Vyběhnout na vrchol hory a selfíčko. Ničí českou krajinu overtourismus?
Efektu overtourismu na českou přírodu se v Podhoubí věnujeme s Janem Lenartem z Katedry fyzické geografie a geoekologie Ostravské univerzity. Už rok je běžný globalizovaný pohyb turistů omezen na území států nebo okresů, navíc jsou zavřená všechna místa veřejného setkávání – logicky tak vzniká větší tlak na přírodu. Některá místa trpěla náporem návštěvníků i před pandemií, na vrchol naší nejvyšší hory se v sezoně chce podívat i deset tisíc lidí denně. Dá se s tím něco dělat?
„S větším počtem návštěvníků je pozorovatelný i nárůst bezohlednosti na turistických stezkách. Určitá část turistů je vytlačena z Lysé hory na okolní vrchy, třeba na Smrk,“ popisuje Jan Lenart zkušenosti z Beskyd. Z výstupu na Lysou horu se pro část lidí stalo něco jako návštěva fitness centra. Sportovci z blízkých měst si zajedou pod kopec autem před anebo po práci, trasu si vyběhnou, vyfotí pár selfíček, vloží záznam výkonu na sociální síť a zase rychle zmizí domů.
„Na Lysou horu se dřív chodilo na celodenní výlet, byla to výzva. Dnes je na vrcholu několik chat a jedna z nich nabízí bowling,“ konstatuje změnu chování výletníků a rozvoj nabízených služeb Lenart.
Tradičně přetížené bývají Adršpašsko-teplické skály, v jejichž blízkosti hnízdí jeden z našich nejvzácnějších dravců – sokol stěhovavý. „V roce 2019 byla zaznamenána roční návštěvnost 460 tisíc návštěvníků. Během května a srpna se stávalo, že na příjezdových cestách kolabovala doprava. Ani místní skrze kolony nebyli schopni dojet ke svým domovům,“ říká koordinátorka cestovního ruchu v Adršpachu Kateřina Menšíková.
Správci skal na letošní rok zavádí registrační systém, aby se lidé rozprostřeli rovnoměrněji v čase. Je jasné, že velký zájem o přírodně cenná místa se s ochranou přírody neslučuje snadno.
Podle Jana Lenarta je jednou z cest kvalitní samospráva obce, na jejíž území se turisté a poskytovatelé služeb třesou. „Ta obec musí mít připravený plán rozvoje na delší dobu dopředu. Jakmile developeři vycítí, že je obec nakloněna všechno povolit, tak jim ruce utrhají,“ naráží Lenart, který o tématu psal i pro ekolist.cz, na moment, kdy se z běžné návštěvnosti stane overtourismus.
Čtěte také
Jakmile se městský životní styl se svým pohodlím a luxusem nastěhuje do divoké přírody, složitý systém divokého biotopu se zredukuje na pouhou kulisu. V případě přírodně cenných míst je třeba mluvit o udržitelném rozvoji a regulacích, jinak se návštěvnost vymkne a své okolí dlouhodobě promění.
Jak se projevuje overtourismus v české přírodě? Která konkrétní místa zasahuje? Jak regulovat množství návštěvníků v daném místě? Jak se proměnily výlety do přírody?
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
