Z domu otroctví do zaslíbené země. Černé církve, černá teologie osvobození i duchovní inspirace hnutí Black Lives Matter
V celých Spojených státech se odehrávají dramatické protesty proti policejnímu násilí a systémovému rasismu. Je to dobrá příležitost podívat se na spiritualitu afroamerické menšiny ve Spojených státech a duchovní reflexi útlaku, který k její zkušenosti neodmyslitelně patří.
První rovinou jsou tradiční takzvané černé církve, které začaly vznikat v 18. století. I když bylo křesťanství primárně náboženstvím otrokářů, i pro otroky se stalo atraktivním mimo jiné důrazem na rovnost všech lidí jakožto Božích dětí. Jak zdůrazňuje odbornice na náboženské tradice africké diaspory Lenka Phillippová z Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy, je pro černé církve typická například ústřední role knihy Exodus a příběhu o vyvedení Izraelitů z Egypta – tedy příběh o vysvobození z otroctví.
Dnes se podle Phillippové dá předpokládat, že se drtivá většina afroamerických protestujících k tradičním černým církvím hlásí, přesto není jejich role tak významná – ale jak Lenka Phillippová upozorňuje, ani v 60. letech nebyly tyto církve tak zásadní, jak by se na první pohled mohlo zdát. Postava baptistického pastora a teologa Martina Luthera Kinga svádí k představě o tomto hnutí o jako jednoznačně křesťanském jevu. Právě Martin Luther King spolu s dalšími spřízněnými (převážně afroamerickými) křesťany a křesťankami založil Progresivní baptistickou konvenci, která boj za občanská práva jako jedna z mála jednoznačně podporovala a jako jedna z mála podporuje i aktuální protesty.
Black Lives Matter má ke hnutí 60. let nicméně komplikovaný vztah i kvůli jeho jednoznačně protestantské image, spojené i s tím, že v jeho čele stáli pouze muži dostatečně úctyhodní pro širokou společnost své doby. Zástupci Black Lives Matter sice křesťanství neodmítají, ale je pro ně důležité větší zastoupení například LGBTQ lidí a žen. S tím souvisí i další zajímavá rovina jejich spirituality: znovuobjevování někdy už téměř ztracených tradic afrického čarodějnictví a africké diaspory, afroamerického lidového léčitelství a s tím spojených specifických duchovních důrazů.
Zajímá vás víc? Pusťte si celý pořad!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
