monopolistických praktikách poskytovatelům může i nadále bránit Federální obchodní komise (FTC). S tím nesouhlasí komisařka FTC Terrell McSweeny. „FTC nemá pravomoci, aby mohla vytvářet nařízení pro celé odvětví, jako třeba zákaz blokování zákonného obsahu. V mnoha případech nebude komise moct použít antimonopolní zákony proti poskytovatelům internetu, kteří by chtěli zvýhodňovat vlastní obsah oproti konkurenci,“ vyjádřila se McSweeny pro magazín Wired.

Zachrání neutralitu Nejvyšší soud?

Evropská unie má vlastní nařízení, které síťovou neutralitu chrání, a mohlo by se tak zdát, že Evropu nemusí americké tahanice příliš zajímat. Pro většinu technologických firem jsou ale Spojené státy stále dominantním trhem. Pokud americká deregulace pomůže velkým hráčům, nemusí ti znevýhodnění menší do Evropy přes Atlantik ani dorazit – vítěze může určit preferenční zacházení amerických poskytovatelů. Zlegalizovaná placená diskriminace může na americkém trhu stejně znevýhodnit evropské technologické společnosti, které nebudou mít prostředky na výpalné pro poskytovatele. Konec síťové neutrality každopádně ještě není definitivní. FCC o něm musí teprve hlasovat, což se stane 14. prosince.

I přes rozčílení velké části americké veřejnosti je ale vzhledem k politickému rozložení komise velmi pravděpodobné, že zrušení regulací projde. Komentátor New York Times Tim Wu vidí poslední šanci v zastavení deregulace americkým Nejvyšším soudem. Aby uvolnění pravidel prošlo, bude podle Wua muset Pai soudu vysvětlit, co se od vzniku regulací změnilo tak zásadního, že najednou nejsou potřeba. „Co se změnilo od roku 2004, že blokování a zpomalování konkurence najednou není problém? Důkazní materiál ukazuje přesně opačným směrem: máme tu dlouhou historii soutěž narušujícího blokování a zpomalování – mnohdy utajeného –, kterému musela FCC zabraňovat, aby udržela zdravou internetovou ekonomii,“ píše Wu. Nejvyšší soud je ale stejně jako FCC od letošního jara pod nadvládou kandidátů nominovaných republikánskými prezidenty. Síťová neutralita ve Spojených státech dosud neměla temnější vyhlídky.

Poslechněte si čtyřminutovou audio verzi ideální pro všechny, kteří zatím neví, co přesně síťová neutralita je, a báli se zeptat.