Vznikne seriálové zpracování legendárního divného sci-fi Muž, který spadl na Zemi

2. srpen 2019

Sotva David Bowie opustil Zemi, začíná se pracovat na novém ztvárnění filmu, který si bez něj snad ani nedovedeme představit.

Film Nicolase Roega z roku 1976 patří mezi ty, na které rozhodně po zhlédnutí nezapomenete. Spojil se v něm silný potenciál přímočaře formulované předlohy Waltera Tevise s žitou mimozemskou performancí Davida Bowieho, známého taky jako Ziggy Stardust. Současnému publiku by mohl být ještě o něco bližší ekologický apel upozorňující na bezuzdné plundrování planetárních zdrojů. Uvidíme, jestli tvůrci seriálového ztvárnění zachovají i výsostně civilní styl původního filmu, který z něj činil opravdu nevšední zážitek. První vyjádření producentského dua Alex Kurtzman a Jenny Lumet tomu úplně nenasvědčují: „Vizionářský román Waltera Tevise nám dal technoboha Willyho Wonku z jiné planety, kterému vdechl život legendární herecký výkon Davida Bowieho a který předpověděl, jaký budou mít lidé jako Steve Jobs nebo Elon Musk vliv na náš svět. V seriálu se budeme snažit představit si, jak by mohl vypadat další krok v naší evoluci, nahlížený očima mimozemšťana, který se bude muset naučit, co to znamená stát se člověkem, i když zároveň bude svádět boj o přežití vlastního rodu.“ Seriál vznikne pro streamovací platformu CBS All Access. A otázkou jen zůstává, jak se jim sakra podaří přemluvit Davida Bowieho, aby zase spadl na Zem?

autor: Petr Pláteník
Spustit audio
  • Za potvrzení o vakcíně jointa. Prodejna marihuany v Michiganu chce motivovat zákazníky k očkování

    19. leden 2021
    joint - marihuana

    Jedna z největších lokálních prodejen marihuany v Michiganu, která si říká Skleník Walled Lake (The Greenhouse of Walled Lake), pojala diskuze o vakcíně proti nemoci covid-19 po svém. Prodejci totiž představili speciální prodejní akci nazvanou Pot for Shots (Tráva za vakcínu), aby motivovali své zákazníky k očkování.

    Každý, kdo do prodejny přijde s potvrzením o očkování proti covidu-19, dostane připraveného jointa. Uvádí to server Detroit Metro Times. „Naším cílem je zvýšit povědomí o tom, jak důležitá je vakcinace pro to, aby v naší komunitě už konečně skončila ta příšerná pandemie,“ komentuje netradiční očkovací kampaň majitel obchodu Jerry Millen a dodává: „Podporujeme bezpečné a zodpovědné používání marihuany ve víře v začátek konce téhle zákeřné nemoci.“

    Stát Michigan legalizoval prodej a konzumaci marihuany pro rekreační využití v roce 2018. V 11 amerických státech, kde je možný i její volný prodej, podle dat časopisu Forbes pak loni kvůli pandemii vzrostla spotřeba marihuany průměrně o desítky procent.

  • V Egyptě objevili archeologové 3000 let staré pohřebiště. Objev podle nich přepisuje historii místa

    18. leden 2021
    Naleziště v egyptské Saqqaře

    V egyptské oblasti Saqqara, která je vzdálená zhruba 32 kilometrů od Káhiry, nalezli archeologové rozsáhlé pohřebiště. Jde o vůbec nejstarší archeologický objev v tamní lokalitě. Nález šachty s více než stovkou dřevěných rakví z období Nové říše podle expertů přepíše dosud známou historii regionu. O události informuje web CNN.

    Na více než stovce nalezených rakví jsou nakreslené obrazy bohů uctívaných v době Nové říše a výjevy z egyptské Knihy mrtvých, které měly pomoci zemřelým dostat se na onen svět. Podle archeologů objevy dokazují, že Saqqara byla využívána jako pohřební oblast během Nové říše, tedy v období mezi 16. a 11. stoletím před naším letopočtem.

    Nejnovější archeologický nález je součástí naleziště, kde v září minulého roku vědci objevili i 13 zachovaných sarkofágů, které byly více než dva a půl tisíce let staré. V oblasti Saqqara objevili archeologové pod vedením Zahi Hawasse společně s rakvemi i pozůstatky pohřebního chrámu královny Nearit, manželky krále Tetiho z 1. dynastie Staré říše.

