Z nepohodlného novináře a levicového intelektuála Kalandry udělali komunisté trockistu. Popravili ho se skupinou Horákové, připomíná historik
Lev Davidovič Trockij byl spolu s Vladimírem Iljičem Leninem hlavním aktérem dění v Rusku v rámci tzv. Velké říjnové socialistické revoluce. Byl to jeden z nejschopnějších a nejtalentovanějších bolševiků, skvělý řečník a měl i charisma. Ani jeho by tehdy nenapadlo, že se kdy dostane do nemilosti, bude uprchlíkem a na příkaz NKVD v roce 1940 zavražděn. A hlavně, že se jeho jméno stane synonymem pro hledání vnitřního nepřítele i v dalších zemích.
Komunistická strana Československa (KSČ) byla založena v roce 1921 a slovy historika Jana Kalouse „byla od počátku limitována řadou nařízení a opatření, která přicházela z Moskvy. Tehdejší politici byli i často na příkaz Moskvy ostrakizováni“.
Jedním z nich byl Záviš Kalandra (1902–1951), talentovaný intelektuál a přesvědčený komunista. Působil jako novinář a redaktor a do rozporu s oficiální linií KSČ, respektive uskupení komunistických stran Komininterna, se dostal poprvé v roce 1931.
Tehdy napsal kritickýtext vůči pruským komunistům, kteří se v rámci plebiscitu s komunisty spojili. Dalším údajným proviněním byl Závišův novinářský text, který se týkal rakouského dění v roce 1934.
Čtěte také
„Byl propuštěn z pozice redaktora Rudého práva a dalších 13 měsíců bez práce. Přijal to a snažil se napravit,“ vysvětluje Kalous.
Kritizoval i vykonstruované procesy v Sovětském svazu – a tak byl v roce 1936 z KSČ vyloučen. Stále se přitom pohyboval v prostředí prvorepublikové levicové elity, hlásil se k surrealismu a avantgardě a mezi jeho přáteli byli básník Jaroslav Seifert, představitel surrealismu Karel Teige, básník Vítězslav Nezval nebo malířka Černínová – Toyen.
Celé období 2. světové války Kalandra strávil v nacistických koncentračních táborech, zatčen byl hned v roce 1939, a přestože byl v zoufalém stavu – což víme ze svědectví další z vězeňkyň Mileny Jesenské –, přežil.
Po válce se vrátil ke své vědecké práci. „Tehdy napsal své nejvýznamnější dílo České pohanství, ve kterém zpochybnil existenci sv. Václava i pravověrnost Kristiánovy legendy,“ popisuje historik.
„Přestože byl komunisty ze strany vyloučen, zůstal ve svém politickém vývoji konzistentní. Ovšem pro komunistický tisk byl nepoužitelný, takže publikoval v tiskovinách sociálně-demokratických a národně-socialistických.“
Trockista?
Zřejmě netušil, že byl už od roku 1945 v „hledáčku“ komunistů, kteří sestavovali ve svém ústředí seznam trockistů. Ti nejdřív nebyli považováni za úhlavní nepřátele, navíc většina občanů – včetně komunistů – neznala význam tohoto označení.
Teorie o revoluci v jedné zemi, nebo permanentní revoluci v rámci revoluce světové, byly zřejmě příliš složité, a tak stačilo, že bylo označení trockista bráno jako nadávka či terč na zádech.
Čtěte také
Kalandra byl zatčen v listopadu 1945 a stal se jedním z obžalovaných ve vykonstruovaném politickém procesu se skupinou Milady Horákové. Podle obžaloby „po osvobození, společně s dalším trockistou Wolfgangem Salusem, zorganizoval skupinu z bývalých trockistů – vyloučených členů KSČ. Jejich politickým cílem bylo co nejvíce brzdit další vývoj socialismu v ČSR“.
Odsouzen byl k trestu smrti a popraven. V roce 1968 byl plně rehabilitován, ale za normalizace se jeho jméno už nemělo nikde objevit. Až v roce 1991 mu byl prezidentem Václavem Havlem udělen Řád TGM I. třídy.
Na otázku pořadu Jak to bylo doopravdy, zda trockismus nebyl v poválečném Československu záminkou pro vraždu komunistů z vlastních řad, host pořadu historik Jan Kalous odpovídá: „Byl. Jako trockista byl intelektuál a bývalý komunista Záviš Kalandra popraven. Řada dalších byla perzekvována, ale na popravišti neskončila.“
Celý pořad Ivany Chmel Denčevové najdete v audiozáznamu.
Související
-
Kdo byla Milada Horáková?
Coby doktorka práv iniciovala v roce 1925 založení právnické sekce sdružení vysokoškolsky vzdělaných žen.
-
Lída Rakušanová: Milada Horáková. Zavražděna nejen komunisty
Méně než 24 hodin života zbývalo touto dobou před 70 lety Miladě Horákové, jedné z nejstatečnějších osobností demokratické politické scény první poloviny minulého století.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
