Vyndali jste psovi nacucané klíště? Pošlete nám ho, chtějí biologové

16. květen 2018
Klíště

Čeští biologové a bioložky začali zkoumat méně známé bakterie, které přenášejí klíšťata. 

Prosí proto majitele domácích zvířat, aby nasáté parazity vyndali a poslali je do jejich laboratoří. Informuje o tom web Ekolist.cz. Markéta Nováková založila kvůli výzkumu stránku na Facebooku. „Nasátá samička klíštěte je asi centimetr velká šedohnědá kulička. Pokud ji naleznete, vložte ji do pevně uzavíratelné lahvičky. Přidejte stébla trávy, abyste zajistili vlhkost a klíště přežilo několik dní,“ radí zájemcům. „Uveďte na lahvičku datum nálezu a informaci o tom, z jakého zvířete je. V bublinkové obálce pošlete na Biologický ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.“

Bioložka Dominika Mažgútová zase zkoumá rozšíření parazita pijáka lužního, který je klíštěti podobný. Web Najdi pijáka informuje, že piják žije hlavně na prosluněných trávnících, v lučních porostech podél řek a v travnatých pásech podél silnic a okrajů lesa. Pokud lidé parazita najdou, měli by ho vyfotit, zadat GPS souřadnice a roztoče vědcům poslat. Pijáky shromažďuje Ústav patologické morfologie a parazitologie na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně. Zapojením veřejnosti chce zmapovat rozšíření infekčních nemocí a zjistit nová onemocnění, která jsou způsobená parazity. Piják lužní se podle vědců v posledním desetiletí v Evropě rychle šíří, data o rozšiřování areálu výskytu v České republice ale podle nich chybí.

Spustit audio
  • Jídlo a zdraví
  • Krátká zpráva
  • Robot umí najít postavičku Walda na obrázku rychleji než děti. Jmenuje se There is Waldo

    13. srpen 2018
    Kde je Waldo?

    Už několik desítek let je úkolem dětí v populární knižní sérii Kde je Waldo? (Where is Waldo?) najít postavičku Walda v červenobíle pruhovaném tričku a modrých kalhotách v davu lidí na různých místech. Technologové z kreativní agentury Redpepper teď ale vyvinuli robota, který dětem jejich zábavu trochu kazí. Dokáže totiž v knihách najít Walda rychleji než většina z nich.

    Robot s názvem There is Waldo dokáže najít správnou postavičku už za 4,45 sekundy. Má tak rychlejší čas než většina pětiletých dětí. There is Waldo zero, jak se první verze robota jmenuje, Walda rozezná díky sadě Vision Camera Kit, která umožňuje rozpoznávání obličejů. Kamera naskenuje všechny obličeje z každého obrázku a následně je robot pomocí umělé inteligence AutoML Vision porovná se známými obrázky Walda. „Robota jsme vytrénovali na 62 obrázků Waldovy hlavy a 45 podobizen celého jeho těla,“ říká technolog agentury Redpepper Matt Reed. „Mysleli jsme, že nebudeme mít dost obrázků, abychom vytvořili silný rozpoznávací model. Robot ale dokáže překvapivě dobře rozeznat i podobizny Walda, které jsme ho nenaučili,“ dodává. Každého Walda, který vykazuje alespoň 95procentní podobnost se vzorovými podobiznami, stroj na obrázku označí pomocí robotické paže se silikonovou dlaní. Informuje o tom server The Verge. Reed plánuje službu AutoML Vision, kterou společnost Google spustila teprve v lednu, využít i v dalších projektech. Uvažuje už například o aplikaci, která by uměla vyhodnotit, jaké komiksové postavičce jsme nejpodobnější.

  • Smí krávy na nudistickou pláž? Ve švédském Växjö se přou plavci s farmáři a radnicí

    13. srpen 2018
    Krávy na pláži

    I sever Evropy sužují přetrvávající vedra, trápí nejen lidi, ale i zvířata. Farmáři z okolí jihošvédského města Växjö se proto rozhodli vodit dobytek k místnímu jezeru, aby zvířatům aspoň trochu ulevili. To se ale nelíbí nudistům, kteří se na pláži tradičně shlukují.

    „Je to nehygienické a riskantní pro naše zdraví,“ stěžují si plavci podle BBC. Zemědělci oponují, že zvířata horka špatně snášejí, a že pokud nemají jít krávy na porážku, musí jim zajistit kvalitní životní podmínky. Zastupitelé města Växjö dokonce hlasovali, zda může dobytek pláž navštěvovat, a došli k závěru, že zvířata mají stejné právo zde pobývat jako lidé. Podle radnice by plavci neměli být ohroženi žádnými chorobami, farmáři ale nemají dobytek plavit v případě, že se budou ve vodě zrovna koupat lidé. „Na pláži žijí navíc i další zvířata, například ptáci, a v jezerech je stejně spousta jiného trusu,“ prohlásil radní Peter Bengtsson, aby nudisty uklidnil. 