    „Nové objevy přepíšou historii tohoto regionu, zvlášť to, co víme o 18. a 19. dynastii Nové říše, během kterých byl uctíván král Teti a obyvatelé byli pohřbíváni okolo jeho pyramidy,“ dodávají archeologové o novém nálezu.

    Archeolog Zahi Hawass na nalezišti v egyptské Saqqaře
    Z naleziště v egyptské Saqqaře
  • Uklidňující výhled z okna. Když vás nudí ten váš, web WindowSwap vám vybere jiný

    18. leden 2021
    Zkuste třeba na stránkách tento výhled s šuměním příboje

    Průzračná laguna v Karibiku, poklidná pastvina v Tyrolsku nebo deštivý den na ulici anglického maloměsta. Všechny takové výhledy si na stránce WindowSwap můžete vystřídat během několika minut. Manželé Sonali Ranjit a Vaishnav Balasubramaniam totiž představili tento karanténní projekt, který umožňuje vybrat si ve vašem prohlížeči okno z celého světa a skrz něj pak několik minut sledovat, co se vlastně „venku“ děje.

    Nápad na webovou stránku, kde je možné nasát atmosféru z celého světa, se zrodil v hlavách zmíněných manželů během karantény. Začal je totiž nudit stereotyp jejich vlastního bytu v Singapuru. „WindowSwap slouží k tomu, aby zaplnil prázdnotu všech srdcí, které teď prahnou po cestování, a to tak, že se budeme moci na chvíli podívat skrz okno někoho jiného kdekoliv na světě,“ upřesňují autoři účel stránky. Webová služba WindowSwap je proto plná ambientních zvuků a ASMR podnětů. Atmosféra webu tak teď ze všeho nejvíc připomíná terénní nahrávky (field recordings) ve vizuální podobě.

    Dobrá zpráva je, že pokud vás omrzí i výhledy, které nabízí stránka, můžete na ni přispět vlastním výhledem. Stačí jenom nahrát desetiminutové statické video natáčené na šířku.

  • Plavecký stadion v Podolí se stal kulturní památkou

    18. leden 2021
    Plavecký bazén Podolí

    Podolský plavecký stadion zařadilo ministerstvo kultury v prosinci mezi kulturní památky. Na svém webu to uvádí Národní památkový ústav.

    Národní památkový ústav ve zprávě na webu vyzdvihuje, že plavecký stadion v Podolí je „kvalitní architekturou sportovní stavby velkorysé konstrukce v bruselském stylu“, a za unikátní považuje budovu bazénové haly, kterou tvoří železobetonové nosníky.

    Stavba areálu podle návrhu architekta meziválečné avantgardy Richarda F. Podzemského byla dokončena v roce 1965 a do dnešního dne stihla hostit několik evropských i republikových mistrovství v plavání nebo skocích do vody. S využitím podolského bazénu se dokonce počítalo, když se Praha ucházela o pořádání olympijských her v roce 1980.

    Podle nejnovějších dat plavecký stadion průměrně navštíví zhruba milion lidí za rok. Do areálu kulturní památky patří padesátimetrový krytý bazén se skokanskou věží a dva venkovní bazény. Vstup do prostor stadionu zdobí reliéf Plavce od Miroslava Chlupáče a uvnitř areálu se nachází i plastika Slunce od Vladimíra Janouška nebo mozaika Aloise Fišárka, jak zmiňuje web Alarmu.

    Historické fotografie areálu zveřejnila i stránka Architektura 489.

    Plavecký stadion Podolí na historickém snímku
  • Mořská tráva pomáhá čistit moře od plastů

    15. leden 2021
    Neptunova tráva

    Mořské trávy pomáhají redukovat plastové znečištění. S takovým zjištěním přichází nová vědecká studie publikovaná v časopise Scientific Reports. Výzkumníci zjistili, že mořská tráva v pobřežních oblastech zachycuje plastové částice a ty se díky ní dostávají z vody ven. Podle studie dokážou tyto rostliny bez lidské pomoci každý rok ve Středomoří zachytit téměř 900 milionů plastových částí.

    Není ale jasné, jestli sběr plastu poškozuje samotnou mořskou trávu. Hlavní autorka výzkumu Anna Sanchez-Vidal z barcelonské univerzity popsala agentuře AFP proces jako „nepřetržité čištění plastových nečistot z moře“. Mořská tráva je jeden z klíčových ekosystémů, absorbuje oxid uhličitý a vylučuje kyslík a je taky útočištěm pro stovky druhů ryb.

