Vyprávění o tom, jak se z nočního Lišaje stal denní motýl, pokračuje na skvělé desce Aphonie

Toto je hudba, kterou lze poslouchat v otevřené krajině i v koutě malého pokoje, pokaždé ale za plného soustředění. „Přehlcení mi deformuje vnímání hudby jako takové, stále více hledám klid,“ říká Lišaj s odkazem na verš „tolik slov všude kolem,“ který hypnoticky recituje v úvodní skladbě. „Čím víc toho vychází, tím míň mě to zajímá,“ dodává a svůj postoj podtrhuje frustrací z faktu, jak krátká je trvanlivost nových nahrávek, než se pozornost publika přesune k něčemu novějšímu. Nejen v tomto směru je Aphonie opravdu solitérním počinem.

Pokud byly předešlé desky kronikou konkrétních míst, ta aktuální se od tohoto přístupu odklání. Mikuláš věnoval poslední roky rodině, hudba ale zůstala důležitou součástí jeho života a ostatně i jeho rodiny. Nejen proto, že jeho žena Romana stojí za vizuálním obalem nahrávky. Výsledkem je propracovaná a zároveň obdivuhodně organická nahrávka, která nejen Lišaje vyvádí z noci na denní světlo.

Jak to má Lišaj s labely po konci vydavatelství Genot Centre? Potřebuje pro svou tvorbu specifické rozpoložení anebo místo? A jaký vliv na to má jeho „nový život“ a rodina? V roli hostujícího Modeláře grafik a promotér Vašek Kokeš, který Lišaje sleduje od samých začátků.