Vystudoval práva, teď zvelebuje statek. Erich Vodňanský maluje krajinu pod Vlhoští pestrou sadbou

17. květen 2022

Usedlost Stranné u Blíževedel je spojena s nedalekým bývalým hradem Ronov od raného středověku. Na začátku 20. století koupil selský dvůr s polnostmi pradědeček Ericha Vodňanského, který je už čtvrtou generací hospodařící v malebném údolí mezi pískovcovými skalami. Statek dostali Vodňanští v restitucích v havarijním stavu, přesto se jim podařilo historický dvůr obnovit a na 500 hektarech fungovat v souladu s přírodou.

Erich je mladý muž, který vyrůstal ve Vídni, kde také vystudoval práva a ekonomii a kam jeho rodiče emigrovali před komunistickým režimem. Během svého dospívání trávil na statku prázdniny a postupně v sobě budoval k místu vztah. Když dědeček pomalu přicházel o síly, ucítil v sobě potřebu zemědělskou štafetu převzít.

„My jsme před deseti lety hospodařili jinak. Určitě intenzivněji a možná i krátkozrace. Postupně mě to přestávalo naplňovat. Pamatuji si na ten pocit, kdy jsem stál na kopci nad našimi pozemky a říkal jsem si – hezká pšenice, čeká nás skvělá sklizeň. Dneska by mě pohled na jednu plodinu nemohl naplňovat,“ vypráví o estetických kvalitách osevních postupů Erich, ale myslí tím hlavně na biodiverzitu. Některá pole rozdělil, žádné sousedící pole není osázeno stejnou plodinou, přibyly remízky, nektarodárné biopásy, tři chmelnice, dosazuje ve spolupráci s CHKO Kokořínsko sad, pase koně, ovce i tur.

Z návštěvy rodinného statku, kde hospodaří Erich Vodňanský

Na poměrně luxusní výměře scelených pozemků roste Erichovi, jeho rodině a spolupracovníkům pod rukama kus pestré krajiny, kterou může obývat polní zvěř, hmyz i ptáci. Za své hospodaření byli Vodňanští už několikrát oceněni – v roce 2018 cenou Pestrá krajina, v roce 2020 byli ve finále Adapterra Awards a Erich byl loni vyhlášen Asociací soukromého zemědělství mladým farmářem roku.

Jak sám říká, jeho hospodaření není sprint, ale maraton. Rodina postupně renovuje četné budovy selského dvora. Některá území, jako mokřad kolem rybníku, nechávají úplně bez zásahu, všude jinde sklízí postupně, aby příroda nedostala šok z toho, že o žních se všechny plochy promění na hnědou pustinu během pár dnů. Farma rodiny Vodňanských ukazuje, že mezi profitem konvenčního zemědělství a ochranou biodiverzity rozpor být nemusí.

Jak střídá Erich plodiny, aby byla krajina co nejpestřejší? Jak vypadal statek na začátku 90. let? Kde berou Vodňanští pracovní sílu k chodu statku? A v čem spočívá přístup selských rodů, kde se řemeslo i pozemky dědí po generace? Poslechněte si celé Podhoubí.

Spustit audio