    Existuje asi sedmdesát druhů mořských trav. Výzkumníci zkoumali ten, který se vyskytuje ve Středozemním moři a říká se mu Neptunova tráva. Zjištěním se věnuje britský The Guardian.

    Plastový odpad v mořích je bobtnajícím problémem. The Guardian připomíná dřívější data, podle kterých se denně do Středozemního moře dostane asi 730 tun plastového odpadu, nejvíce z Turecka a Španělska.

    Uhynulá Neptunova tráva, v té se plastové částice dostávají na břeh
  • Kubánský vrátný píše básně o celém světě, nikdy ale neopustil rodnou zemi

    15. leden 2021
    Kuba - Kubánec

    Je autorem tisíců básní o městech na celém světě. Kubánec Luis Martinez popisuje vzdálená místa barvitým jazykem, jako by je dobře znal z vlastní zkušenosti. Opak je ale pravda. Martinez nikdy nepřekročil hranice své rodné země.

    Kubánské městečko Trinidad je zapsané na seznamu UNESCO. Je známé svými dlážděnými ulicemi nebo pastelově zbarvenými paláci. Na náměstí Plaza Mayor sedává s tužkou a blokem Luis Martinez. Posledních dvacet let pracuje jako vrátný na místním autobusovém nádraží. Jeho vášní je ale poezie. Baví se s turisty a po nocích studuje staré atlasy. Z toho, co se takto dozví, potom píše básně.

    „Tady mám čtrnáct sešitů a další mám doma,“ ukazuje Martinez, kam si svoje díla zaznamenává. „Napsal jsem více než tři tisíce básní o městech na všech světadílech,“ dodává kubánský básník. Jeho příběh zaujal zpravodajský web britské BBC.

    Pro obyvatele Kuby bylo po dlouhá desetiletí prakticky nemožné cestovat za hranice země. A i když se pravidla v roce 2013 uvolnila, hlavně pro starší lidi, jako je Luis Martinez, je cestování stále nedostupné. Hlavně kvůli nedostatku peněz. Kubánský poeta se tak stále za hranice ostrova dostane jen čtením knih a studiem map. A hlavně tím, že se o městech a cestování baví s lidmi, kteří se u něj na náměstí zastavují.

  • Anglický fanoušek kriketu čekal na Srí Lance deset měsíců na zápas národního týmu

    15. leden 2021
    Anglický fanoušek kriketu Rob Lewis čekal na Srí Lance deset měsíců na zápas národního týmu

    Na Srí Lanku přiletěl sedmatřicetiletý Angličan loni 13. března. V letadle se sice dozvěděl, že zápas národního kriketového týmu byl kvůli pandemii koronaviru zrušen, Rob Lewis se přesto rozhodl zůstat. A na zápas si počkal dlouhých deset měsíců.

    Zápas se nakonec ve městě Galle hrál ve čtvrtek 14. ledna, kvůli koronavirovým opatřením ale bez diváků. Rob Lewis přesto viděl alespoň jeho část, tu sledoval z hradeb historické pevnosti, která je u kriketového stadionu. Zážitek ze hry sportovní nadšenec sdílel na svém twitterovém účtu.

    „Je to tady, deset měsíců jsem o tomhle snil,“ napsal Lewis, který si stihl zazpívat hymnu anglického národního mužstva, potom ho policie vyvedla. Na hradby se Lewis vplížil ještě jednou. Tentokrát v reflexní vestě a ochranné přilbě, aby vypadal jako jeden z dělníků, i tak ho ale policisté odhalili. Příběh fanouška kriketu popisuje několik světových zpravodajských webů, včetně Belfast Telegraph.

    Měsíce čekání se oddaný fanoušek a profesí web designér na Srí Lance rozhodně nenudil. Adoptoval si toulavého psa, žil na pláži a stal se z něj DJ. Hrál pod uměleckým jménem DJ Randy Caddick, kterým chtěl připomenout odkaz bývalého anglického nadhazovače Andyho Caddicka.

