Z jako zoufalství, B jako bůh. Sheila Heti v nové knize rozřezává život podle abecedy
Kanadská spisovatelka Sheila Heti na jednotlivé věty rozstříhala své deníkové zápisky, které si vedla deset let. A věty poskládala podle abecedy. Jak to dopadlo? O tom si povídají v nové epizodě Litu Honza Dlouhý s Evou Soukeníkovou.
„Výsledek je koláž všech výroků, myšlenek, situací, zpovědí. A jsou seřazené zdánlivě nelogicky,“ popisuje Honza. V jednotlivých kapitolách tak vznikají různé rytmické i tematické celky, přestože původně na sebe věty nenavazovaly, teď spolu dávají nový smysl.
„Sheila Heti si vždycky dost inovativně hraje s formou. V Mateřství házela mincemi, v Abecedních denících rozstříhala své deníkové zápisky,“ připomíná Eva první knihu Sheily Heti, která vyšla v českém překladu. „Nikdy ale přes formu text neztrácí hloubku,“ dodává.
V Mateřství zkoumala otázku „mít či nemít děti“, té se sice dotýká i v Abecedních denících, přidává ale další témata lidské každodennosti. „Jsou to témata vztahů, lásky, nebojí se mluvit explicitně o sexu. Zamilovanost nebo crushe jsou pro ní důležitou součástí života, který mu vytváří rytmus a ten právě přenáší do těch poskládaných vět,“ říká Eva v nové epizodě Litu.
Jak moc si s námi autorka hraje? Jak moc se před námi „obnažuje“? Proč Honzovi Sheila Heti připomíná Carrie Bradshaw a proč ji Eva připodobňuje k Dakotě Johnson? Poslechněte si nový Lit, včetně ukázek z knihy, v přehrávači nad textem nebo v podcastových aplikacích.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
