Z vyjetého oleje bioplasty a ochucovadla – čeští vědci jsou lídry v nových technologiích recyklace

23. září 2019

Čeští vědci uspěli v nejnáročnější světové konkurenci stovek návrhů hned ve dvou celoevropských programech. V projektu WaysTUP!, který řeší v mezinárodním složení celkem 27 vědeckých subjektů a firem, získali prestižní grant a budou se podílet na recyklaci olejových odpadů evropských měst.

Mezinárodní projekt WaysTUP! hledá nové cesty, jak přeměnit městských bioodpad na nové produkty. Použité fritovací oleje, kávovou sedlinu nebo biologický odpad z domácností by měl přetvářet na potravinářské přísady, ochucovadla nebo třeba biologická rozpouštědla.

Češi budou v projektu hlavními řešiteli. Získání grantu ve výši devíti milionů eur označují za obrovský úspěch a výsledek mnoha let výzkumu. I ve druhém programu, Eurostars, se čeští vědci prosadili společně se čtyřmi partnery s projektem, který se zaměřuje na vývoj a aplikaci nových materiálů v elektronice. Na výzkum a vývoj teď dostanou jeden a půl milionu eur. Jak upozorňuje environmentální web enviweb.cz, české vědce, kteří v obou případech pocházejí ze společnosti NAFIGATE, zabývající se biotechnologiemi, řadí úspěchy v obou programech na špičku evropských technologických firem. 

Spustit audio
  • Digitální technologie tolik nezatěžují životní prostředí. Zvyšuje se totiž jejich účinnost

    25. červen 2021
    internet - sociální sítě - mobil

    Technologické společnosti a jejich datová centra nebo bitcoin nespotřebovávají tolik elektřiny, kolik jsme si mysleli. Stejně tak streamování videa v nízké kvalitě nepomáhá snižovat spotřebu. To jsou některé ze závěrů dvou amerických vědců, podle kterých internet není tak energeticky náročný.

    Jonathan Koomey a Eric Masanet se jako vědci zabývají technologiemi, spotřebou energie a životním prostředím. Bývalí výzkumníci z laboratoře v Berkeley publikovali ve čtvrtek v akademickém časopise Joule komentář-analýzu, ve které si kladou za cíl usměrnit debatu o dopadu technologií na životní prostředí. Podle výzkumníků totiž pandemie koronaviru přiměla lidi více používat technologie, stejně tak ale otevřela debatu o environmentálních dopadech moderních výdobytků. Vědci se ale bojí zavádějících výroků, umocněných často sociálními sítěmi.

    Koomey a Masanet sice říkají, že odborníci varování před nadměrnou energetickou zátěží digitálního světa míní dobře, často ale opomíjí, s jakou rychlostí se vyvíjí efektivita technologií. Jako jeden z příkladů uvádějí streamování videa v nízké kvalitě. Jakmile se takové video přehrává, kvalita má minimální vliv na spotřebu. Některé rady ale podle nich tvrdily opak.

    Ve své analýze vědci také porovnávali údaje dvou mezinárodních operátorů – Telefónicy a Cogenu. Za covidový rok 2020 tyto dvě společnosti sice zaznamenaly nárůst v používání technologií, energetická spotřeba naopak klesala. „Sice používáme mnohem více data, zároveň jsme ale čím dál efektivnější,“ řekl Koomey pro New York Times.

    Vědci zároveň upozorňují, že v případě cloudových datový center spotřeba sice rostla, to si ale vysvětlují přechodem společností na větší, a hlavně efektivnější cloud.

    Koomey a Masanet kritizovali také článek, který předpovídal environmentální dopad bitcoinu na několik desetiletí dopředu. Predikce je ale podle autorů komentáře možné vytvářet maximálně na další dva tři roky, a to kvůli neustále se měnící dynamice technologického vývoje. Vědci jsou ale v případě bitcoinu na pozoru. Těžba kryptoměny je totiž stále obestřena tajemstvím – například i kvůli tomu, že velká centra kryptoměn se nacházejí v Číně nebo Rusku.

  • Nešer Ramla Homo. Vědci našli nového předka člověka

    25. červen 2021
    Ostatky nového druhu člověka Nešer Ramla Homo nalezené v Izraeli

    Izraelští vědci objevili nový druh lidského předka. Pomohlo jim k tomu studium zkamenělých kostí, které vykopali na pozemku poblíž cementárny ve středním Izraeli. Podle výzkumníků ze dvou izraelských univerzit by tato zjištění mohla přinést čerstvý pohled na poznatky o původu člověka.

