Vyhostili jsme smrt z našich životů, říká Edna Nová. O umírání blízkého člověka napsala knihu
Před lety se potýkala s farmakorezistentní depresí, na kterou jí zabraly až elektrošoky. V průběhu těhotenství musela všechny léky vysadit. V několikaměsíční pauze po narození prvního dítěte a před otěhotněním s druhým dítětem, pečovala spolu s rodinou o umírajícího tchána. Zvýšení medikace, aby zvládla takhle náročné období, nebylo možné – užívá už maximální dávky.
Počátek svých depresivních propadů si Nová spojuje s náročným studiem na vysoké škole a dědičnou zátěží – depresi měli v rodině. Během své hospitalizace v Bohnicích napsala knihu o ženách, s nimiž se tam potkala. Řada z nich se do nemocnice vrátila, Edna zatím ne. Elektrokonvulzivní terapie jí pomohla, a i díky ní začaly zabírat i léky.
Čtěte také
„Chtěla bych být výkonnější a míň unavená, ale v rámci možností funguju,“ říká matka dvou malých dětí, která se nedávno vrátila na částečný úvazek do práce. Rodina podle ní funguje z větší části díky manželovi.
Spolu s rodinou také před časem pečovala o umírajícího tchána. O svém zážitku napsala knihu Konec aneb začátek, která měla pracovní název Smrtabu. „Smrtabu, tabu smrti, je o tom, jak smrt přehlížíme, jak jsme ji vyhostili z našich životů,“ vysvětluje Nová, pro kterou byla kniha uzavřením příběhu, očistou po intenzivním setkání se smrtí.
Poslechněte si otevřený rozhovor o umírání, narození i o tom, jak se žije s depresí, když víte, že už vyšší dávky antidepresiv dostat nemůžete.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
