Výdechy z metra, nenápadné stavby jako z vesmíru. Prohlédněte si je s knihou Nádech výdech
„Člověk chodí okolo spousty staveb, o nichž nic neví,“ říká architekt Jan Charvát, stojící před oprýskanou boudou v pražském „Sherwoodu“, parku u hlavního nádraží. Stavba s korunou z polámaných lamel tajuplně hučí a působí jako UFO, které tu kdysi přistálo, aniž by si ho někdo všiml. Je to výdech z metra 37 VS, jeden z plicních sklípků pražského podzemí. Charvátova kniha Nádech výdech ukazuje architekturu, které se lidi pohledem vyhýbají, i když by na ní bylo co zkoumat.
„Vždycky jsem chtěl být v něčem první, tak jsem se stal prvním výdechologem,“ směje se Charvát, když se ho ptám, proč se rozhodl napsat knihu o nenápadných plících metra. Chtěl jim vzdát hold, často jde prý totiž o malé architektonické klenoty. Například autorem výdechu 37 VS je František Cubr, jeden z propagátorů bruselského stylu a autor československého pavilonu na výstavě Expo 58. Jen pár desítek metrů od něj stojí výdech připomínající balkánský válečný památník spomenik – ten navrhl Josef Danda, žák Corbusiera a architekt, který se podílel i na podobě nové budovy hlavního nádraží.
„Výdechy z metra vyvěrají na povrch v časových bublinách,“ říká Charvát a vysvětluje, jak lze v hučících budkách a věžích schovaných v rubu města sledovat všechny styly poválečné architektury. Brusel na prvních stanicích metra C, o něco později ohromující brutalismus a tajuplné betonové varhany u Pražského povstání, ty projektoval architekt Václav Hilský, mimo jiné autor budovy Centrotexu, u níž výdechy stojí. Na povrchu stanic trasy B pak najdete rozjařenou postmodernu, která je dobře vidět třeba na stanici Rajská zahrada. Věž, která tu za metro dýchá, připomíná komín vynořujícího se parníku, jenž jeho tvůrce zboku ozdobil pyšným logem kříčícím: „Metro je tady!“
Hodně výdechů pražského metra je po letech nezájmu v dezolátním stavu, ale nelze jim odepřít ambicióznost. Charvát vysvětluje, že promyšlená architektura podzemních plic souvisí s tím, že každá trasa metra měla své „architektonické libreto“. „Existoval tu jasný koncept, kterého se architekti museli držet. Fungovaly výtvarné soutěže,“ říká Charvát. Dodává ale, že někdy se umělci podílející se na stavbě stanic metra a jejich výdechů museli také často bránit ideologickému nátlaku. „Na stanici Háje, dříve Kosmonautů, sváděl architekt Jan Abt neuvěřitelné boje. Výdech měl být ve tvaru kosmonauta, kterému bude z batohu foukat vzduch. Pak chtěli, aby z výdechu byla raketa na Bajkonuru.“ Abt odolal, jeho futuristicky působící věž připomíná raketu pouze symbolicky. Není jediná. Kniha Nádech výdech funguje jako průvodce po architektuře postavené s důvěrou v pokrok. Nohama stojí hluboko v podzemí, ale hlavou míří do vesmíru.
Jan Charvát – Nádech výdech
400 stran
Vydal Big Boss
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