    Archeologové našli kousky lebky a spodní čelisti se zuby, které by mohly být staré okolo 130 tisíc let. Ostatky objevil doktor Yossi Zaidner z Hebrejské univerzity, když prozkoumával oblast cementárny v Nešeru poblíž města Ramla. Podle toho také vědci nový druh pojmenovali – tedy Nešer Ramla Homo. Kosti badatel našel v osmimetrové hloubce mezi zbytky kamenných nástrojů a zvířecími pozůstatky.

    Analýza ukázala, že ostatky nepatří ani druhu Homo sapiens, ani neandrtálcům, což byl jediný další druh, o kterém si vědci mysleli, že v oblasti žil. Kosti tudíž patří něčemu mezi tím – dosud neobjevenému předchůdci člověka. Odborníci odhadují, že nový druh mohl žít po boku Homo sapiens přes více 100 tisíc let. S největší pravděpodobnosti se i křížili.

    Podle studie se druh Nešer Ramla podobá neandrtálcům. O nich vědci ale dosud předpokládali, že pochází z Evropy. Nové zjištění z Izraele by tak mohlo tento převládající názor vyvrátit.

    Experti zároveň nikdy nebyli schopni vysvětlit přítomnost genů Homo sapiens v DNA neandrtálců v Evropě. Nešer Ramla by mohl záhadu objasnit. „Na základě toho můžeme vyvodit, že Nešer Ramla je ve skutečnosti velká skupina, která žila již velmi brzy a je předchůdcem evropského neandrtálce,“ vysvětluje Hila May, antropoložka z telavivské univerzity.

    Výzkumnice dodává, že čelist byla bez brady a lebka plochá. Zároveň 3D analýza vyvrátila příbuznost s jiným druhem. Podle May ale získali shodu s ještě staršími lidskými fosiliemi, které našli v jiné části Izraele a se kterými si vědci doteď nevěděli rady. „Izrael sloužil jako jakási křižovatka mezi Afrikou, Evropou a Asií. Mísily se tu různé lidské populace a potom se rozšířily do dalších částí starého světa,“ vysvětluje Rachel Sarig z Univerzity v Tel Avivu.

  • Venuše se Zemi podobá více, než jsme si mysleli. Její výzkum může pomoci vyjasnit naši vlastní minulost

    24. červen 2021
    Venuše

    Vědecká studie publikovaná v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences dokazuje, že Venuše je podobná Zemi ještě jinak než hustotou a velikostí. Vědci ze Severní Karolíny zjistili, že Venuše disponuje stejně jako naše planeta tektonickými deskami, které se stále pohybují. Kostky zemské kůry, které vědci přirovnávají k rozbitým kusům ledu, dokazují, že docházelo k tektonické deformaci, která byla způsobena vnitřními procesy planety.

    Vědci se původně domnívali, že se litosféra Venuše nehýbe, stejně jako je tomu v případě Marsu či Měsíce. Radarové snímky ale zachytily místa, kde se litosférické desky hýbaly a točily kolem sebe. Stejně to funguje i na Zemi. „Tektonické desky jsou řízeny tepelným prouděním v plášti Země. Plášť je horký či studený na různých místech. Hýbe se a některé tyto pohyby se přesunou na povrch Země ve formě pohybu desky,“ vysvětluje odborník na planetární výzkum a spolutvůrce studie Paul Byrne.

    I na Venuši tak můžeme najít povrchové deformace, které naznačují, že podobně jako naše planeta stále prochází geologickými změnami, přestože pohyb desek je jiný. Toto nové zjištění může vědcům pomoci pochopit geologii dalších planet Sluneční soustavy.

    Díky těmto zjištěním navíc není vyloučeno, že se v budoucnu dozvíme také něco dalšího o historii samotné Země. Je totiž docela možné, že kdysi mívala litosféru podobnou dnešní tektonice Venuše. Nové informace se s velkou pravděpodobností dozvíme už brzy – NASA se chystá ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou vyslat na Venuši během let 2028 a 2031 tři výzkumné mise, které by měly objasnit více.

    O nových vědeckých zjištěních informoval server The Independent.

