Wild Beasts na desce Boy King oprášili kytary a vzpomínají na adolescentní léta

3. srpen 2016

Wild Beasts se na páté studiové desce Boy King pokouší opustit škatulku art-rockovové či indie-popové kapely. Podnikají riskantní skok do machistických rockových vod, vůči kterým se na dosavadních čtyřech albech ostentativně vymezovali. Jejich odvážný krok se ale úplně nevydařil.

„Zakládali jsme kapelu, abychom byli potrhlý, zženštilý art band, který reagoval na hyper maskulinní agresivní rocková gesta. Teď se ale stáváme kapelou, kterou jsme na začátku vlastně nechtěli být,“ popsal v rozhovoru pro britský deník Independent frontman Hayden Thorpe. Mírný odklon od lehce kýčovitého dokonalého popu byl znatelný už na předešlém albu Present Tense, kde poprvé došlo na těžké retro synťákové plochy. Na Boy King k tomu přibyly ještě ostřejší kytarové party, naopak náladotvorný klavír buď úplně zmizel, nebo je potlačen. Na novém zvuku se podepsala spolupráce s rockovým producentem Johnen Congletonem. Kapela na desce Boy King nelpí na vyumělkovaném a do posledního detailu kontrolovaném zvuku. Podle Thorpa je to zásluha právě producenta, který kapelu přesvědčil, že si může dovolit uměleckou aroganci a pracovat s nedopracovanými či jakoby odbytými stopami.

Nejlepší skladbou je snová Celestial Creatures, v níž se daří výborně sladit kytary s elektronickými podklady. Malou reminiscencí na trademarkový zvuk Wild Beasts je pak výborný song Dreamliner, který by stejně dobře zapadl na poslední desku Alt-J. Zajímavým nahlédnutím do duše Wild Beasts je bonusový track Boy King Trash. Posluchači v něm mohou objevit nedokončené fragmenty některých skladeb z desky. Pozoruhodná je původní podoba songu Tough Guy. Ten zní jako křehká klavírní píseň, přitom ve finální verzi je z ní poměrně přímočarý indie-rock.

03679405.jpeg

Nová taktika „méně je více“ ale kapele ne vždy vychází. Kupříkladu skladbu Ponytail můžeme bez problému zařadit na pomyslnou černou listinu kapely. Kapela do ní přimíchala otřesný šmoulovský backing vokál, který se táhne celou skladbou. Některé skladby pak překvapí jistou zvukovou prázdnotou. To je případ songu Get My Bang. Tři a půl minuty naplní jen alternující zpěv Thorpea a Fleminga, bicí a nenápadné synťáky. Jenže člověku v hlavě nezůstane nic, co by stálo za to si pamatovat. Deska se dá rozdělit na dvě odlišné poloviny. V jedné se kytarovo-elektronická symbióza osvědčuje, v té druhé spíše vyvolá rozpačité pocity.

Boy King je pro Wild Beasts jakési stýskání po období puberty, ve kterém kytara a distorze hrála úlohu zbraně proti dospělosti. Těžko říct, jestli fanoušci ocení nový zvuk kapely ala „Foals meet Disclosure“. Boy King na mnoha místech funguje skvěle a působí svěže, ale stejně tak tu dochází k momentům, kdy se posluchač za kapelu cítí trapně.

Hodnocení: 65 %
Wild Beasts – Boy King (Domino, 2016)

autor: Michal Polák
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.