  • Medvědí populace v Evropě mohou růst. Pomoci s osídlením jim ale musí člověk

    13. srpen 2018
    Medvěd

    V současnosti žije v Evropě ve volné přírodě asi 17 000 medvědů hnědých, rozprostřených na území 22 států. Míst, kde by se medvědům mohlo dobře dařit, je však mnohem víc.

    Němečtí biologové sestavili mapu, která vyznačuje místa vhodná pro život medvědů. Vyplývá z ní, že v Evropě existují území o rozloze asi milion kilometrů čtverečních, na kterých by se medvědům mohlo dobře dařit. Osídleny medvědími populacemi jsou však jen necelé dvě třetiny těchto prostor. Hlavní autor studie Néstor Fernández z německého Centra pro integrativní výzkum biodiverzity vidí budoucnost medvědů v Evropě nadějně. Po dlouhé době se totiž podařilo zredukovat vybíjení medvědích populací na minimum. „Doba se mění a stále více lidí vidí v návratu velkých savců příležitost, jak pomoci přírodě,“ říká Fernández. Například v Německu je asi 16 000 kilometrů čtverečních území, na kterých medvědi dříve žili a kam by se mohli vrátit. Je však nepravděpodobné, že se těmto šelmám podaří do všech vhodných lokalit dorazit přirozenou cestou. Často se totiž jedná o místa, která jsou od současných medvědích populací odříznutá. Pomoci jim tak zřejmě bude muset člověk. V úvahu připadá takzvaná reintrodukce, tedy vypuštění odchycených jedinců medvěda na místa, kde zatím medvědí populace nežijí. Informuje o tom server Ekolist. Rozšiřování medvědích populací však může přinést konflikty s lidmi. „Tyto šelmy mohou poškozovat pěstované plodiny zemědělcům, rozbíjet včelí úly nebo občas útočit na ovce. Přímé útoky na lidi jsou ale extrémně vzácné, medvědi se jasně snaží držet od lidí co nejdále. Proto je zapotřebí obyvatele na územích, kam by se měli medvědi vydat, na takové scénáře připravit předem,“ dodává Fernández. Pokud se ale podaří počáteční problémy překonat, je cesta medvědů zpět do velké části Evropy otevřená.

    Podívejte se taky na Lední medvěd v Norsku vlezl do místního rádia a udělal si vlastní show nebo Medvědi se kvůli klimatickým změnám stávají vegetariány.

  • Dobrovolníci vyzkouší v Jeseníkách netradiční metodu obnovy lesa – zasejí břízu

    10. srpen 2018
    Bříza

    Asi dvacítka dobrovolnic a dobrovolníků bude pomáhat s obnovou holých míst v lesích u Města Albrechtice na severu Moravskoslezského kraje. Jak informuje Hnutí DUHA, budou tam vysévat březová semena. 

    Podle organizace je tato metoda netradiční a pionýrská. Lesníci totiž donedávna považovali tento listnatý strom za nežádoucí a z pasek ho mnohdy vyřezávali, aby uvolnili prostor smrkům. Podle ekologického hnutí je ale v současnosti v poškozených lesích bříza jako přípravný strom velmi užitečná, protože není náročná a je odolná. Na takzvaných holinách dokáže rychle zajistit půdu proti rozpadu a erozi. Ve vedrech a na rozsáhlých místech, kde byl vykácen les a nový nebyl doposud vysazen, je výrazně snížená šance, že tam přežijí cílové dřeviny, jako je buk nebo jedle. Podle hnutí už v Jeseníkách čerstvě vysazené buky na prostorách zasažených kalamitou usychají. „Zástupci Města Albrechtice projevili zájem vyzkoušet, jakým způsobem může pomoci rozprašování semen břízy při zalesňování kalamitních holin. Dobrovolnice a dobrovolníci Hnutí DUHA zde mají práce doslova plné ruce,“ říká koordinátor kampaně Zachraňme lesy Jan Skalík. Lesy Města Albrechtice o celkové rozloze 297 hektarů patří mezi porosty výrazně zasažené smrkovou kalamitou. Kvůli kůrovci se řadí mezi nejpostiženější v republiceSedmidenní pobyt je součástí letošního ročníku Týdnů pro divočinu. Prostřednictvím kampaně Zachraňme lesy prosazuje Hnutí DUHA mimo jiné přeměnu monokultur smrků a borovic na mnohem zdravější a odolnější, druhově i věkově pestré lesy. Měly by zahrnovat i místa pro divokou přírodu a hospodaření v nich by mělo být šetrné.

