Výroba cementu ničí klima, ale beton i tak zaplavuje svět. Dokážeme najít ekologickou náhradu?

25. březen 2019

Výroba cementu v současnosti způsobuje vyšší uhlíkové emise než celá Indie. Jak uspokojit poptávku po novém bydlení a zároveň neurychlovat klimatickou změnu? To je jedna z největších výzev, které bude muset stavební sektor na celé planetě vyřešit během nadcházejícího desetiletí.

„Kašleme krev,“ stěžovaly si v lednu stovky obyvatel Bangkoku. Vzduch byl několik týdnů tak plný malých částeček prachu, že se z hlavního města Thajska stalo jedno z míst s nejhorším ovzduším na světě. Jak došlo k tomu, že se vyhledávaný cíl turistů proměnil v místo, kde se během pár dní vyprodaly všechny obličejové roušky? Velký podíl na kritické míře znečištění v Bangkoku nese neustávající stavba dalších a dalších betonových budov. Ze stavenišť se do vzduchu vznáší jemný prach, který se navíc kvůli tomu, že vysoké budovy změnily proudění vzduchu, jen těžko dostává pryč z města.

Beton

Beton je geniální vynález. Vzniká smícháním písku, cementu a vody a dá se z něj postavit v podstatě cokoliv, navíc poměrně levně. S tím, jak stále víc zaplavuje města i krajinu po celém světě, se ale v poslední době začínají naplno ukazovat jeho dopady na životní prostředí. Znečištění vzduchu v rostoucích městech, jako je Bangkok, je jen špička ledovce. Britský deník Guardian dopadům betonu na životní prostředí na konci února dokonce věnoval celý tematický týden.

Z ekologického hlediska je nejproblematičtější složkou betonu cement. Podle think-tanku Chatham House má na svědomí až 8 % světových emisí oxidu uhličitého, který je dnes ostře sledovaný kvůli vlivu na globální oteplování. Je to víc, než kolik ho vyprodukuje celá Indie. Cement totiž vzniká ve velkých pecích, které se obyčejně vyhřívají pálením uhlí nebo odpadu a fungují podobně jako zmenšené uhelné elektrárny. Oxid uhličitý navíc uniká i při samotné chemické reakci, během které cement vzniká.

To, že cement přispívá ke klimatické změně, si uvědomují i jeho výrobci. Skupina zástupců betonářského průmyslu se ostatně účastnila i poslední klimatické konference v Katowicích. Vyslechli si tam, že pro dodržení požadavků Pařížské úmluvy musí během následujícího desetiletí snížit uhlíkové emise o 16 %. Kvůli očekávanému boomu stavebnictví v rozvíjejících se asijských a afrických zemích, který se dá přirovnat k poválečnému vývoji v Evropě, to ale nebude lehký úkol. Cementárnám nejspíš nebude stačit přestat se spalováním fosilních paliv. Stejně tak důležité bude hledat nové technologie pro samotný výrobní proces.

Bangkok

Nedávno založená Globální cementová a betonová asociace, která zastřešuje třetinu světového cementářského průmyslu, uznává, že vývoj nových technologií je priorita. Dnes je však situace taková, že firmy, které vyrábí cement udržitelnějším způsobem, zdaleka nejsou schopny pokrýt poptávku. Zatím jsou v podstatě ve fázi start-upů, ale podle Ginger Krieg Dosier, zakladatelky jedné z takovýchto firem, která se inspirovala mořskými korály a vyrábí betonové cihly pomocí mikroorganismů, jsou alternativní stavební materiály stále lépe přijímané. „Je to zčásti kvůli poptávce, dalším inovativním technologiím a většímu zájmu o klimatickou změnu,“ říká.

Uhlíkové emise nejsou jediným problémem, který cement přináší. Obrovské betonové stavby, jako jsou silnice, parkoviště nebo skladové areály, neprodyšně uzavírají půdu a mění vlastnosti krajiny. Během výroby cementu i stavění a bourání betonových budov se do vzduchu dostávají malé prachové částice a ze zbouraných staveb zase vznikají hory odpadu, které rychle plní skládky.

V situaci, kdy je potřeba uspokojovat poptávku po bydlení a zároveň předcházet klimatické změně, se přechod na ekologičtější výrobu cementu nejspíš neobejde bez finanční pomoci vlád. Jak ale připomínají autoři jednoho z mála pozitivně vyznívajících článků ze zmíněné betonové série na Guardianu, existují i způsoby, jak ke změně můžou přispět jednotlivci. Stačí třeba neinvestovat do cementářských firem, pokusit se hledat při stavění vlastního domu jiné materiály nebo si nenechávat zbytečně vybetonovávat pozemky.

Jak beton přispívá ke klimatické změně? A budeme vůbec schopní přejít na šetrnější dostupný stavební materiál? Poslechněte si celý příspěvek.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.