    Přečtěte si také Vědci objevili novou planetu, která je nápadně podobná Zemi. Chtějí zkoumat její atmosféru.

  • Práce snů nebo ubíjející nuda? Malý ostrov u Skotska hledá manažera renovace ovčí ohrady

    24. červen 2021
    Ovce na ostrově North Ronaldsay se živí mořskými řasami

    Ostrov North Ronaldsay, který je součástí souostroví Orkneje nacházejícího se nedaleko Skotska, nabízí zajímavou pracovní příležitost. Pokud budete mít štěstí a projdete výběrovým řízením, může se z vás stát manažer renovace a údržby ovčí ohrady. Nejde však o žádný obyčejný plot.

    Jde o historickou zeď, která byla vystavěna místními obyvateli během 19. století a sloužila stejně jako i dnes k ochraně ovcí. Společnost budou dělat zájemci místní obyvatelé, kterých je pouhých 72, a hlavně 3 tisíce ovcí živících se výhradně mořskými řasami.

    Co by měl potencionální pracovník splňovat? Za prvé by měl mít rád zvířata. Neměla by mu chybět dobrá fyzická kondice, a co je velmi důležité, měl by mít dobré komunikační a řídící schopnosti. Zeď bude totiž rekonstruovat ve spolupráci se skupinou dobrovolníků, které bude také řídit. Schopnost domluvit se anglicky je tak nutná. Pokud bude všechna tato kritéria zájemce splňovat, může se na více než rok usídlit na ostrově North Ronaldsay. Přihlášku je možné podat do zítra, pátku 25. 6. Vybraný šťastlivec by měl nastoupit koncem července a na ostrově pobýt do listopadu příštího roku. O nevšední pracovní nabídce informoval server Le Figaro.

  • Wales zmrazil všechny plánované stavby silnic. Do roku 2050 chce skončit s emisemi

    24. červen 2021
    dálnice - auta - v autě

    Waleská vláda se odhodlala k razantnímu kroku. Rozhodla se zastavit všechny plánované stavby dopravní infrastruktury pro automobily. Stavby hodlá nechat prověřit externím orgánem, ten by měl rozhodnout o jejich vhodnosti.

    Krok vyplývá ze snahy waleské vlády skoncovat s emisemi do roku 2050. Náměstek ministra pro klimatickou změnu Lee Waters hájil vládní opatření před parlamentem: „Od roku 1990 jsme snížili emise o 31 procent. Abychom dosáhli v roce 2050 zákonem daného cíle nulových emisí, musíme udělat o mnoho více.“

    Ve své řeči dále uvedl, že musí dojít ke dvojnásobnému snížení emisí ve srovnání s tím, jak byly emise snižovány v minulých třiceti letech. Jedině tak prý udržíme rostoucí teplotu na planetě v bezpečných mezích. „Musíme změnit tok peněz. Vzít peníze z projektů, které by lidi motivovaly využívat k dopravě auto. Tyto prostředky by pak měly jít do údržby stávajících silnic nebo do investic, které dají lidem reálné alternativy dopravy, například do nových autobusových a cyklistických pruhů.“

    Waters dále upozorňuje, že to neznamená, že by se ve Walesu už nikdy nepostavila žádná silnice. Projekty, které povedou ke zlepšení ovzduší, nebo potřeba dopravní komunikace k novým pozemkům a obydlím mohou vést ke stavbám dalších silnic. „Nejsme v tomto žádní fanatici,“ dodává Waters.

    Konzervativní stínová ministryně dopravy Natasha Asghar to ale vidí jinak. „Během posledních 22 let, co je labouristická strana u moci, selhala ve výstavbě kvalitní silniční sítě. Zradili jste řidiče. Silniční koridory jsou tepnami domácího i zahraničního obchodu.“ O nové waleské politice informoval server The Guardian.

  • Sezdaní Japonci musí mít stejná příjmení. Nejvyšší soud odmítl stížnost nespokojených párů

    23. červen 2021
    japonský pár - Japonsko

    Podle registračního systému rodin z 19. století musí mít oba členové manželského páru stejná příjmení. Podle kritiků tak dochází k předpojatosti. Porušením rovnosti také argumentují tři manželské páry z Tokia, které napadly povinnost nést stejná pohlaví u japonského nejvyššího soudu. Chtějí si každý ponechat své příjmení, což jim nynější zákon neumožňuje.