  • Lidé si objednávají Japonce jako společníka. Ten nic neumí, ale může je vyslechnout

    14. leden 2021
    Shoji Morimoto

    Pětatřicetiletý Shoji Morimoto nabízí v Japonsku velmi speciální službu. Zájemci si ho mohou na určitou dobu pronajmout, aby jim udělal… A o to právě jde. Lidé si ho platí za to, že nedělá nic. Nemá žádné zvláštní schopnosti. Umí jen naslouchat a zabývat se jednoduchými věcmi, což však mnohým lidem stačí ke štěstí. Informoval o tom server The Times.

    službách tohoto podnikavého muže nejlépe vypovídá samotný popis, který si můžete přečíst na jeho profilu: „Najměte si člověka (mě), co nic nedělá. Jsem pořád k dispozici. Nebudu dělat nic jiného než jíst, pít a dávat krátké odpovědi.“

    Morimoto svou službou prosperuje už tři roky. Všechno začalo, když dal na Twitter jeden krátký, nevinný tweet: „Nabízím sám sebe jako člověka, který nic nedělá, k pronájmu. Je pro tebe těžké jít sám do obchodu? Chybí ti hráč do týmu? Potřebuješ někoho, kdo by ti držel místo? Mohu dělat pouze snadné věci.“

    Nejdříve službu poskytoval zadarmo. Poptávka ale byla tak vysoká, že ji potřeboval nějakým způsobem regulovat. Proto nakonec svoji společnost zpoplatnil. Originální pracovní zaměření muži nakonec přineslo jak skromný přivýdělek, tak slávu na sociálních sítích – například na Twitteru má už 269 tisíc sledujících.

    A k čemu všemu ho lidé využívají? Seznam všech možných aktivit je opravdu pestrý. Jednou se může jednat o úplně obyčejný oběd. Někdy jindy o něco sofistikovanějšího, třeba chytání motýlů nebo pózování pro fotky na Instagram. V jednom případě měl dokonce vyzvednout člověka, co se pokusil o sebevraždu, z nemocnice. Měl s ním pak dojet na místo, kde chtěl předtím sebevraždu spáchat. Taková práce tedy nemusí být zrovna peříčko, o čemž svědčí i zakázka pro člověka, který si Morimota pronajmul, aby mu vyprávěl, jak vykonal vraždu. Nic pro slabé žaludky!

  • Archeologové objevili v Indonésii nejstarší jeskynní malbu na světě. Jedná se o více než 45 tisíc let staré prase

    14. leden 2021
    Prase bradavičnaté z indonéského ostrova Sulawesi je nejstarší jeskynní malbou na světě. Odborníci stáří odhadují na 45 500 let, malba by však mohla být ještě starší

    Archeologové objevili na indonéském ostrově Sulawesi nejstarší dochovanou známku života člověka v tomto regionu a zároveň také nejstarší jeskynní malbu na světě. Jedná se o výjev znázorňující prase bradavičnaté, jehož stáří je archeology odhadováno na 45 500 let. Badatelé dokonce připouští, že může být ještě starší. Objevu se věnuje studie zveřejněná v časopise Science Advances.

    Spoluautor studie Maxime Aubert sdělil Francouzské tiskové agentuře, že malba byla objevena už v roce 2017, a to doktorandem Basranem Burhanem. O výsledku archeologického výzkumu tohoto artefaktu informuje server The Guardian.

    Tento významný nález nám může pomoci vyplnit některá hluchá místa, která má lidstvo ve své zdokumentované historii. Například se má za to, že do Austrálie přišli první lidé před 65 tisíci lety. Nalezené artefakty nám mohou napovědět, kudy se na nejmenší kontinent světa dostali. Pravděpodobně museli projít regionem Wallacea, jehož součástí je právě indonéský ostrov Sulawesi.

    Ale vraťme se zpět k malbě prasete bradavičnatého. Nad jeho pozadím vědci objevili ještě dva otisky rukou. Ty měly pravděpodobně symbolizovat další dvě prasata, která byla mezi sebou v určité interakci, kterou mělo velké prase pozorovat. Alespoň tak to popsal Guardianu spoluautor studie Adam Brumm.

    Indonéští předci, kteří malbu měli vytvořit, nebyli pravděpodobně žádní neandrtálci či jiní naši předchůdci z rodu homo. Náleželi ke stejnému druhu jako my, tedy k rodu homo sapiens. Měli tak i stejné schopnosti a dovednosti. Vědci se chystají v budoucnu tuto hypotézu ověřit pomocí testů DNA. Jako vzorek jim mají postačit stopy slin, které se na zeď jeskyně dostaly pliváním barvy.