Z Hudebních masakrů až do finále Startéru? Drag queen Miss Petty místo oslav řeší syndrom podvodníka
Málokdo zapůsobil na českou hudební scénu tak silně jako David Daniel a jeho drag queen alter ego Miss Petty. Za půl roku stihl vydat několik skvělých singlů, ve kterých řeší celní přirážku při online nakupování, ale i nadváhu. Miss Petty přináší na nezávislou scénu energii a sebevědomí. Má to ale háček.
„Začínal jsem v Hudebních masakrech,“ přiznává David. Určitě si pamatujete slavný blog, který si liboval v trapasech českých hudebníků. Vybíral geniální interprety, kteří ochromovali posluchače svou bizarní prezentací, neschopností sebekritiky nebo přehnanými ambicemi.
„To, co dělám dneska, není zas tak jiné než to, co jsem dělal před x lety. Takže fakt, že dneska to úspěšné je… říkám si – já jsem pořád ten člověk, co byl v Hudebních masakrech. Jak je možné, že předtím jsem si zasloužil Masakry, a dneska reálně někdo poslouchá mou hudbu a má o ni zájem?“ ptá se David. Sám si odpovídá, že možná dnes lépe ví, co vlastně chce dělat, co svou hudbou chce říct. Pořád si ale vyčítá, že neumí hrát na deset synťáků zároveň.
David je už nějakou dobu hodně úspěšný v dragu, jeho účast ve Startéru ale potvrdila hlavně jeho hudební talent. Songwriting byl přitom pro Miss Petty dlouhou dobu jenom třešinka na dortu. Způsob, jak se vymezit vůči ostatním. Kdy se z hudby stala nejdůležitější věc? A nemůže se stát, že se Miss Petty nakonec zbaví dragu a bude pokračovat pouze s hudbou?
Související
-
Můj drag je fuck you těm, co se mi smáli, že jsem tlustej a zženštilej, říká drag queen Miss Petty
„Drag je pro mě úplný osvobození, protože všechny ty věci, za který se mi lidi smáli, vezmu a udělám z nich tu největší přednost,“ popisuje David Daniel aka Miss Petty.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.