Z vybydlené stavby domov pro autisty. Navrhl ho architekt Petr Pinkas
Lidé s autismem nemohou říct, co chtějí. Když jsou v nepohodě, často si ubližují nebo něco zničí. Architekt Petr Pinkas se snažil o jejich potřebách zjistit co nejvíc. V novém domově v Měšicích „budou žít životem podobným jako v rodině.“
Najít bydlení pro lidi s autismem je skoro nemožné, v pořadnících jsou stovky lidí, mnoho z nich se nikdy nedočká. Teď ale vznikl jeden nový domov v zámeckém parku v Měšicích. Původně to byl dům pro zahradníka, později zpustl. Nedávno prošel citlivou památkovou obnovou a vedle něj vznikla současná přístavba. Bude tu bydlení pro čtyři klienty, zázemí pro asistenty, v nové budově ještě jednou lůžko pro krátkodobé pobyty a také herna.
Jak tam budou lidé s autismem žít? „Život v takovém bytě měl vypadat jako náš život, co se týče barev, materiálů, příjemnosti, a neměl by vykazovat žádné speciality. Zároveň jsou tam chvíle, kdy dochází k dynamickým až agresivních projevů destrukce nebo sebedestrukce,“ říká architekt Petr Pinkas, který má studio Mitis.
Proto tu jsou kovové pozinkované dveře nebo WC z nerezu. Jak to udělat, aby prostředí zároveň vypadalo příjemně? „Hodně jsem si pomáhal kombinací materiálů a barev. Když použijeme kovové dveře, tak je to potřeba vykompenzovat nějakou radostí, takže jsou tam modré podlahy nebo starorůžové stěny,“ popisuje architekt. Jak si poradil se sušákem na ruce a zástěnou ke sprchovému koutu? To vše se totiž musí promyslet. Vznik domova v Měšicích inicioval spolek Děti úplňku, provozovat ho bude NAUTIS.
Petr Pinkas navrhl také svůj rodinný dům v Nižboru. I o něm jsme mluvili v Bourání. Kolik je na rodinný dům potřeba peněz? Plus pár dalších rad pro bydlení.
Petr Pinkas i doma pracuje upravený, v kvalitních džínách a triku: „Kdybych to takhle neudělal a pracoval v pyžamu, tak bych celou dobu věděl, že jsem něco odfláknul.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