  • Většina uživatelů seznamek cílí na atraktivnější lidi, než jsou oni sami

    10. srpen 2018
    Žena - mobilní telefon

    „Muži i ženy usilují o uživatele, kteří se jeví o 25 % atraktivnější,“ uvádí se v závěrech studie, která zkoumala chování heterosexuálů ve čtyřech amerických velkoměstech, konkrétně v New Yorku, Seattlu, Bostonu a Chicagu.

    Sociologové se zaměřili v lednu 2014 na zhruba 200 000 lidí využívajících jednu nejmenovanou službu. Jak přibližuje server Guardian, každému uživateli bylo přiřazeno určité hodnocení podle toho, kolik dalších uživatelů s ním navázalo kontakt, a také podle toho, jak úspěšní byli v případě, že poslali vzkaz někomu jinému jako první. „Mnoho dřívějších studií se zaměřovalo na zkoumání toho, jak je člověk žádaný na základě jeho atraktivity. To, co jsme chtěli zjistit, je, jakou ‚sílu‘ má každý z těch, co v daném městě na seznamku chodí,“ vysvětluje Elizabeth Bruch – socioložka z Univerzity v Michiganu a spoluautorka studie, kterou zveřejnil odborný časopis Science Advances. „Vůbec nejúspěšnější byla 30letá žena žijící v New Yorku, která za dobu pozorování dostala 1 504 zpráv, což vychází na jeden vzkaz za 30 minut v průběhu dne i noci, a to po celý měsíc,“ zmiňují závěry studie. Výsledky ukazují, že když chce uživatel udělat první krok, mají obě pohlaví tendenci hledat „mimo svou ligu“. Zatímco ženy cílí na muže v průměru o 23 % atraktivnější, muži se chtějí seznámit s uživatelkami o přibližně 26 % přitažlivějšími, než jsou oni samotní. Ženy ale mnohem častěji dostanou od vybraného muže odpověď. Tým, který data zkoumal, neměl k obsahu zaslaných zpráv přístup. Těm atraktivnějším ale lidé prý psali delší vzkazy. Studie se nezaměřila na to, co následuje po počátečním kontaktu a první odpovědi, a upozorňuje na to, že v offline světě může být situace výrazně odlišná. Odborník na online seznamování z Oxfordské univerzity Bernie Hogan v reakci na studii připomněl, že míra přitažlivosti byla založená na reakcích na online profily, což nemusí odpovídat realitě.

    Podívejte se taky na „Dvacetileté ženy se na seznamce ani neohřejí, po třiceti se to mění,“ říká terapeutka singles nebo Online seznamky prý vytvářejí sociální vazby, které mění společnost.

  • Společnost Airbnb nabízela možnost strávit noc na Velké čínské zdi, po kritice soutěž zrušila

    10. srpen 2018
    Velká čínská zeď

    Společnost Airbnb odvolala soutěž, ve které mohl vítěz získat možnost strávit noc na Velké čínské zdi.

    Online služba zprostředkovávající ubytování vyzvala zájemce, aby sepsali esej o překonávání kulturních hranic. Za odměnu měli získat tuto „neopakovatelnou zkušenost“.
    Nápad však vyvolal smíšené reakce a obavy, že by návštěvníci mohli památku poničit. Podle čínských médií navíc společnost nikdy nedostala od čínských úřadů povolení. Airbnb v reakci na kritiku uvedla, že „hluboce respektuje zpětnou vazbu“, a soutěž zrušila.
    Vítěz soutěže měl strávit noc v jedné z poničených strážních věží v blízkosti Pekingu. Návštěva by zahrnovala také krátkou vycházku po okolí, večeři o několika chodech a tradiční čínskou zábavu. Velké množství reakcí se rychle vynořilo především na čínských sociálních sítích. Objevily se jak nadšené komentáře, které vítaly jedinečnou příležitost, tak obavy o to, zda návštěvníci chráněnou památku neponičí. Jiní společnost kritizovali za to, že zeď využívá ke své propagaci. Již v minulosti Airbnb nabízela v soutěžích možnost přespat na unikátních místech, například na Velkém bariérovém útesu nebo na hradě, kde měl podle legendy žít Drákula.

    Podívejte se taky na FairBnB vs. Airbnb: Komunity se bouří proti hotelům duchů.

  • Domorodí Masajové jsou vyháněni z domovů. Na jejich území vznikají turistická centra

    10. srpen 2018
    Masajové

    Stovky domů byly vypáleny a desítky tisíc lidí musely opustit půdu, na které žili po generace. V Tanzanii na místech, kde žijí Masajové, vznikají safari pro bohaté turisty ze Západu a Blízkého východu, a původní obyvatelé jsou proto nuceni opouštět své domovy.