    Soud ale stížnost odmítl a prohlásil zákon za ústavní. Podle něj je na zákonodárcích, aby o změně zákona debatovali v parlamentu. Podobně se soud vyjádřil i v roce 2015. Negativní důsledky tohoto zákona dopadají zejména na ženy – pouze ve 4 % případů muž převezme příjmení své manželky. Ženy si tak často ponechají v zaměstnání své rodné jméno jako pseudonym. Žijí tak de facto se dvěma identitami, což může vést ke zbytečným zmatkům.

    Problémy se ale nevyhýbají ani mužům. Bývalý výkonný ředitel společnosti Yahoo Šin Murakami tvrdí, že převzetí manželčina příjmení ho stálo mnoho nepříjemností, například při podepisování smluv v zaměstnání. Přidal se tak ke skupině byznysmenů, kteří tlačí na změnu. Agentuře Bloomberg napsal: „Pokud bude v nabídce více možností, budeme žít ve společnosti, kde bude více lidí šťastných, protože budou žít tak, jak chtějí.“

    Změně zákona nahrávají výsledky průzkumů veřejného mínění. Zatímco v roce 2015 se pro užívání dvou odlišných příjmení vyslovilo pouze 35 procent respondentů, tento rok už to bylo 67 procent.

  • Jak se vyhnout sluníčku? Aplikace ukazuje chodcům v Barceloně kudy jít a nedostat úpal

    23. červen 2021
    Barcelona

    Rychlost či délka, to jsou parametry, které většinou řešíme, když se chceme ve městě pěšky dostat z místa A do místa B. Barcelonská aplikace Cool Walks přidává další kritérium, a to „stinnost“.

     

    V horkých letních měsících může být poněkud nepříjemné trmácet se rozpáleným městem. Aplikace by vám tak měla ukázat kudy jít a přitom být pořád ve stínu. Tento stav vám zaručí tzv. „upíří mód“. Podle šéfa enviromentálních projektů v barcelonském regionu Marca Montllea jde o extrémní formu algoritmů: „Chtěli jsme vytvořit různé možnosti, takže si můžete vybrat rychlejší nebo chladnější cesty. Počítali jsme se třemi různými algoritmy. ‚Upíří mód‘ vzešel od našeho týmu po mnoho pivech. Vyhnout se úplně slunečnímu svitu byla trochu sranda.“ 

    Aplikace vznikla v rámci soutěže ve vizualizaci dat a využívá nástroj Lidar k tvorbě modelů vyvýšení Země ve vysokém rozlišení. Tato data jsou kombinovaná s daty o pohybu sluneční stopy během dne. Výsledkem je, že se v jakoukoliv hodinu můžete podívat, na jakých místech ve městě je právě stín. K tomu vám mapa ukáže, kde najdete fontánky na osvěžení či stinná místa k odpočinku.

    Cool Walks zatím funguje pouze v jednom barcelonském sousedství. Jde o součást většího plánu, který má za cíl snížit dopady extrémního horka na život ve městě. Podle skupiny 97 měst, která jsou ve vedení boje s měnícím se klimatem, může zvyšování teplot ve městech zvýšit mortalitu obyvatelstva až o 14 procent. Má to i další negativní důsledky, například snížení výkonosti pracovní síly či poškození dopravní infrastruktury, jako jsou cesty či koleje.

    Je z toho ale cesta ven. Bývalý radní čtvrti Hackney v Londýně Jon Burke pro The Guardian uvedl, že je třeba zakrýt před sluncem minimálně 40 % ulic. To by mělo jít dohromady s výstavbou přidané zelené infrastruktury. Pak je třeba systematicky odstraňovat beton, asfalt a jiné tvrdé povrchy, které zachycují teplo a ohřívají tak celé město.

  • Muž trpící Alzheimerem zapomněl, že je ženatý. Svou manželku si vzal podruhé

    23. červen 2021

    Alzheimerova choroba je vážné neurodegenerativní onemocnění, které pro člověka, který jím trpí, končí velmi špatně. Pro ty nejbližší pak může znamenat mnohá překvapení, často ne zrovna příjemná. Někdy se ale i v temném tunelu ukáže jiskra světla.

    Stalo se tak v případě manželů Marshallových. Je to pár let, co Peter Marshall onemocněl Alzheimerovou chorobou. V důsledku toho musel odejít z práce a dnes už je plně v péči svojí milované ženy Lisy.

