Vztahy, samota i temnější období života. Lukáš Vydra otevřeně v Bojs

Kariéru nadějného hokejisty z Kadaně ukončila mononukleóza. Poté se Lukáš začal víc věnovat hudbě a psaní. Jeho dospívání přitom provázel zvláštní rozpor. Hodně četl a věnoval se vrcholovému sportu, zároveň se rád pral a kolem skejtu a rapu se dostal i do prostředí drog a kriminality. „Vždycky jsem měl ten rozpor v sobě. Lákalo mě to k temnější straně ulice,“ vzpomíná v nové epizodě Bojs.

V rozhovoru jde Vydra hodně do hloubky a otevřeně přiznává i vlastní chyby. Vzpomíná například na období po konci dlouholetého vztahu, kdy se podle svých slov nechoval hezky. „Vyrovnávání se s tím obdobím ve mně je dodnes. Pořád cítím takovou hořkou pachuť,“ přiznává. Mluví také o melancholii a pocitu osamění, které se výrazně propisují do jeho tvorby. Samota ho provází už od dětství. Někdy mu přináší klid a prostor pro psaní, jindy podle něj vytváří „neviditelnou stěnu“ mezi ním a okolím.

Právě vlastní chyby a zkušenosti ho přivedly také k přemýšlení o vztazích a dospělosti. Přiznává, že kvůli výkonu a kariéře v minulosti partnerské vztahy zanedbával. Postupně ale zjistil, že pracovní úspěch blízkost nenahradí. „Ono tě to neobejme. Nějaké peníze na účtu jsou fajn, ale co s tím?“ Také o vlastních emocích se podle svých slov učil mluvit až postupně, především díky ženám ve svém životě. Bývalá partnerka ho přivedla i k terapii. „Jsem rád, že se to konečně učí taky muži. Myslím, že bychom si v tom měli vzít příklad ze žen.“

Jak se Lukáš Vydra vyrovnává se samotou? Proč nevzpomíná rád na některá období svého života a co se musel naučit o vztazích a vlastních emocích? Poslechněte si celý díl Bojs.