Východiska: Bratislavské Experimentální studio mělo na konci 60. let evropský význam

Co vás motivovalo k filmu Iná hudba?
Pavel Smejkal: Oba jsme absolventy filmové vědy a nepředpokládalo se, že s tímto profesním profilem budeme dělat filmy. Není to naše ambice, ale v tomto případě jsme sáhli po tématu, které si zasloužilo zpracovat. Vím, že vícero filmařů si na to brousilo zuby, ale nikdo to nedotáhl do konce. Já mám k tématu vztah přes hudební linii. Jsem fanouškem současné elektronické hudby a zajímalo mě, jaké má kořeny ve slovenských podmínkách. Příběh studia jsem znal z knih. Průkopníci elektronické hudby jsou generací mých prarodičů, takže film je také generačním dialogem.

Peter Zákuťanský: Naši protagonisté jsou de facto pro širokou veřejnost neznámí, a prostřednictvím filmu by se mohli stát viditelnějšími.

Pavel Smejkal: Do filmu jsme se rozhodli zařadit nikoliv skladatele, ale zvukové mistry. Byli to lidé s technickým vzděláním, kteří se často ocitli ve světě experimentální hudby náhodou a vnášeli do něj technologickou invenci.

Co vyjadřuje název filmu – proč Iná hudba?
PS: Otázka terminologie byla v dějinách studia zásadní. Používal se název Experimentální studio Československého rozhlasu Bratislava a je pozoruhodné, že to slovo „experiment“ bylo obzvlášť v 70. letech problematické. Dráždilo vyšší kruhy. Jedním z řešení, s nímž tvůrci tohoto studia přišli, bylo, že ho přejmenovali na elektroakustické. Obojí – elektronická hudba i elektroakustická hudba (ale vlastně také jiné podoby hudby, které nějakým způsobem pracují s novými technologiemi) – v podstatě spadá pod termín jiné hudby. V angličtině pracujeme s variací názvu Music For 5 Engineers, hráli jsme si s odkazem na názvy skladeb minimalistů.

Jak probíhalo samotné natáčení filmu? Co vás nejvíc překvapilo?
PS: Film vznikl v koprodukci s RTVS, a jelikož jsme věděli, že televizní publikum bude různorodé a film uvidí i ti, co nejsou zasvěceni do této tematiky, zvolili jsme komunikativnější formu. Chtěli jsme zároveň, aby styl filmu zůstal věrný odkazu studia a nebyl to konvenční dokument s mluvícími hlavami.

PZ: S tím souvisí také výběr prostředí, ve kterém jsme točili. Nebyl to pouze rozhlas, v němž studio sídlilo, ale natáčeli jsme třeba v myčce aut nebo audiometrické laboratoři.

Jaké bylo postavení Experimentálního studia Bratislava v evropském kontextu elektroakustické hudby?
PS: Bratislavské studio je i v československém rámci klíčovou institucí. Obzvlášť v 60. letech bylo důležité. Jelikož technologie byly nedostupné a drahé, bylo nevyhnutelné, aby vznikla instituce tohoto typu, která by poskytovala technologické a odborné zázemí. Studio bylo centrem specifické hudební tvorby a v jejím zlatém období na přelomu 60. a 70. let mělo evropský význam. Hostovali zde prominentní skladatelé evropského formátu jako např. Ligeti, Stockhausen či Pierre Schaeffer a protagonisté našeho filmu s nimi přicházeli do tvořivého kontaktu. Na tu krátkou chvíli se Bratislava stala součástí evropské mapy. Specifikem bratislavského studia bylo navazování na tradici, zatímco studia v Kolíně nebo Paříží byla revolučnější a stavěla na razantním odmítání tradice. Jednou z poloh byly elektronické reinterpretace akustických děl. Je také zajímavé, že důležitou součást produkce tvořily rozhlasové hry nebo zvukově invenční realizace folklorních nahrávek, kterými se bratislavské studio proslavilo.

Bratislava Experimental Studio hosted Ligeti, Stockhausen, Pierre Schaeffer

Iná hudba (Other Music) is a documentary that explores the inception and development of electroacoustic music in Slovakia. Its focus is the Experimental Radio Studio in Bratislava. Recently, 4mg released the third anthology charting the work of the studio. The launch event took place at A4 club in Bratislava, where the original generation of those who worked at the studio crossed paths with the new generation of Slovak electronic musicians. We talked to Pavel Smejkal and Peter Zákuťanský about their latest film – Iná hudba.

What was the motivation behind your film?

Pavel Smejkal: Both of us are graduates of theory of cinematography and there was no expectation to make films, but in this case, we chose a topic that needed to be made into a film. Many film-makers were eager to produce this movie, but nobody managed to do it so far. My interest in the topic came about through music. I'm a fan of contemporary electronics and I was interested in its roots in Slovakia. I knew about the studio from books. These pioneers of electronic music are the same generation as my grandparents, thus, the film can be also viewed as an inter-generational dialogue.

Peter Zákuťanský: Our characters are relatively unknown by the general public, and through this film, it might change.

Pavel Smejkal: We decided to work with sound engineers instead of composers. These were people with technical education who often entered the world of experimental music by accident, and brought with them technological invention.

What does the title of the film express – why Other Music?

PS: The question of terminology is crucial in the history of the studio. The name “Experimental Studio of the Czechoslovak Radio Bratislava” was used, and its worth mentioning, that the word “experiment” proved to be problematic, especially in the 70s, as it was too provocative for the establishment. As a solution, they renamed it to electroacoustic. Both – electronic music and electroacoustic music as well as other types of music that work with new technologies – is considered other music. In English, the film is called Music For 5 Engineers where we played around with the titles of minimalist compositions.

How did the shooting proceed? Was there anything that surprised you?

PS: The film was co-produced by the Slovak TV and Radio, and since we knew that TV audience is varied and the film will be seen by those uninitiated in this topic, we chose a more communicative format. We also wanted it to remain faithful to the legacy of the studio. We didn't want to make another film with talking heads.

PZ: This is also connected to the selection of locations. It wasn't only the radio, where the studio was based, but we also shot in a car wash or audiometric laboratory.

What was the position of the Experimental Studio Bratislava in the European context of electroacoustic music?

PS: The Bratislava studio had a key role within Czechoslovak Radio. Especially in the 60s, it was important. Since technology was unreachable and expensive it was crucial that such an institution, which could provide technological and professional infrastructure, was established. The studio became the hotspot for a specific music creation and in its heyday at the end of the 60s, its importance grew to European levels. It hosted such esteemed composers like Ligeti, Stockhausen and Pierre Schaeffer with whom the main characters of our film got to collaborate. For a short time, Bratislava became part of the European music universe. The Bratislava studio followed traditions, while the studios in Cologne or Paris were more revolutionary and resolutely declined tradition. One of their outputs were electronic reinterpretations of acoustic works. Interestingly, radio plays and sonically inventive realisations of folk recordings played an important part in their oeuvre and made the studio famous worldwide.

Links:

An interview about the anthology Other Music - http://m.rozhlas.cz/radiowave/vychodiska/_zprava/vychodiska-ina-hudba-experimental-studio-bratislava-series-1--1487054