Z Mount Everestu je hora plná odpadků, výkalů a horolezecké výbavy. Uklízejí hlavně šerpové

22. červen 2018

Nejvyšší vrchol světa Mount Everest se podle místních obyvatel proměnil ve skládku. Informovala o tom agentura AFP. Cestu na vrchol lemují plastové obaly, opuštěné stany, spací pytle nebo kyslíkové lahve a další horolezecké vybavení. Velký problém jsou i splašky. Okolní státy i dobrovolníci z celého světa se sice snaží odpadky uklidit, ale kvůli extrémním podmínkám to není jednoduché.

Nepál se snaží turisty a horolezce motivovat k úklidu tím, že jim za každý kilogram odpadků vrátí sto dolarů z poplatku za vstup do oblasti nejvyšší hory světa. Aby horolezci mohli na Everest vylézt, musí zaplatit poplatek 100 tisíc až 2 miliony korun. 

Vidina levnějšího výstupu horolezce evidentně nemotivuje, odpadky dolů údajně nosí jen málo z nich. Uklízet se snaží hlavně šerpové, s rostoucím zájmem o výstup na Everest míří na horu i méně zdatní horolezci a šerpové pak místo odpadků musí nést jejich vybavení.

Ohrožení pitné vody

Nejrizikovější jsou splašky a výkaly. Nad hranicí pěti tisíc metrů se takřka nic nerozkládá a na horu přitom zamířily už desítky tisíc lidí. Paradoxně může problém zhoršit globální oteplování, protože se při odtávání ledovců biologický odpad dostává do ledovcových řek.

Horský vůdce Lakpa Rita Sherpa řekl pro kanál Mezinárodní horolezecké federace, že odtávání znečištěných ledovců snižuje kvalitu vody v ledovcových řekách a do několika let hrozí, že se špinavá voda dostane i do zdrojů pitné vody. Nejde přitom jenom o obyvatele horských oblastí, na vodě z himálajských ledovců je závislých asi 1,5 miliardy lidí z Asie.

12 tun výkalů

Jak se dá tento problém vyřešit? Šerpové a pohraničníci odpad sbírají a z hor ho snesli už desítky tun. Mezinárodní horolezecká federace dokonce před časem vyhlásila soutěž o nejlepší způsob zpracování biologického odpadu. Vítězem se stala bioplynová stanice amerického inženýra Garryho Portera.

Recyklace jen oddaluje odvoz plastů na skládku, musíme se chovat střídmě, vyzývá chemik

Plasty (ilustrační foto)

Svět hledá způsob, jak bojovat se znečištěním plasty, které už podle OSN postihuje celý svět. Evropská komise navrhuje omezení jednorázových plastů jako jsou brčka, kelímky nebo příbory. Je to správná cesta?

Porter v prohlášení k výhře poznamenal, že jen pod základním táborem na Everestu ročně přibude 12 tun výkalů, což podle něj odpovídá ekologické katastrofě. Jeho bioplynová stanice ale dokáže pracovat i v těchto extrémních podmínkách a pokud se osvědčí, bude dodávat energii návštěvníkům tábora i místním obyvatelům.

Na sbírání plastů a horolezeckého vybavení se nejvíce podílejí nepálští šerpové. Ti v loňském roce uklidili dohromady přes 40 tun odpadu různého druhu. Organizace Sagarmatha Pollution Control Committee pak pro letošní rok vyhlásila plán uklidit alespoň 100 tun. Úklid kvůli extrémním podmínkám není ale vůbec jednoduchý.

Vrcholek z kelímků 

Problém se netýká jen Mount Everestu, ale i celé oblasti Himálaje. Server The Hindu.com například popsal případ oblíbené vyhlídky Tiger Hill, ze které je vidět Everest a Kančendženga. Celý vrcholek je pokrytý plastovými lahvemi, jednorázovými kelímky nebo obaly od brambůrků. 

Přitom ani tady není úklid jednoduchý, byť je to podstatně níž než trasa na Mount Everest. Do oblasti se nedostanou popelářská auta, takže se vše musí odnosit na zádech. Indická vláda dokonce varuje, že vytipuje značky, jejichž obaly jsou nejčastěji pohozené v přírodě, a bude chtít po výrobcích kompenzace.

autoři: Ondřej Novák , vis
Spustit audio

Související