Východiska: Fantastická geografie a imaginární komunity

7. květen 2014

Vztah teritorií, komunit a určité apriori dané spolupatřičnosti tematizuje aktuální výstava umělců ze střední Evropy v budapešťské galerii Higgs Field. Geopolitické fantazie, které zkoumají vztah mezi prostorem a společenstvími, mezi krajinnými objekty a imaginárním patriotismem v éře, kdy na straně jedné stoupají nacionalistické tendence a na straně druhé klesá důležitost fyzického prostoru jako takového.

Více o výstavě, která potrvá do 23. května, jsem zjišťovala v Budapešti od její kurátorky Szilvi Német.

Mohla byste představit výstavu?
Výstava se jmenuje Pensive Pictures: Goodbye. Fantastic Geography and imaginary communities, (Snivé obrazy: Sbohem. Fantastická geografie a imaginární komunity). Ta snivá část se vztahuje hlavně k pozici diváka a jeho autonomii. Odkazuje k transestetické dimenzi, takže není zaměřena pouze na oči, i když se věnuje tématu topografie, ale snaží se o víc. Umělci participující na výstavě praktikují přístup umění-výzkumu, nevyhýbají se současným sociálním i politickým tématům.

Jakým tématům se Snivé obrazy věnují?
Letos slavíme desáté výročí našeho vstupu do Evropské unie. Slogan evropského společenství je „Jednota v rozmanitosti“, což nás nutí přehodnotit naši roli v „přirozeně vzniklém“ společenství – modernistický projekt národního státu v kontextu větší, globální komunity. Také to podněcuje myšlenky o smyslu komunit v éře, kdy komunity a fyzická místa ztrácejí na významu.

03117255.jpeg

V Maďarsku v dubnových volbách suverénně zvítězila pravice, které jsou témata národu a jeho utvrzování blízké.
Naše kulturní politika, resp. ta vládní, rehabilituje autory horthyovského režimu, který byl známý svou pravicovou politickou propagandou, jež také zasahovala do kulturní produkce. Jedním z notoricky známých děl tohoto období je román Alberta Wasse Adjátok vissza a hegyeimet! (Vraťte mi mé hory!). Symbol hor má silně nostalgický nádech, protože na základě trianonské mírové smlouvy Maďarsko ztratil 2/3 svého území. Naše hory jsme ztratili, máme pouze rovinu. Výstava zkoumá tento pocit ztráty velkoleposti a jeho znovuzrození v prostoru.

Galerie Higgs Field, která sídlí v centru Budapešti, je nezávislá nejen ideologicky, ale i finančně, státní ani jakékoliv jiné prostředky nevyužívá. Jak je na tom současná maďarská galerijná scéna?
Nepoměr mezi podporou neo-konzervativní akademie – Maďarská Akademie výtvarného umění (M.M.A.) – a ostatními opravdu progresivními a současnými iniciativami, které jsou zanedbávány, je obrovský. Rozdíl mezi námi a západem je ten, že tady nemáte finanční prostředky, ale věci i tak děláte, a doufáte, že všechno bude fungovat tak, jak má.

Odkaz:
https://www.facebook.com/events/1407075406232671/
https://www.facebook.com/higgsmezo

03117256.jpeg

ENGLISH
Východiska: Fantastic geographies and imaginary communities
The relationship between territories, communities and a certain apriori established sense of belonging are all examined in an ongoing exhibition of artists from Central Europe at the Budapest-based gallery Higgs Field. Geopolitical fantasies, which explore the relation between space and communities, landscape objects and imaginary patriotism at a time, when on one hand, a rise in nationalistic tendencies can be noted, on the other, a diminishing value of physical space as such is observed. We spoke to the curator Szilvi Német of the exhibition, which is on until 23 May 2014, in Budapest.

Could you introduce the exhibition?
The show is entitled Pensive Pictures: Goodbye. Fantastic Geography and Imaginary Communities. The pensive part refers mostly to the viewers position, as it is a kind of an emancipatory thing, the responsibility of the scopic occupation of things. It refers to a trans-aesthetic horizon as it doesn't appeal only to the eye even though it deals with landscape, but it tries to be more intelligent and involve artists who have an artist-in-research kind of approach to contemporary matters - social and political affairs even.

What topics are explored in the exhibition?
This year is the tenth anniversary of our entry into the EU. The European community has as its slogan “Unity in Diversity” and this also urges us to rethink the role of our 'naturally conceived' habitat, the in fact modernist project of the nation state while living in a bigger, global community. It also generates thoughts about what community we can imagine ourselves in an era when both communities in general and space in particular, are brought into question.

03117257.jpeg

In the April elections in Hungary, the right wing parties won a sweeping victory. The issues of nation and its ramifications often feature in their rhetoric.
Our cultural policy, or very much the governmental, revises authors from the era of the Horthy regime, a notoriously rightist political propaganda that was also enforced into cultural productions. One of its renowned novels by Albert Wass is called “Adjátok vissza a hegyeimet!” (Give Back My Mountains To Me!). The symbol of the mountain is very strongly connected to an unfruitful nostalgia, as after the Trianon peace treaty 2/3 of the country was annexed to the neighbouring countries. This is what we have lost - basically our mountains - and now we only have planes. The show investigates this lost feeling of grandeur and its reinvention in spacial formations.

Higgs Field, located in the centre of Budapest, is ideologically and financially independent, shunning state or any other finances. What is the state of the contemporary Hungarian gallery scene?
It's really distorted how much this really neo-conservative academia - Hungarian Academy of Arts (MMA) - receives and how much the other really progressive and contemporary initiatives, which are neglected and ignored. That is the big difference between the western countries and this one, that you really get into things without having the financial background, but you just do it and prey that everything will go the right way.

autor: Lucia Udvardyová
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.