„Vstřícnost radnice je důkaz, že nás tu chtějí,“ říkají provozovatelé komunitních zahrad

16. září 2016
03706411.jpeg

Komunitní zahrady, na kterých se setkávají všechny generace a společně se starají o kus půdy, se postupně zabydlují téměř v každé pražské čtvrti. Magistrát hlavního města je podporuje například granty ke zlepšení stavu životního prostředí. Pro jejich fungování a rozvoj je zásadní i komunikace s radnicemi. Hodně ale záleží na konkrétních zastupitelích, jestli jim jsou projekty sympatické, nebo ne, shodují se provozovatelé pražských komunitních zahrad.

Na bývalém volejbalovém hřišti pod Riegrovými sady na Praze 2 se už víc než dva roky schází okolo dvou stovek pěstitelů zeleniny a bylinek. Vedle toho se tu pořádají sousedské akce a aktivity pro děti. Ty běhají mezi dřevěnými truhlíky nebo si hrají na pískovišti, případně na kupě čerstvě dovezené hlíny. Městská část Praha 2 vydala tento týden tiskovou zprávu, ve které oznámila, že na místě plánuje vybudovat moderní sportoviště. O sportovní areál by se měla znovu starat vedlejší Základní škola Na Smetance a plánované hřiště by sloužilo i dvěma stovkám dětí z družiny základní školy.

„Sem by se těch sto záhonů v pohodě vešlo,“ ukazuje Hana Vítová travnatý pozemek se skleníkem pod okny její ředitelny ZŠ Na Smetance. Komunitní zahradě místo nabídla po dohodě s radnicí Prahy 2 výměnou za hřiště. Přidá prý i sociální zázemí v budově a možnost využívat dětské prolézačky nebo cvičiště ve vnitrobloku. Zástupci spolku Zelená zahrada se na místo šli podívat tento týden. „Jdu tam s trošku smutnými pocity, protože máme pocit, že jsme do této situace byli trošku natlačení. O nabídce jsme se dozvěděli až potom, co vyšla v tiskové zprávě Prahy 2,“ říká provozovatelka zahrady Pavlína Kalousová. „Zástupci komunitní zahrady věděli od samého počátku, že má městská část s pozemkem jiné plány, ze kterých nemůže ustoupit,“ řekla ČTK starostka Prahy 2 Jana Černochová z ODS. Nabídku ze strany ZŠ Na Smetance považuje za rozumný kompromis.

Spolek Zelená zahrada v červenci zažádal o prodloužení nájmu, končícího příští rok na jaře. „Komunitní zahradu chceme zachovat kdekoliv, to je pro nás priorita.“ O novém prostoru budou jednat na společné schůzi „zahradníků“.

03706413.jpeg

Základní škola měla hřiště podle slov ředitelky Vítové ve správě od roku 2007 do roku 2011, městská část dokonce v té době vypracovala projekt na sportoviště. „Stav začal stagnovat, objevily se technické problémy a pro školu to byla velká zátěž. Sháněly se údajně i dotační tituly od státu nebo z Evropské unie, ale ty se nepodařilo zrealizovat. Proto se hledalo organizačně i finančně efektivnější řešení,“ říká zástupce starostky Prahy 2 Michal Grundler z TOP 09. Po třech letech ho v roce 2014 za symbolický nájem dostala právě komunitní zahrada, která je provozována z příspěvků.

03706414.jpeg

Síla sousedských vztahů

Komunitní zahradničení je nejenom v Praze stále oblíbenějším koníčkem. Právě vstřícné jednání úřadů je pro jejich existenci poměrně zásadní. Prazelenina sídlí na soukromém pozemku v rušné ulici Komunardů za hliněným plotem. „Vystřídali jsme už tři místa a teď jednáme s magistrátem o dalším. Žádost na pozemek na pobřeží Vltavy jsme posílali loni v srpnu a k podpisu se dostáváme až teď, takže vše jde trochu pomaleji, než bychom si přáli. S Městskou částí Praha 7 ale máme výborné vztahy a jejich komunikace je blesková. Když jsme zjistili, že se potřebujeme přestěhovat, tak jsme je oslovili a místostarosta se s námi sešel nad mapou a vytipovávali jsme lokality společně. Cítili jsme od nich obrovskou podporu v tom, že nás tu městská část chce a pomáhá nám s rozvojem,“ vypráví předseda spolku Prazelenina Filip Volavka. Přiznává ale, že nyní na radnici sedí lidé, kteří mají se zahradou osobní zkušenost, a možná i proto se o její osud zajímají. Mezi bílými pytli se zeleninou běhá několik desítek děti, rodiče si spolu povídají, zahradničí nebo si hrají se svými ratolestmi. „Naše motto je ‚Pěstujeme zeleninu a sousedské vztahy‘. Pro nás je setkávání se tím hlavním elementem. Pokud bychom na to neměli prostor, tak asi nebudeme fungovat,“ dodává devětatřicetiletý IT specialista Volavka.

Jeho slova potvrzuje i Blanka Kafková z malé komunitní zahrady ZEBRA v Braníku, která má šestnáct členů. „Se současnou radnicí máme dobré vztahy, vycházejí nám hodně vstříc. Je to ale dané tím, že pár zastupitelů pochází z občanských sdružení, která zahradu podporovala v minulosti. Nepomáhají nám jen s pozemkem, ale vyjednali jsme s nimi i zeminu z místní kompostárny zdarma nebo s nimi jednáme o bezpečnosti. Potýkáme se s návštěvami narkomanů, kteří tam nechávají stříkačky. Jednáme přes radnici s městskou policií a jsou k nám vstřícní,“ popisuje Kafková a dodává, že místo si zakladatelé vytipovali jako klidné a nepoužívané. Předchozí radnice ho pronajímala za asi 1 800 korun za měsíc, což se před rokem podařilo změnit na smlouvu o propůjčení zdarma.

03706412.jpeg

Na internetu vznikla petice za zachování komunitní zahrady Zelená zahrada Smetanka. Bere ji radnice Prahy 2 vážně? „Každá petice má svoji váhu. Na druhou stranu nevím, jaký úspěch by měla petice, kterou by zorganizovali ti, kdo mají zájem, aby místo sloužilo především dětem. Někdo prostě má čas a kontakty takovou petici zorganizovat, někdo takovou cestu nezvolí,“ uzavírá Michal Grudl.