    Když se loni jednoho dne jako obvykle společně dívali na televizi, Petera v jednu chvíli zaujala scéna ze svatby a stala se mu inspirací. Zapomněl totiž, že už si jednou svoji ženu bral. Podíval se tedy na ni a prohlásil: „Pojďme do toho!“ Manželka se tedy ujistila, jestli tím skutečně myslí svatební obřad. „Řekl ano a měl na tváři obrovský úsměv,“ uvedla Lisa pro NBC New York s tím, že souhlasila.

    Další den manžel všechno zapomněl, ona se ale jeho nápadu nevzdala. Dávalo jí totiž smysl zopakovat si obřad v roce, kdy slaví výročí 20 let od prvního setkání. Svatbu zorganizoval a „staronovomanžele“ oddal Peterův lékař, který mu také pomáhá s léčbou Alzheimerovy choroby. Když Lisa kráčela uličkou k oltáři, hrála příznačná skladba Unforgettable. „Jedno oko nezůstalo suché. Byla jsem unešená. Už dlouho jsem neviděla Petera tak šťastného.“

    I když jde o radostnou událost, péče o člověka s touto nemocí je velmi náročná. Lisa proto založila na Facebooku blog s názvem Oh Hello Alzheimer’s, kde se snaží vypořádat s postupem manželovy nemoci. Pomáhá tím zároveň i dalším lidem, kteří jsou ve stejné situaci. „Každý den mi chodí zprávy. Píše se v nich: Díky, teď už se necítím tak sám/sama.‘,“ popisuje.

    O neobvyklé svatbě informoval server The Times.

  • Protein ze slunce a mikrobů. Nová metoda je efektivnější a ekologičtější než tradiční zemědělství

    22. červen 2021
    zemědělství, sklizeň, plodiny, pole

    Podle nové studie by mohlo spojení solární energie a mikrobů vypěstovat mnohonásobně větší objem proteinu než tradiční plodiny. Zároveň by nová metoda měla minimální vliv na životní prostředí.

    Kombinace elektřiny ze solárních panelů a oxidu uhličitého ze vzduchu vytvoří v podstatě palivo pro mikroby. Ti rostou v bioreaktorech a následně se zpracovávají jako suchý proteinový prášek. Tento proces využívá půdy efektivně, nepotřebuje totiž tolik místa. Mohl by být využívaný zároveň skoro kdekoliv, a to nezávisle na úrodnosti půdy nebo slunečním záření.

    Odborníci se snažili účinnost posoudit na základě srovnání environmentální zátěže mikrobů a produkce tradičního zemědělství – hlavně sóji, které odborná veřejnost přisuzuje ničení lesů a která se ve velkém využívá jako potrava pro zvířata. Několik společností sice již pěstuje krmivo z mikrobů, bakterie ale nechávají růst pomocí methanu nebo methanolu, které vznikají z fosilních paliv.

    Vědci nakonec zjistili, že mikrobi spotřebují asi jednu setinu objemu vody, který musí zemědělci vynaložit na klasickou úrodu. Hektar mikrobů by vyprodukoval takové množství proteinu, které by nasytilo 520 lidí, zatímco ze stejné plochy sóji by se najedlo jenom 40 lidí. I v zemích s menším podílem slunných dnů mikrobi vykázali aspoň pětkrát větší úrodu než rostliny.

    Co se týče ceny, protein z mikrobů by stál stejně jako ten, který dnes běžně konzumují lidé. Jako potrava zvířat je ale mnohem dražší než ten aktuálně používaný. To by nicméně mohl v budoucnu změnit technologický pokrok.

    Dorian Leger, odborník z německého Institutu Maxe Plancka, říká, že je nutné celý systém vyzkoušet ve větším měřítku. Stejně tak podle něj existuje značné množství pravidel v souvislosti s jídlem, která se ještě musí splnit. Pete Iannetta ze skotského Institutu Jamese Huttona ale také poznamenává, že jídlo není složené jenom z hlavních nutričních složek, jako je právě protein: „Je tu velké množství sekundárních částí, které jsou pro vás důležité.“

    Server Guardian připomíná, že zajištění dostatku potravin je jednou ze zásadních výzev nadcházejících let. Světová populace totiž roste, asi 800 milionů lidí trpí podvýživou, a přitom je pro boj s klimatickou změnou zásadní snižovat emise, na jejichž produkci se podílí také zemědělství.