    Práva k půdě o rozloze 400 000 hektarů přepsala v roce 1992 tanzanská vláda na dvě zahraniční společnosti – americkou Thomson Safaris a Otterlo Business Corporation ze Spojených arabských emirátů. Zřizují tu safari, kempy a hotely a umožňují turistům v oblasti lovit divoká zvířata. Zákony přijaté údajně na ochranu místní přírody jim navíc umožňují hromadně vystěhovávat domorodé obyvatele. Zahraniční investoři tak kvůli svým zájmům ničí vesnice a přírodní zdroje, na kterých jsou obyvatelé savany závislí.
    Společnost Thomson prý postavila kemp uprostřed vesnice a zablokovala jím cestu ke zdroji vody. Spory pak řeší policie a ochránci parku, kteří Masaje hromadně zatýkají a vystěhovávají.
    Nově je navíc na území rezervací zakázána pastva. Chov hospodářských zvířat je přitom pro Masaje důležitým zdrojem obživy. Zákony, které umožňují bezohledný přístup k domorodcům, jsou zaváděny ve jménu ochrany přírody, neboť Masajové prý svým pasteveckým způsobem života ohrožují místní unikátní krajinu. „Politika vlády vychází hlavně z argumentů předložených Thomsonem a Otterlem, protože mají větší politický vliv než vesničané,“ okomentoval situaci pro web The Guardian právník Rashid S. Rashid. Bez přístupu k pastvinám a vodě prý podle organizace Oakland Institute, která situaci dlouhodobě sleduje, hrozí kmeni vyhlazení.

  • „Rád bych někdy zajel do Simpsonlandu,“ říká Matt Groening o budoucnosti jeho seriálu u Disneyho

    9. srpen 2018
    Matt Groening

    „Dám vám pár tipů, jak se chytit v Hollywoodu,“ říká na úvod aktuálního rozhovoru v New York Times čtyřiašedesátiletá legenda televizní zábavy Matt Groening. „Stačí nadhodit, že je to jako Simpsonovi nebo něco smíchaného s Hrou o trůny, a dostanete smlouvu,“ tvrdí tvůrce Futuramy a Simpsonových.

    Pro Netflix teď připravuje nový animovaný seriál Disenchantment. Má premiéru už 17. srpna a děj se odehrává ve středověkém světě plném čarodějů a draků, ale nebude to prý Groeningova odpověď na Hru o trůny. „Spíš to je fantasy svět střihu Pána prstenů, silně ovlivněný filmy Hajaa Mijazakiho.“ Disenchantment si ale samozřejmě ponechá Groeningovu typickou kresbu. Tvůrce prozradil, že se tu objeví elfí postava Elfo, kterou kreslí od páté třídy. Vytvářet seriál pro streamovací službu je pro Groeninga úplně nová zkušenost. „Třicet let dělám na seriálu Simpsonovi pro televizi, která vysílá premiéru jednou týdně. Najednou musíte odvyprávět soudržný velký příběh v deseti epizodách. Byla to zábava, ale svým způsobem i muka.“ Podle Groeningových slov měl jeho tým znovu absolutní svobodu, jako tomu bylo u Simpsonových, kteří měli obrovský komerční úspěch, stejně jako kulturní dopad v době před internetem. Karikaturista, producent a scenárista má neustále plno práce, už teď připravuje druhou sezónu Disenchantment a stále se podílí na Simsponových. Letos v září vstupuje seriál do třicáté série a v budoucnosti ho možná čeká několik změn. Groening v rozhovoru pro New York Times mluvil i o tom, jak jeho práci ovlivní odkoupení televize Fox společností Walt Disney. Pokud by se ale postavičky Homera, Marge, Barta, Lisy a Maggie, stejně jako jejich přátel ze Springfieldu objevily v Disneyho zábavním parku, dokázal by s tím žít. „Je to neznámé teritorium. Mám pochyby o tom, jak bude fungovat spolupráce. Ale moc rád bych někdy zajel do Simpsonlandu!“ Akvizici Disneym ostatně seriál předpověděl již před 21 lety.

  • Krajka není mrtvá. Polská streetartistka maluje krajkové motivy v ulicích měst

    9. srpen 2018
    Polská umělkyně NeSpoon maluje krajkové motivy v ulicích měst

    Krajkové ubrousky sice pomalu mizí z domácností, polská umělkyně NeSpoon se ale rozhodla krajkářskou tradici vrátit do ulic.

    Její drobné i velké nástěnné malby s krajkovými vzory zdobí domy v evropských i australských městech. NeSpoon, která se věnuje rovněž keramice a sochařství, říká, že jí její práce umožňuje kombinovat tradiční lidové umění se svobodou street artu. „Chtěla bych dělat pozitivní umění a zabývat se pozitivními emocemi,“ cituje NeSpoon web The Calvert Journal. „V krajce je estetický kód, který je hluboce zakořeněn v každé kultuře. Je v ní symetrie, řád a harmonie. Není to něco, co všichni instinktivně hledáme?“