„Ne všichni trans lidé chtějí operaci.“ Proč Česko vyžaduje sterilizace a změní se přístup státu?

„Změna pohlaví člověka nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů,“ píše se dnes v občanském zákoníku. Ministerstvo spravedlnosti už před časem navrhlo jeho novelizaci, která umožňuje trans lidem změnit pohlaví jen na základě jejich prohlášení před matričním úřadem. Proti novele se postavilo hlavně Ministerstvo vnitra ČR a především s technickými připomínkami se připojil i Úřad na ochranu osobních údajů.

Podle ministerstva je novelizace nedostatečně propracovaná. „Pouze úřední změna pohlaví bez nutnosti změny fyzické přináší řadu problémů, které je nutno v právní rovině uspokojivě vyřešit,“ uvedla tisková mluvčí Hana Malá. „V matrikách, jakož i dalších informačních systémech veřejné správy je zaznamenáváno fyzické pohlaví osob (biologicky daná realita), nikoli jejich vnitřní psychický vztah k pohlaví,“ píše se také ve vyjádření, které nám ministerstvo poskytlo.

Možnost, že by trans osoba mohla úředně změnit identitu a dostala například nové doklady, aniž by prodělala lékařský zákrok, je pro českou společnost, nebo aspoň její část, zatím problematická|foto: Damian Machaj

Právě to považují předkladatelé novely za problém. Sebeurčení, to, jak člověk sám sebe vnímá, je podle trans lidí i řady odborníků mnohem důležitější než biologická danost. „I současná diagnostika probíhá právě tak, že za bernou minci se považuje to, co o sobě před lékařem prohlásíme, co vnitřně prožíváme,“ vysvětluje Viktor Heumann ze spolku Trans*parent, který trans osobám pomáhá. „To je pro lékaře validní informace, protože neexistuje žádný způsob, jak genderovou identitu měřit.“

Možnost, že by trans osoba mohla úředně změnit identitu a dostala například nové doklady, aniž by prodělala lékařský zákrok, je pro českou společnost, nebo aspoň její část, zatím problematická. „Právě to se ale už děje, operací u trans lidí je celý set a většinou nedochází k takovému ‚přeoperování‘, jaké si lidé představují,“ říká Heumann. Odpůrci novely podle něj často argumentují tím, že tu pak budou lidé, kteří budou mít jiné genitálie, než na jaké odkazují jejich doklady. „Taková situace ale už panuje, jen se o tom moc nemluví,“ doplňuje Heumann.

Viktor Heumann a Jiří Procházka|foto: Tereza Kunderová

K vášnivým veřejným debatám částečně dochází i proto, že mnoho lidí neví, jaký je rozdíl mezi pohlavím a genderovou identitou. „Pohlaví je biologický základ, který se skládá z hormonů, chromozomů a anatomie, které můžou mít různé variace a většinou je dělíme binárně na muže a ženy,“ vysvětluje Jiří Procházka z Centra psychologicko-sociálního poradenství Středočeského kraje. Existují ale i intersex lidé, kteří se do těchto škatulek nevejdou a „zvnějšku“ nejde určit jejich pohlaví. Genderová identita je vrozená a znamená to, jak se člověk identifikuje, což nemusí odpovídat biologickému pohlaví. Navíc existují i lidé, kteří se necítí být ani mužem, ani ženou. Přesná čísla, kolik lidí je ve společnosti trans, neexistují. „Odhady se pohybují mezi 0,5 a 1,5 až 1,7 %,“ tvrdí Heumann. Podle něj by tak v Česku mělo žít minimálně 50 000 trans osob.

Čtěte také

Kvér: „Coming out u transgender lidí je v Česku odvážný krok,“ říká Viktor Heumann z Transparentu

Novela ministerstva spravedlnosti chtěla zrušit podmínku nutného chirurgického zákroku. Podle mnoha odborníků a aktivistů za práva trans lidí se jedná o velmi vážné lékařské zákroky a zásahy do lidského organismu. „V Česku panuje mýtus, že trans lidé se narodili ve ‚špatném těle‘, které nemají rádi a snaží se ho za každou cenu změnit. To ale platí jen u někoho,“ vysvětluje Heumann. Pro spoustu lidí je mnohem důležitější sociální role a nechtějí prodělávat celou řadu závažných operací, ke kterým je stát v současnosti nutí. „Když si chceme změnit gender v dokladech, tak musíme prodělat operace, které často nebývají prospěšné ani pro fyzické, ani pro psychické zdraví,“ uvedl v magazínu Přes čáru Viktor Heumann.