Vyprávět obrazem jako Ester Krumbachová. Podle umělců z UMPRUM je teď pravý čas na její návrat

13. prosinec 2017

Sedmikrásky, O slavnosti a hostech nebo Kladivo na čarodějnice by bez Ester Krumbachové vypadaly jinak, pokud by vůbec vznikly. Klíčovou postavu československé nové vlny teď znovuobjevují pedagogové a studenti z pražské UMPRUM. Téměř 20 let po její smrti chtějí pozůstalost Krumbachové představit veřejnosti na výstavách a konferencích. Čím byla scenáristka, režisérka, dramatička, spisovatelka, výtvarnice, scénografka a kostýmní návrhářka v jedné osobě tak výjimečná?

„Začínala jsem jako čistič bot na Barrandově, odkud jsem podobna šťastnému románu z Hollywoodu stále stoupala po šprušlích až ke dvacetiletému zákazu tvorby,“ vypráví Krumbachová, která neměla žádné vzdělání z oborů, ve kterých se pohybovala, v pořadu Host Radiofóra v roce 1995. Možná i proto tvorbu filmů vnímala s osobitou komplexností. V titulcích bývala někdy uvedená „pouze“ jako výtvarná návrhářka kostýmů, o filmu vždy ale přemýšlela jako režisér. Dokázala tak dát snímkům, na kterých spolupracovala, názor.

Příběh v kostýmech

„Když jsem nesměla pracovat, myslela jsem, že umřu. Opravdu, čestné slovo. To není nadsázka,“ vzpomínala Ester Krumbachová na dvacetiletý zákaz tvorby v rozhovoru s Janou Klusákovou rok před svou smrtí. Vypráví, jak jí tehdy chyběl praskot vypnutých elektrických světel, vůně maskérny, všudypřítomná omšelost, trošku smrad a trošku vůně. „To bylo k pláči,“ říká upřímně Krumbachová. Vymýšlení výtvarných konceptů pro film byla její životní vášeň.

„Kostým totiž nejsou šaty. Kostým, ať už divadelní, nebo filmový, je událost. To je fantom. V kostýmu se musí stát něco z toho příběhu,“ říkala Ester Krumbachová ještě v 90. letech studentům, kteří za ní chodili pro rady. Cit pro vyprávění příběhu obrazem měla snad jako nikdo jiný. „Ostatní umělci vyrostou a odejdou s jednou generací, ale to nebyl její případ. Neustále pozorovala, jak se film vyvíjí, a ve spoustě dopisů ten vývoj kritizovala,“ vysvětluje vedoucí sochařského ateliéru na UMPRUM Edith Jeřábková, která teď společně se Zuzanou Blochovou a studenty UMPRUM třídí pozůstalost Ester Krumbachové.

Ženský do pozoru

„Když se říká lidstvo, myslí se mužstvo, protože na světě všechno dělali a dělají muži. Politiku samozřejmě na prvním místě,“ prohlásila Ester Krumbachová před více než padesáti lety. Rok před smrtí se jí Klusáková v Radiofóru zeptala, jestli na svém tvrzení trvá. „Zdali. A ještě víc než předtím. Ženský se musí postavit do pozoru. Já jim to nařizuji,“ odpověděla svérázně Ester, která měla až magický talent na vyhledávání nadčasových témat. I když by se za feministku tehdy zcela jistě sama neoznačila, byla pro ni role ženy ve společnosti stěžejním tématem, stejně jako je podle Edith Jeřábkové pro současné české umění. Spolu s postavením minorit i zvířat, magií a spiritualitou.

03136439.png

Studenti UMPRUM, kteří pod vedením Jeřábkové a Blochové připravili o Krumbachové projekt s názvem Zamotávat archiv, se setkali s několika jejími přáteli a spolupracovníky, díky kterým získali adresu dřívějšího bytu Krumbachové a jejího poslední partnera. Postupně se tak studenti spolu s Edith Jeřábkovou a Zuzanou Blochovou dostali k deníkům, zápiskům, dopisům, návrhům kostýmů, šperkům, ale i kusům nábytku nebo původním Esteřiným receptům, podle kterých vařila Jiřina Bohdalová Vladimíru Menšíkovi ve filmu Vražda ing. Čerta. Ve čtvrtek 14. prosince začne v galerii Tranzitdisplay konferencí o Ester Krumbachové postupné prozkoumávání a znovuobjevování osobnosti, jejíž odkaz dnes žije víc než kdy předtím.

Ester Krumbachová se narodila v roce 1923 v Brně. Začínala jako kostýmní výtvarnice v divadle v Českých Budějovicích, působila i v Národním divadle v Praze. Na počátku 60. let se začala věnovat filmu. Spolu s Věrou Chytilovou, Janem Němcem, Otakarem Vávrou a Karlem Kachyňou pracovala jako scenáristka, dramaturgyně, výtvarnice nebo návrhářka kostýmů na filmech Kladivo na čarodějnice, O slavnosti a hostech, Ucho, Faunovo velmi pozdní odpoledne, Valerie a týden divů. V roce 1994 vydala knihu povídek, pohádek a dopisů nazvanou První knížka Ester.

autor: Hana Kuncová
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.